Článek
Přístup podcastu HistoRIP k výuce dějepisu je pro tradičního učitele asi totéž, co návštěva rozdováděné bandy punkerů v tradičním klubu anglických gentlemanů. Jen s tím rozdílem, že Jan a Tereza si zachovávají dekorum, takže výsledkem je perfektně vybroušený nekorektní humor, který fanoušci nejednou vynesli na první místo podcastu roku v kategorii Vzdělávání. Pokud máte rádi inteligentní satiru, fascinující příběhy a zároveň (parafrázuji Honzu) „retardovaný humor na úrovni žáka druhé třídy“, tak HistoRIP je přesně pro vás.
Podcast disponuje poměrně neobvyklým formátem epizod. Jan Studnička edukativně vypráví Tereze Kujové o pamětihodných událostech z minulosti. Ona mu s blahosklonným výrazem přikyvuje, zatímco v duchu přemítá, jak je proboha možné, že dospělého chlapa dokáže tolik nadchnout délka kopí z doby Alexandra Makedonského. Nutno dodat, že Honza vypráví tak zábavně, že Tereza má občas problém zůstat v roli otrávené studentky.
Dnešním tématem v Rock Café však nebylo Honzovo oblíbené kopí, ale Johanka z Arku. Jelikož nešlo o poslední vystoupení a panna Orleánská potká svůj osud ještě minimálně v lednu, ponechám si některé detaily večera pro sebe. Co mohu prozradit je fakt, že jsme se smáli v podstatě nonstop. Honza vyhrabal historické detaily a souvislosti, které by člověka ani nenapadly, zkombinoval je se současnými událostmi a výsledkem byla perfektně sladěná jízda. Dočkali jsme se i soutěže. Diváci hádali, kdo by podle vystupujících nejlépe zapadl do filmového ztvárnění hlavních postav příběhu, a pokud uhodli, vyhráli diplom a překvapení navíc.
Jelikož Jan Studnička je ostřílený stand-up komik a Tereza mu zdatně sekunduje, ožehavý konec příběhu o Johance z Arku přišel dřív, než jsem si uvědomila, že v sále sedíme už hodinu a půl. Milí páni učitelé dějepisu, přijďte se podívat! Ačkoliv jsem neměla ambici naučit se vojenskou strategii armád ve stoleté válce ani si zapamatovat politickou mapu tehdejší Evropy, přesně tyto znalosti jsem si odnesla, a ještě jsem se u toho královsky bavila.
A aby toho nebylo málo - Jan a Tereza napsali knihu Hodina Dějepichu, kterou vřele doporučuji. Jan navíc i hororové povídky Horory s TGM, takže my fanoušci jsme po představení dostali příležitost nechat si své výtisky podepsat. V duchu jsem se tetelila, protože Dějepich patří mezi mé knižní favority. Těším se, až se během Vánoc pustím i do čerstvých Hororů.
