Hlavní obsah
Lidé a společnost

Alexandra Myšková: Nejstarší česká herečka recitovala Masarykovi k narozeninám, za muže měla Ráže

Foto: Matěj Baťha/Wikimedia Commons/CC BY-SA 2.5

Alexandra Myšková působila v Realistickém divadle, dnešním Švandově

Alexandra Myšková je naší nejstarší žijící herečkou. Byla první manželkou Vladimíra Ráže. Hrála především divadlo. Film jí díky otevřenému nesouhlasu s politickým režimem příliš příležitostí neposkytl. Štěstí nakonec našla v Norsku.

Článek

Alexandra Myšková, mezi divadelníky a filmaři známá jako Saša, pamatuje opravdu hodně. Je jí sto dva let a brzy oslaví další narozeniny. Narodila se dne 4. dubna 1922 v Praze. Od dětství milovala divadlo. Vděčila za to svým uměnímilovným rodičům, kteří ji již jako malou holčičku brávali na operu. „Když mně byly tři roky, rodiče mě vzali do Národního divadla na Prodanou nevěstu a pak mě vodili i na další operní představení. Dlouho jsem netušila, že divadlo může být i něco jiného než jen opera,“ řekla Alexandra v roce 2013 v rozhovoru pro Český rozhlas.

Poprvé recitovala báseň k narozeninám T. G. Masaryka

Malou dívenku divadlo nejen fascinovalo, sama měla i velký talent. Objevila jej učitelka, která ji v deseti letech vybrala, aby v rozhlase recitovala báseň u příležitosti narozenin prezidenta T. G. Masaryka. Alexandra začala po této své první zkušenosti účinkovat v dětském sboru a odtud byl již pouhý krůček ke studiu na pražské Státní konzervatoři. Dokončila ji již za okupace a po zbytek války hrála v pražském Divadélku pro 99. Po osvobození krátce účinkovala ve Studiu Národního divadla, poté působila v Realistickém divadle, a nakonec zakotvila v souboru Městských divadel pražských.

Foto: Unknown/Wikimedia Commons/Public Domain

Alexandra Myšková a Antonín Rýdl v inscenaci hry Na dosah ruky, Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého, 1948

Po roce 1948 zaujala velmi kritické postoje k panujícímu režimu. Za své chování během měnové reformy byla dokonce potrestána. To vše vedlo k tomu, že film se k jejímu talentu stavěl zády. Dostávala pouze malé bezvýznamné role. Poprvé před kamerou stála v roce 1949 v roli vězenkyně z Terezína ve filmu Daleká cesta. Následujících deset let ji filmaři opomenuli zcela. Až v roce 1959 získala další malé role ve filmech Romeo, Julie a tma a Zkouška pokračuje.

S Rážem byli spíš kamarádi

To již za sebou měla manželství s jedním z nejoblíbenějších českých herců Vladimírem Rážem a také jednu velmi tragickou rodinnou událost. Manželé společně přišli o druhorozeného syna Davida. Zemřel v pouhých šesti měsících na syndrom náhlého úmrtí kojence. „Vrátila jsem se z divadla a syn nedýchal,“ vzpomínala Alexandra na nejhorší okamžik svého života v jednom z rozhovorů. Když Vladimír Ráž v roce 1952 natáčel Pyšnou princeznu, zakoukal se do své herecké kolegyně Aleny Vránové. Následoval rozvod. Nebyl ale nijak bouřlivý. Mezi Alexandrou a Vladimírem se rozhodně nejednalo o lásku na první pohled, což herečka zpětně považuje za výhodu. Měli se rádi pro své lidské vlastnosti. Ve vztahu nebyly žádné velké vášně a proto i rozchod neznamenal žádnou velkou tragédii. „My jsme s Vladimírem byli vždy hlavně blízkými přáteli a ten krásný vztah jsme si udrželi až do jeho smrti,“ přiznala před časem herečka. Stačila se pak vdát ještě dvakrát.

Foto: Bernard Bakala/Wikimedia Commons/CC BY-SA 4.0

Alexandra Myšková týden po 101. narozeninách v dubnu 2023 ve Vráži

Pracovní pobyt v Norsku se protáhl na desítky let

V roce 1961 začala učit na DAMU. K jejím žákům patřil kupříkladu Viktor Preiss. Na stříbrném plátně se naposledy objevila v roce 1967 v kriminálce Dům ztracených duší a o rok později si ještě zahrála v televizním filmu Spravedlnost pro Selvina. Na konci šedesátých let vycestovala jako pedagožka společně se svými studenty na pohostinské vystoupení do Norska. Krátce nato obdržela nabídku vyučovat v Oslu. Po roce a půl však ministerstvo vnitra vyžadovalo, aby si přijela osobně prodloužit pas. Vzhledem k poměrům, které v té době v Československu panovaly, odmítla a stala se oficiálně emigrantkou. Norsko ji ale skvěle přijalo, brzy začala pracovat jako dramaturg pro rozhlas a posléze se stala i divadelní režisérkou. Za svůj celoživotní přínos pro norskou kulturu obdržela Řád krále Haralda V. Poté, co přestala učit na divadelní škole, dostala ještě nabídku vyučovat herectví na Muzikálové a taneční akademii. Nyní žije v Lázních Vráž.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz