Článek
Práce s historickými dokumenty a prameny občas odhalí příběhy, nad kterými prostě zůstává rozum stát. Jeden z takových zapomenutých klenotů se odehrál v Pelhřimově, kde 21. listopadu 1962 získali do veřejného prostoru opravdovou uměleckou krásku. Akademický sochař Josef Kříž (1932-2006) tehdy ručně vytepal z mědi sochu nahé ženy, která ladně natahovala končetiny a tváří mířila rovnou ke hvězdám. Ačkoliv se oficiálně jmenovala „Vesmír“, místní v ní neviděli žádné chladné vesmírné těleso. Její elegantní a lehké siluetě začali říkat „baletka“. V některých dokumentech je zmiňována jako „Venuše“, přičemž toto označení lépe odkazovalo na ženské zobrazení vesmírného tělesa a zároveň na známou Věstonickou Venuši, symbol ženství.
Měděná tanečnice si tak v klidu pózovala až do sedmdesátých let, než se úřady rozhodly, že veřejný prostor potřebuje trochu té „správné“ ideologické výzdoby. Na scénu pod Kalvárií měl nastoupit masivní pomník Klementa Gottwalda od autorů Ladislava Nováka (1908-1994) a Františka Radvana (1922-2009). V tu chvíli ale plánovači narazili na nečekaný a nesmírně pikantní problém: při propočtech instalace se zjistilo, že kdyby sochu státníka postavili na vyznačené místo, Gottwald by z piedestalu nepokrytě a upřeně civěl přímo na odhalené tělo Venuše. A něco takového bylo z hlediska tehdejší morálky a důstojnosti zkrátka naprosto nepřípustné!
Představa prezidenta „očumujícího“ nahou ženu tak znamenala pro baletku definitivní konec. Své místo musela okamžitě opustit. Nejdřív byla odklizena z očí do temného sklepa a později kvůli svému špatnému stavu bohužel zničena úplně, hlavně aby nedělala panu prezidentovi mravnostní potíže.
Historie a karma mají ale naštěstí docela zlomyslný smysl pro humor. Ani sám státník, který město stál 572 400 Kčs, se totiž na svém pelhřimovském místě neudržel navěky. Když se změnila doba a přišel čas zúčtování, neskončil v muzeu ani v depozitáři, ale rovnou v peci. Materiál z jeho sochy byl nakonec pragmaticky zrecyklován a posloužil k odlití úplně jiného, dnes slavného sousoší Památníku dětských obětí v Lidicích od Marie Uchytilové (1924-1989) a Jiřího Václava Hampla (1929-2022). Vesmírná spravedlnost zkrátka funguje a měděná baletka se tomu z hvězdného nebe nejspíš dodnes směje.
Dle pořadu Hlasy a ohlasy Svobodné Evropy byla původní plastika Gottwalda nahrazena r. 1979 novou, protože měla na jedné ruce šest prstů. Soudruh Gottwald byl po roce 1989 dán k roztavení a použit na odlití několika soch lidických dětí.
Venuše či Vesmír v podobě sochy Josefa Kříže
Zdroje:
Petr Horák, Plastika Klementa Gottwalda. Č. záznamu: 929, in: Zuzana Křenková – Vladislava Říhová et al., Sochy a města. 20. 6. 2019. https://sochyamesta.cz/zaznam/929 [vyhledáno 14. 9. 2026]
Pelhřimovské Noviny: Zpravodaj Městského úřadu Pelhřimov, kulturních zařízení a technických služeb. Ročník XXIV, číslo 10, 27. května 2022.
