Hlavní obsah

Kolotoče nevznikly pro zábavu. Rytíři na nich trénovali boj o život

Foto: Muu-karhu/ Wikimedia Commons/ CC BY SA 3.0

Dnes vozí děti na poutích a vánočních trzích, jejich historie však sahá až do středověku. Místo cukrové vaty tehdy šlo o bojové umění a dokonalé ovládnutí koně.

Článek

Počátky dnešních kolotočů najdeme už ve 12. století. Arabští a turečtí bojovníci zdokonalovali své bojové dovednosti při rychlé jízdě na koních v kruhu. Během jízdy si v plném trysku předávali nebo házeli křehkou hliněnou nádobu naplněnou vonnou tekutinou.

Pravidla byla neúprosná. Kdo nádobu upustil a rozbil, toho okamžitě prozradila výrazná vůně, která zůstala po prohře na oděvu i těle jezdce. Toto neobvyklé cvičení rozvíjelo obratnost, bleskové reakce a schopnost ovládat koně bez držení otěží. Právě tyto dovednosti pak bojovníci využívali ve skutečných bitvách.

Jak se kolotoč dostal do Evropy

Během křížových výprav se s touto podívanou seznámili evropští rytíři. Hra je natolik zaujala, že ji převzali, přivezli do Evropy a postupně proměnili v okázalé jezdecké turnaje.

V 17. století se od házení parfémovaných koulí upustilo a disciplína získala novou podobu. Jezdci nyní projížděli tryskem pod dřevěnými konstrukcemi, z nichž na stuhách visely malé kroužky, a snažili se je za jízdy nabodnout na špičku kopí.

Právě z těchto turnajů pochází mezinárodní název carousel (odvozený z italského carosello či španělského carosella, což znamená „malá bitva“). Slovo tedy původně neoznačovalo pouťovou atrakci, ale prestižní jezdeckou hru a vojenský dril.

Foto: Sandro Casuzzi / Wikimedia Commons / CC BY SA 3.0

Historická rekonstrukce italského turnaje, jezdec na koni v trysku míří kopím na zavěšený kroužek.

Od skutečných koní k dřevěným

V 17. a 18. století se z vojenského výcviku postupně stávala lidová zábava. Rytířské hry přitahovaly davy diváků a stále více lidí si chtělo tuto kratochvíli vyzkoušet na vlastní kůži. Protože ne každý si mohl dovolit vlastního koně, vynalézaví řemeslníci nahradili živá zvířata dřevěnými figurínami zavěšenými na otočném rameni.

Návštěvníci poutí si tak mohli alespoň symbolicky vyzkoušet jízdu s dřevěným kopím, která byla po staletí vyhrazena výhradně vojákům a šlechtě. První takové konstrukce byly ještě velmi jednoduché a poháněli je lidé, živí koně v zápřahu nebo později parní stroj.

Průmyslová revoluce proměnila kolotoče v atrakci

Skutečný rozmach přišel v 19. století během průmyslové revoluce. Nové technologie umožnily stavět větší, bezpečnější a bohatě zdobené atrakce, na kterých se koně při otáčení dokonce pohybovali nahoru a dolů, aby napodobili cval. Kolotoče se rychle staly nepostradatelným symbolem poutí, zábavních parků a později i vánočních trhů.

Dnes jsou kolotoče především zdrojem dětské radosti a nostalgie. Jen málokdo si při pohledu na pestrobarevné vyřezávané koně uvědomí, že jejich vzdálenými předchůdci byly drsné tréninkové pomůcky, na nichž se rytíři připravovali na boj o život.

Foto: Jirka.h23/ Wikimedia Commons / CC BY SA1.0, Public Domain

Pohled na slavný Letenský kolotoč v Praze z roku 1892, je nejstarším dochovaným podlahovým kolotočem v Evropě.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz