Článek
Populární série italských televizních pohádek o princezně Fanatghiro se v devadesátých letech natáčela na mnoha českých, moravských a slovenských hradech a zámcích, především na Bouzově. Hereckou příležitost zde díky tomu dostala i řada našich herců. Diváci tak mohli spatřit Tomáše Valíka, Kateřinu Brožovou, Antonii Hegerlíkovou, Markétu Hrubešovou nebo třeba Pavla Zedníčka.
Krásná baletka tančila v Evropě i Americe
Hlavní roli krásné a tvrdohlavé princezny si zahrála Italka, a sice Alessandra Martines.
Alessandra spatřila světlo světa dne 19. září 1963 v Římě. V italské metropoli prožila prvních pět let svého života. Poté se spolu s otcem Vincenzem, matkou Mariou Elisou a dvěma staršími bratry přestěhovala do Paříže. Ve dvanácti letech začala studovat balet na prestižní taneční konzervatoři. Setkala se zde s největšími osobnostmi v oboru. Po absolutoriu odešla do švýcarského Curychu a jako patnáctiletá zde debutovala v místní opeře. V osmnácti se přestěhovala pro změnu do Spojených států a navázala spolupráci s Georgem Balanchinem, ředitelem renomovaného New York City Ballet. S tímto baletním souborem podnikla letní turné po Evropě. Vystupovala rovněž v chicagské baletní společnosti.
Alessandra Martines
Po návratu do Evropy se stala primabalerínou a podílela se na řadě významných představení v Římě, Terstu a Bologni. Půvabné tanečnice si povšimli v televizi a začali ji zvát do různých varietních show. Kromě tanečních vystoupení začala posléze také moderovat a stala se hostem řady různých pořadů. Tisk se v té době velmi zajímal o její vztah s hercem Urbanem Barberinim.
Film hledal baletku a našel princeznu
První filmovou nabídku obdržela Alessandra v roce 1987 právě díky baletu. Ve válečném muzikálu „Miss Arizona“ si zahrála baletku Mártu. Tato role ji vtáhla do filmového světa. V roce 1989 si zahrála princeznu Alinu v nepříliš úspěšném dobrodružném filmu „Sindibád sedmi moří“, o rok později se již objevila po boku známého polského herce Daniela Olbrychského v televizním dramatu „Kroky lásky“. Opět si zde zahrála tanečnici. Film měl velký úspěch a k obrazovce přitáhl na devět milionů diváků.
Pak již přišel rok 1991 a s ním přelomová role. Režisér Lamberto Bava si začínající herečku vybral do titulní role ve fantastickém pohádkovém filmu „Princezna Fantaghiro: Jeskyně Zlaté růže“. Pozoruhodný úspěch snímku udělal rázem z Alessandry Martines jednu z nejznámějších tváří italské televize. V roce 1992 vyhrála cenu Telegatto pro nejlepšího seriálového interpreta. Fantaghiro se dočkala dalších čtyř pokračování, z nichž poslední bylo natočeno v roce 1996. Poslední film byl ale velkým zklamáním. Skalní fanoušci se pak marně několik let dožadovali dalšího dílu. Sepsali dokonce petici a dosáhli toho, že se nový snímek o princezně skutečně připravoval. Televize Mediaset jej však na poslední chvíli odmítla financovat.
Slavný Lelouch na scéně
Alessandra se v době své největší slávy seznámila se světoznámým francouzským režisérem Claudem Lelouchem, který ji následně obsadil do několika svých filmů. Mezi ty nejznámější patří „Bídníci 20. století“ v hlavní roli s Jean-Paulem Belmondem. I v tomto filmu si Alessandra zahrála tanečnici, tentokráte jménem Elise Ziman. V roce 1996 obdržela za tuto svoji hereckou kreaci cenu na festivalu v Agrigentu. Samotný film získal také Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film a několik dalších ocenění ve Francii.
Claude Lelouch
V tu dobu byla Alessandra Martines již rok režisérovou zákonitou manželkou. Navzdory velkému věkovému rozdílu, Lelouch se narodil již v roce 1937, se oba umělci rozhodli vzít a mít společné dítě. V roce 1998 se jim narodila dcera Stella. Manželství vydrželo poměrně dlouhých čtrnáct let a rozvedeno bylo v roce 2009. Alessandra se mezitím stačila objevit v řadě dalších filmů svého manžela a získala i několik dalších cen.
Moderuje náboženské pořady
V roce 2004 se herečka vrátila na italskou scénu. Po účasti v televizním filmu „Don Bosco“ se stala dcerou Benita Mussoliniho v dramatu „Edda“. V roce 2007 dosáhla úspěchu opět ve Francii jako herečka ve filmu natočeném na motivy románu Agathy Christie „Nultá hodina“. V roce 2008 se během natáčení historického dramatu „Královna a kardinál“ seznámila s o dvacet let mladším francouzským hercem Cyrilem Descoursem, s nímž ještě v době končícího manželství navázala nový vztah. V říjnu roku 2012 dvojice přivítala na svět syna Huga. I tento hereččin milostný román je ale již minulostí. Rozpadl se v roce 2018.
Alessandra Martines v roce 2017
Po synově narození se Alessandra vrátila opět především k práci v Itálii. Natáčela zde seriál Furore. Naposledy se před kameru jako herečka postavila roku 2017 v seriálu Il bello delle donne… alcuni anni dopo. V roce 2022 se stala moderátorkou televizních náboženských programů.
Alessandra Martines se kromě tance a filmu snažila prosadit také jako divadelní herečka a zpěvačka a má na svém kontě rovněž knižní titul. Napsala knihu pohádek Contes pour Stella, jejíž výtěžek putoval na Unicef. Je rovněž známá svojí účastí na charitních projektech.
Zdroje:
