Článek
Padoucnice
Dnešní epilepsie. V latině také morbus sacer nebo morbus divinus – svatá nebo božská nemoc. Název vycházel z náhlého „padání“ nemocných při záchvatech.
Samotná smrt nastávala nejčastěji v důsledku nekončících křečí vedoucích k selhání organismu nebo kvůli nehodám během záchvatů (utonutí, pády). Padoucnice postihla mnoho slavných, například prezidenta USA Theodora Roosevelta, spisovatelku Agathu Christie nebo římského císaře Caligulu.
Zdroj: Karel Rokitansky, Lehrbuch der pathologischen Anatomie (1855); Ottův slovník naučný (heslo Padoucnice)
Souchotiny
Tzv. úbytě. Starý název pro tuberkulózu, která byla v 19. století jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Nemocné postupně „vysoušela“ a oni „ubývali“ - tedy hubli, bledli, chřadli a často vykašlávali krev.
Nejstarší nález bakterie tuberkulózy pochází z pozůstatků bizona starého zhruba 18 000 let. Lidské oběti této nemoci pocházejí už z neolitu či starého Egypta. Velký rozmach zažila nemoc v 18. a 19. století, kdy prudká industrializace, urbanizace, přelidněné byty a chudoba vytvořily ideální podmínky pro její šíření.
V první polovině 20. století, a to není tak dávno, v Čechách umřelo asi 600 000 lidí na tuberkulózu.
Zdroj: Robert Koch (1882), objev původce tuberkulózy; Ottův slovník naučný (heslo Souchotiny)
Horečka omladnic
Poporodní sepse způsobená bakteriální infekcí. Proč? Protože dezinfekce rukou nebývala standardem, hlavně v nemocnicích. Doktoři odcházeli z pitevny a bez umytí rukou rovnou sahali na rodičky. Před zavedením antiseptických postupů umíraly tisíce žen během několika dnů po narození dítěte. Lékaři, který na to upozornil první, se kolegové vysmáli.
Zdroj: Ignác Semmelweis, Die Ätiologie… des Kindbettfiebers (1861)
Žánrová malba z 19. století zobrazuje ženu zotavující se z nemoci. Autor: Robert Humphrey Giles
Vodnatelnost
Označení pro hromadění tekutin v těle. Nešlo o nemoc samotnou, ale o důsledek selhání srdce, jater nebo ledvin. Voda se v těle hromadila na různých místech - pacientům otékalo břicho, kotníky, nohy či obličej.
Všeobecnou vodnatelnost (Allgemeine Wassersucht) má v matrice jako příčinu úmrtí například Božena Němcová.
Zdroj: Ottův slovník naučný (heslo Vodnatelnost)
Debilitas infantum
… neboli dětská slabost. Souhrnný název pro úmrtí novorozenců a kojenců, u nichž lékař nedokázal určit přesnou příčinu. Často šlo o předčasný porod, vrozené vady nebo infekční choroby.
Ještě roku 1892 zemřelo v Čechách z 1000 živě narozených dětí do uplynutí prvního roku života 271 dětí.
Zdroj: historické matriky 18.–19. století; Bertillonova klasifikace příčin smrti
Škrtivý zánět hrdla
Označení pro záškrt, při němž se v hrdle tvořily blány bránící dýchání. Před očkováním patřil mezi nejčastější příčiny úmrtí malých dětí. Desítky let šlo v ČR o pojem z učebnic historie, nicméně za poslední roky evidujeme několik nových případů.
Zdroj: Emil von Behring (vývoj séra proti záškrtu, 1890); Ottův slovník naučný (heslo Záškrt).
Socha psího hrdiny Balta v New Yorku. Balto byl saňový pes, který v roce 1925 vedl poslední etapu přepravy séra proti záškrtu do odříznutého města Nome na Aljašce. Díky němu a dalším psům se podařilo doručit životně důležitý lék a zabránit rozsáhlé epidemii.
Sněť
Dnešní gangréna. Odumřelá tkáň se infikovala a bez možnosti antibiotické léčby často vedla k otravě organismu a smrti. Pacienti také umírali v průběhu amputace zasažené části těla, nejčastěji končetiny.
Zdroj: Karel Rokitansky, Lehrbuch der pathologischen Anatom
Zobrazení gangrény dolní končetiny, medicínský nákres z Nemocnice sv. Bartoloměje v Londýně. Na gangrénu v noze zemřel například Král Slunce, známý francouzský panovník Ludvík XIV. Autor: Godart, Thomas
ZÁVĚR
Toto je jen malý výběr z mnoha dnes již nepoužívaných názvů nemocí a příčin úmrtí, se kterými se můžete ve starých matrikách setkat. Pro jejich podrobnější studium doplňují práce, ze kterých jsem při psaní vycházela.
Odborné práce
Kristýna Vodičková: Příčiny úmrtí v Nové Pace ve světle matričních záznamů z let 1879–1889
Ladislav Jurkovič: Příčiny úmrtí obyvatel Mutěnic v 19. století
