Článek
Herce Alana Rickmana má již každý z nás jednou pro vždy zafixovaného jako Severuse Snapea, učitele lektvarů, ze série filmů o Harry Potterovi. Právě tato role mu vynesla nejenom celosvětovou slávu a uznání. Rickman představoval tuto náročnou postavu již od prvního dílu a nadále ji ztvárňoval až do finálního osmého dílu celé série. Než se stal čarodějem v Bradavicích, ušel dlouhou a namáhavou cestu.
Chudé dětství a trocha štěstí
Narodil se dne 21. února 1946 v Hammersmithu v Londýně Bernardu Rickmanovi a jeho ženě Margaret. Rodiče byli prostí dělníci a labouristé. Otec zemřel na rakovinu, když bylo malému Alanovi pouhých osm let. Od té chvíle se o něj a jeho tři sourozence musela starat matka sama. Žila s nimi na předměstském sídlišti, kam se přestěhovala, kvůli práci na poště. Margaret Rickman se znovu vdala, ale po třech letech se s novým mužem opět rozvedla. Alanovi se takový život nezamlouval. Podařilo se mu naštěstí získat stipendium na Latymerovu střední školu v západním Londýně, kde záhy začal vystupovat se studentským divadelním kroužkem. V té době se toužil stát grafikem. Od dětství vynikal v kaligrafii a malbě akvarelem. Jeho kroky po střední škole proto nejprve zamířily na Royal College of Art, kde vystudoval design. Následující tři roky pracoval jako grafik v jedné společnosti v Soho.
Alan Rickman v roce 2007
Již ve svých devatenácti letech potkal svoji dlouholetou partnerku Rimu Horton, která ho pak provázela po celý zbytek jeho života. Od roku 1977 spolu žili v londýnském Notting Hillu. Vzali se ale až v roce 2012. Oba byli zanícenými labouristy. Jinak se o jeho partnerce příliš nevědělo. Rickman o ní nemluvil rád, když už, tak odpovídal v tomto smyslu: „Ona s tím vším nemá nic společného. Nelíbí se mi, když se zmiňuje její jméno. Ztěžuje jí to život. Myslím si, že každému vztahu by mělo být dovoleno, aby měl svá vlastní pravidla. Ona je tolerantní. Ona je neuvěřitelně tolerantní. Je zřejmým kandidátem na svatořečení.“ Co bylo ale všeobecně známo, byla skutečnost, že pár nikdy neměl děti.
Hercem na poslední chvíli
Ale vraťme se k mládí samotného Alana Rickmana. Teprve ve chvíli, kdy mu bylo dvacet šest let, rozhodl se pro hereckou kariéru. Získal opět stipendium a začal studovat na Královské akademii dramatických umění. Školu navštěvoval dva roky a již za tuto krátkou dobu posbíral několik cen. Řadu let pak hrál divadlo, účinkoval v rozhlase a televizi. Sklízel úspěch kupříkladu jako vikomt Valmont v broadwayské verzi Nebezpečných známostí. V celovečerním filmu se objevil až ve svých čtyřiceti dvou letech.
Alan Rickman v roce 2011
Schopného divadelního herce si jednoho dne všiml producent akčních filmů Joel Silver, který mu nabídl roli v připravovaném snímku Smrtonosná past. Pod režijní taktovkou Johna McTierana a po boku hvězdného Bruce Willise ztvárnil hlavního padoucha Hanse Grubera, který je dodnes považován za jednu z nejvýraznějších záporných postav v dějinách akčního filmu. K důvodu svého obsazení později suše poznamenal: „Roli jsem dostal jenom proto, že jsem byl nikdo. Willisovi dali za tu roli pět milionů dolarů, takže museli najít někoho, kdo je nebude stát skoro nic.“
Jeho prevíti byli vysoce ceněni
Po tomto hereckém úspěchu dostal okamžitě další herecké nabídky, které však odmítl a vrátil se do Londýna, aby hrál divadlo. Přesto se od té doby k filmování vracel. Proslul především rolemi různých záporáků. Ke Gruberovi postupně přibyl šerif z Nottinghamu v Robinu Hoodovi režiséra Kevina Reynoldse a soudce Turpin v Burtonově filmu Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street.
Zabodoval dokonce v anketě o nejlepšího filmového padoucha, kde se jeho Hans Gruber usadil na desátém místě a šerif z Nottinghamu skončil jedenačtyřicátý. Sám Rickam toto zařazení ale odmítal: „Je to optický klam. Čistokrevné prevíty jsem hrál za život maximálně tři.“
Ve skutečnosti doopravdy hrál role různých smutných intelektuálů, nerudných bručounů nebo temných osobností. K podobným úlohám jej patrně předurčoval i hluboký, plný hlas. Za svůj zvláštní projev vděčil i nepatrné řečové vadě, jež spočívala v příliš pevném sevření dolní čelisti.
Alan Rickman
V dramatu Doktor Mesmer z roku 1994 ztvárnil ústřední postavu kontroverzního rakouského lékaře Franze Antona Mesmera, nazývaného Otec hypnotismu. S úmyslem roli zahrát co nejlépe, provedl společně s režisérem Rogerem Spottiswoodem několik úprav ve scénáři. Hlavní investoři s tím ale nesouhlasili a odmítli film financovat. Odůvodnili to tím, že film nyní vyzní jinak a dokonce se nechali slyšet, že Rickman není pro roli Mesmera dostatečně přitažlivý. Spor skončil u soudu, peníze se sice nakonec našly, film vznikl, ale do kin se nedostal a vyšel pouze na videokazetách.
Severus Snape znal tajemství
V roce 1996 dostal svou druhou hlavní roli, a sice ruského šarlatána, manipulátora a samozvaného mnicha Rasputina ve stejnojmenném životopisném filmu. Jeho výjimečné ztvárnění vzbudilo velkou pozornost a vysloužilo si řadu cen.
Alan Rickman účinkoval i v romantických filmech, ke kterým se řadí kupříkladu Rozum a cit nebo Láska nebeská. Sám ale také režíroval. Poprvé si za kameru stoupl již v roce 1997. Za snímek Zimní host obdržel řadu cen. Druhým jeho režisérským počinem byl film Králova zahradnice z roku 2014.
Již jako zralý padesátník získal další z přelomových rolí svého života, úlohu Severuse Snapea, učitele s tajemstvím, v kouzelnické sáze Harry Potter. Když ztrpčoval život v Bradavicích Harry Potterovi, báli se jej děti i dospělí. Osm filmů z populární série herci přineslo největší slávu. Přitom nad přijetím úlohy docela váhal a skoro se musel nechat prosit. Později sám přiznal: „Mám bezpočet synovců a moji přátelé mají děti. Byli nadšeni a chtěli, abych tu roli přijal.“
Za léta své plodné herecké kariéry obdržel řadu cen. Byl mimo jiné držitelem Zlatého glóbu či ceny BAFTA. Naposledy jej měli filmoví diváci možnost spatřit ve filmu Oko v oblacích v roce 2015. Jeho úplně poslední role byla jen dabérská, v pohádkové fantazii Alenka v říši divů mluvil housenku. Film přišel do kin v květnu 2016, necelý půlrok po hercově smrti. Alan Rickman zemřel dne 14. ledna 2016 na rakovinu slinivky břišní, se kterou rok marně bojoval.
Zdroje:
