Článek
„Jsi modrá jako hladina, jsi řeka, která usíná, jsi jako nebe za úsvitu a věříš na lži ze soucitu…,“ kdo by si nepamatoval slova, kterými vyznával své city medik Štěpán Šafránek ve druhém díle Básníků lásku zdravotní sestřičce Jeskyňce. Zatímco onoho zamilovaného studenta ztvárnil Pavel Kříž, Jeskyňce svoji tvář propůjčila křehká a tajemná Adriana Tarábková.
Hubená dcera stavařů
Adriana se narodila dne 28. května 1966 v Bratislavě do rodiny stavařů. To ji přivedlo ke studiu na Střední průmyslové škole stavební. Dlouho nic nenasvědčovalo tomu, že by z nastolené dráhy mohla uhnout k herectví. V dětství byla malá a útlá a nepřipadala si vůbec hezká. „Ještě na začátku školního roku v osmé třídě jsem stála v řadě při tělocviku jako nejmenší na posledním místě. Všechny moje spolužačky už vypadaly jako ženy. Já byla malá a hubená jako kotě. O rok později jsem byla najednou druhá nejvyšší, ale stále hubená. Dnes by to bylo možná plus, ale v době, když jsem dospívala já, ještě kult štíhlosti nebyl na pořadu dne. Takže jsem vyrůstala s pocitem, že všechna děvčata kolem jsou krásná a já je možná někdy dostihnu,“ svěřila se Adriana v jednom z ojedinělých rozhovorů.
Pak ale zasáhla náhoda. Kamarádky se přihlásily do konkurzu na modelky do časopisu Dievča. Adrianu vzaly s sebou jen do party. Zaujala ale právě ona a začala tak fotit oblečení pro mladé do dobově velmi populárního módního časopisu, který dobře znaly i české dívky. Jednoho dne se dostal do rukou slovenskému režisérovi Miloslavu Lutherovi, který právě chystal pohádku Král drozdí brada. Adriana byla právě tou, koho hledal. Svěřil jí úlohu princezny Anny a jejím filmovým partnerem nebyl nikdo jiný než v té době nesmírně populární Lukáš Vaculík. Ve svých šestnácti letech si tak poprvé vyzkoušela práci před kamerou, osvědčila se a vzápětí dostala další nabídku. Na Lutherovo doporučení ji oslovil Dušan Klein pro postavu Jeskyňky, druhé velké lásky Štěpána Šafránka ve filmu Jak básníci přicházejí o iluze. Adriana si postavou krásné studentky zdravotní školy, která dá nakonec přednost postaršímu doktorovi před mladým medikem, podmanila celou jednu generaci diváků. Všichni s napětím čekali, kde se objeví příště.
Na hereckou školu ji nevzali, pokračovala tedy ve studiu techniky
Adriana se díky zkušenosti s natáčením přihlásila ke studiu na bratislavskou VŠMU, stalo se ale to, co mnoha jiným úspěšným začínajícím herečkám, sítem přijímacích zkoušek neprošla. Nesvěsila ovšem hlavu a po maturitě zamířila na obor ekonomiky řízení na Slovenské vysoké škole technické. Filmový svět ale ještě neopustila. V době studií a krátce po nich se objevila v historickém seriálu Alžbetin dvor coby Agneška Beličková. V Česku se také často reprízuje film Kačenka a zase ta strašidla, kde se proměnila v učitelku Wali. Při natáčení tehdy zažila dramatický moment. „Málem jsem vyletěla s autem, veteránem, ze zatáčky do pole. Šoférování byl pro mě tehdy příliš tvrdý oříšek. Neuměla jsem to. Vůz měl ještě ke všemu řadicí páku na volantu. Navíc já jsem tehdy ani neměla řidičák,“ vzpomínala před časem.
Před kamerou se ještě objevila opět v režii Dušana Kleina, když přikývla na epizodní výstup jedné z bývalých lásek Štěpána Šafránka ve filmu Konec básníků v Čechách, pak se pro ni tato životní kapitola uzavřela.
Vysoké školy po třech letech zanechala, provdala za funkcionáře fotbalového Slovanu Bratislava Zdeno Romana a stala se matkou syna. Rok po mateřské nastoupila do práce v jednom stavebním podniku, po revoluci přešla pod firmu soukromou a později společně s manželem založila firmu na výrobu a prodej obalové techniky. V podnikání se jim začalo dařit a z bytu na sídlišti se přestěhovali do luxusního domu. Navzdory tomu, že roky tvrdila, že se před kameru již nikdy nepostaví, před časem se objevila v cyklu Rodinné prípady. Zdá se však, že šlo o pouhou epizodu a svět filmu stále krásná Adriana nechala již za zády.
Zdroje:
