Článek
Filipovo herectví bylo prosté, zemité a bodré. Film a televize mu příliš prostoru neposkytly, přesto jej dokázal využít a jeho tvář je dodnes známá. Narodil se dne 8. ledna 1931 v Pardubicích do rodiny železničáře, který si přivydělával jako kulisák ve Východočeském divadle. Toto prostředí malého Adolfa velmi ovlivnilo a rozhodl se, že se stane profesionálním hercem. Sen se mu splnil. V roce 1951 začal studovat pražskou DAMU u profesorů Vítězslava Vejražky a Vlasty Fabianové. Po absolutoriu v roce 1955 se nejprve stal členem Vesnického divadla, odkud po pěti letech odešel do pro něj důvěrně známého Východočeského divadla. Již v roce 1967 ale rodné město znovu opustil a zamířil do Prahy. Prvních pět let byl v angažmá Divadla Jiřího Wolkera, poté se stal posilou souboru Divadla S. K. Neumanna v Libni. Tomuto stánku umění již zůstal věrný až do důchodu, hostoval ale i na jiných scénách. V poslední fázi svého života vystupoval v Divadle Na Fidlovačce.
V hlavní roli se představil jako vězeň
Český film mu svěřoval spíše menší role, byť často výrazné. Na stříbrném plátně debutoval úlohou lesníka v povídce Bloudění z povídkového dramatu Vstup zakázán. Více rolí na něj čekalo až po příchodu do Prahy. Připomenout lze jeho zřízence pohřební služby z komedie Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, předáka Srdínka z Party hic, okresního funkcionáře z Ať žijí duchové!, vedoucího pily z filmů Na pytlácké stezka a Za trnkovým keřem nebo již zmíněného Kendyho tatínka z komedií Jak svět přichází o básníky a Jak básníci přicházejí o iluze. Velmi často hrál v kriminálkách. Za zmínku stojí Filipova role nevyrovnaného Zdeňka Nejtka ve Zlatých rybkách.
Hlavní úlohu mu filmoví tvůrci svěřili jen jednou jedinkrát. Ve válečném dramatu Stanislava Černého Počkám, až zabiješ si zahrál vězně Jana Mareše. Film ukazuje výcvik psů pro strážní účely v koncentračních táborech. Vězeň Mareš si jednu fenku ochočí a ta při zkoušce způsobí útěk holandského chlapce. Marešovi se podaří také uprchnout. Spojí se s chlapcem, Němci jsou jim ale na stopě. Adolf Filip se před kamerou sešel s Vladimírem Dlouhým, který hrál onoho uprchlého chlapce.
Dceři herectví rozmluvil
Herec spolupracoval rovněž s dabingem, rozhlasem a televizí. Jeho tvář jistě diváci zaznamenali v seriálech Třicet případů majora Zemana, Muž na radnici, Dnes v jednom domě, Okres na severu, Sanitka, Rozpaky kuchaře Svatopluka, Slavné historky zbojnické, Bylo nás šest, Rodáci, Cirkus Humberto, Dobrodružství kriminalistiky nebo Četnické humoresky.
Filipovou manželkou se stala učitelka hudební výchovy, při které používala kytaru. Měl s ní syna Tomáš Filipa, pozdějšího ředitele české pobočky hudebního vydavatelství Universal Music, a dceru Lenku Filipovou, známou zpěvačku a kytaristku.
Lenka před časem v jednom z rozhovorů přiznala, že i ona přemýšlela nad hereckou kariérou, otec byl ale proti. „Mně se vždy to divadelní prostředí strašně líbilo, vůně šminek a ta atmosféra,“ popisovala. „Táta ale říkal, že to není nic pro mě, ať se držím kytary, že jí ještě jednou budu líbat kolíky. A měl pravdu.“
Nezapomenutelný herec malých rolí Adolf Filip zemřel dne 25. června 2006 v Praze ve věku sedmdesáti pěti let.
Zdroje:
