Článek
V době, kdy byla elektřina do domácností poprvé zaváděna, sloužila především k osvětlení jako náhrada petrolejek a plynových lamp. Avšak s pokrokem a vývojem elektrických spotřebičů přibývala potřeba zapojení stále většího množství předmětů do sítě. Jak tehdejší obyvatelé řešili nedostatek zásuvek?
Žehlilo se zapojením kabelu přímo do objímky lustru či jiných světelných zdrojů. V dobové literatuře bývala doporučována koupě odbočné objímky, do níž se zašroubovala žárovka a do postranních otvorů se prostrčil kabel od žehličky. Tím se řešil problém s nedostatkem elektrických zásuvek a bylo možné žehlit prádlo a zároveň si svítit.
V objímce v kuchyni byla stahovačka a našroubována tzv. zlodějka. Byla to objímka na žárovku se dvěma dvojzdířkami na zástrčku, kam se většinou zapojila žehlička.
Těmto odbočným objímkám či rozdvojkám se lidově říká zlodějka. Tento název vycházel z pozdějšího využívání odlišných tarifů: proud ze zásuvek byl dražší, zatímco proud z objímek pro žárovky byl levnější.
Pokrok
Musíme si uvědomit, že ačkoliv šlo po praktické stránce o krok vpřed v podobě náhrady neustálého nahřívání těžkých želez na kamnech a hlídání, aby se nezašpinilo prádlo od sazí, nebylo to příliš šťastné řešení. Žena totiž musela žehlit uprostřed místnosti přímo pod lustrem, protože šňůra k žehličce visela ze stropu. To bylo neuvěřitelně nepraktické a omezující v pohybu a právě kvůli tomuto se v domácnostech začaly objevovat stahovačky, o kterých se zmiňuje Václav Kříž. To byly lustry, které se daly stáhnout níž, aby šňůra od žehličky vůbec dosáhla k prknu a nebyla tak napnutá.
Žehlička z dvacátých let 20. století
Nejčistší je žehlení elektrickými žehličkami, žehlička však nesmí zůstati stát. Není-li v kuchyni zvláštního zařízení k zapuntí drátu, koupí se odbočná objímka, zašroubuje se do lampy kuchyňské, do této se zašroubuje žárovka a do postranních otvorů zastrčí se drát. Současně možno pak proudem napájeti žehličku i žárovkou svítiti.
Ještě dnes se zlodějka najde v kdejakém sklepě, kde jde často o jediný dostupný zdroj elektřiny. Z hlediska bezpečnosti však toto řešení vůbec neodpovídá platným normám.
Zdroje:
KNÁPEK, Zdeněk a Alois VLÁČIL. Rukověť starožitníka a sběratele. Olomouc: Rubico, 1999. sv. 3, s. 161. ISBN 80-85839-22-9. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:db3dd920-b3df-11e4-9a04-5ef3fc9bb22f
KŘÍŽ, Václav. 80 let elektrifikace Žebětína. Žebětín žije : Žebětínský občasník, listopad 2013, roč. 23, čís. 11, s. 3. Vydává statutární město Brno, městská část Brno-Žebětín.
STRÁNSKÁ-ABSOLONOVÁ, Olga. Praktická hospodyňka: souhrn nauk, pokynů a předpisů ke správnému a úspornému vedení domácnosti a návod, jak si může hospodyňka svou namáhavou a zpravidla neutěšenou práci neobyčejně ulehčit. Praha: F. Strnadel a spol., 1927. sv. 1, s. 135.
