Článek
V srpnu 2010 vystoupili na bezpečnostní konferenci USENIX ve Washingtonu vědci s nenápadnou, ale znepokojivou studií. Poukázali na fakt, že senzory tlaku v pneumatikách vysílají data bez jakéhokoli zabezpečení.
Zjistili, že odposlouchávání je možné na vzdálenost zhruba 40 metrů a potenciální útočník by dokázal i podvrhnout falešný signál, který rozsvítí kontrolku defektu. Ideální třeba pro zločince, kteří plánují vykrást auto s cenným nákladem.
Automobilky dostaly varování i konkrétní doporučení: přidejte šifrování, ověřujte signály. Nastal ale rok 2026 a nová evropská studie ukazuje, že se za šestnáct let nezměnilo vůbec nic.
2026: Stále nešifrovaně, stále pro každého. Za šestnáct let nezměnilo vůbec nic
Systém monitorování tlaku v pneumatikách (TPMS) je dnes povinnou výbavou prakticky všude. V USA u nových aut od roku 2007, v Evropské unii od roku 2014. Senzor v každém kole měří tlak a bezdrátově ho hlásí řídicí jednotce vozu. Aby jednotka poznala, které kolo vysílá (a zároveň ignorovala jiná auta v okolí), posílá každý senzor spolu s tlakem i své unikátní identifikační číslo.
Sledovací experiment
Mezinárodní tým výzkumníků ze Španělska, Švýcarska a Lucemburska pod vedením institutu IMDEA Networks se rozhodl problém otestovat. Rozmístil podél silnic a parkovišť v jedné čtvrti pět jednoduchých softwarově definovaných rádií, které lze i v ČR běžně koupit od 1000 Kč. Během deseti týdnů zachytili přes šest milionů zpráv od senzorů z více než 20 000 různých vozidel.
Výsledky předčily i obavy z roku 2010. Signály se dařilo zachytávat na více než 50 metrů, tedy dál, než ukázala původní studie. A to i z jedoucích aut - dokonce i tehdy, když vozidlo stálo uvnitř budovy bez oken v dosahu. Rádiové vlny totiž na rozdíl od kamer procházejí zdmi.
Špionáž
Na první pohled se zdá, že anonymní čísla jsou nicneříkající. Jenže jak upozorňuje šéf výzkumu Domenico Giustiniano, při sběru ve velkém měřítku se z neškodných dat stává detailní portrét člověka a jeho návyků.
Z dlouhodobých záznamů šlo rekonstruovat, kdy lidé jezdí do práce, na kurzy, kdy na oběd či na dovolenou. To jsou informace, které by teoreticky mohl zneužít kdokoliv - od zvědavého zaměstnavatele přes soukromé detektivy, průmyslové špiony až po stalkery.
A nejde jen o polohu. Samotné hodnoty tlaku mohou napovědět, o jaký typ vozidla jde, nebo zda náklaďák zrovna veze těžší náklad. Což je zajímavá informace třeba pro organizovaný zločin. Magazín CarBuzz pak připomíná i druhou stranu zranitelnosti, kterou demonstrovali už vědci v roce 2010: možnost podvrhnout falešnou výstrahu a přimět řidiče zastavit na odlehlém místě. Scénář jak vystřižený z kriminálky, technicky ale proveditelný.
Pokud vidím na infopanelu defekt, nahlásím se na dispečink, zastavím, a jdu ho řešit. Pokud bych místo vypuštěného kola viděl zloděje s bouchačkou, asi bych se hodně divil.
Jak jsme na tom v Česku? Starý vozový park jako nechtěná ochrana
Na českých silnicích jezdí přes 6,7 milionu osobních aut a povinnost mít TPMS platí v EU pro nově prodané vozy od listopadu 2014. Hrubým odhadem se tak zranitelnost může týkat dvou až tří milionů aut. Zbytek paradoxně chrání něco, na co obvykle nejsme pyšní: stáří vozového parku. Češi mají po Řecku nejstarší auta v EU. Což nám poskytuje nečekanou kyberochranu.
Číslo sledovatelných aut v ČR navíc snižuje ještě technický detail: koncern Volkswagen (tedy i Škoda) používá u řady evropských modelů nepřímý systém, který tlak odhaduje z čidel ABS a nic nevysílá.
Sledovatelné jsou tak hlavně vozy s přímými rádiovými senzory, typicky asijské značky jako Hyundai, Toyota či Kia a prakticky všechna auta dovezená z USA.
Zdroje:
IMDEA Networks Institute: Your car's tire sensors could be used to track you
