Článek
Antonín se narodil dne 5. prosince roku 1962 v Praze do rodiny známého plochodrážního jezdce, rovněž Antonína. Když byl malému Toníkovi rok, jeho táta vyhrál pardubický mítink. Nikdo tehdy neměl ani tušení, že se stanou jedinou rodinnou dvojicí, která bude mít doma dvě Zlaté přilby. Než se však mladší z Antonínů vydal v rodinných šlépějích, zazářil v úplně jiné disciplíně. Stal se nakrátko dětským hercem. Poprvé se na stříbrném plátně objevil ve filmu My tři a pes z Pětipes. Okolnosti, za kterých se k natáčení dostal, popisoval později jeho otec takto: „Potkal jsem toho člověka, který ten film dělal, na ulici. Jmenoval se tuším Koval. Povídali jsme si, Tonda byl malej a ten Koval mezi řečí prohodil - ten kluk by byl bezvadnej do barvy. Co to plácá, povídám si? Toník měl na sobě džínové sako s malými kapsičkami vpředu a byl zrzavej. Proto se mu to líbilo, pozval nás na zkoušku, že natáčí film a jeho postavička by se mu tam hodila.“
Hrál venkovského kluka
Režisér Ota Koval si malého Tondu skutečně vybral a svěřil mu roli jednoho z vesnických chlapců Standy. Prázdninový příběh vypravuje příběh pražského kluka Tondy a odehrává se ve vesničce Pětipsy. Takováto vesnice sice opravdu existuje, filmové Pětipsy jsou ovšem ve skutečnosti vesničkou Želinou na Chomutovsku. Natáčelo se také ve Vesnici Vonoklasy, na řece Ohři a v zatopeném lomu Amerika. Antonín starší vzpomínal na skutečnost, že děti v rámci přípravy na natáčení musely intenzivně trénovat plavání.
Antonín Kasper mladší
Pouhý rok poté, co padla poslední klapka, byl Tonda obsazen i do snímku Karla Kachyni Vlak do stanice nebe. V příběhu z druhé světové války hrál postavu Zrzka. Tímto vysoce ceněným filmem se se světem biografu jednou provždy rozloučil. Nic mu již nestálo v cestě vydat se vstříc rodinné tradici.
Stal se z něj jezdec na ploché dráze a sběratel titulů
„Od patnácti jsem byl pod tátovým absolutním vedením. Když jsem začal jezdit v Anglii, tak jsem se mu ztratil, ale zase se postavil na vlastní nohy,“ říkal Antonín o svých začátcích. Poprvé o sobě dal vědět v roce 1981, když ve Slaném získal stříbro z mistrovství světa juniorů. „Ale v podstatě šlo o mistrovství světa, protože na evropském šampionátu závodili nejlepší američtí junioři a Toníka předstihl jen Shaw Moran právě z USA,“ vysvětloval jeho otec. Antonín Kasper mladší se do historie nakonec měl zapsat jako jeden z nejlepších československých, potažmo českých, plochodrážních jezdců všech dob. Byl mimo jiné bronzový na mistrovství světa dvojic v roce 1986, v roce 1991 vybojoval již výše zmíněnou Zlatou přilbu v Pardubicích, v roce 1999 byl členem reprezentace, která skončila stříbrná na mistrovství světa družstev, a právě jeho výkon v tom hrál klíčovou roli. Dlouhá léta bojoval mezi světovou elitou v seriálu Grand Prix. Byl prvním Čechem, který se těchto závodů účastnil. Mistrovských titulů z naší republiky měl na kontě třicet šest.
Věděl, kdy je čas odejít
Drsný svět motorek bez brzd dokázal opustit v nejlepším, na vrcholu sil a jezdeckých schopností. „Po čtyřicítce jezdit nechci. V každém sportu se snižuje věková hranice a plochá dráha není výjimkou. Hlavně je pořád tvrdší, a to už není pro mě,“ tvrdil populární závodník v říjnu roku 2002, když se rozhodl kariéru pověsit na hřebík. Na odpočinek však rozhodně nemyslel. Ve své dílně doma v Chrášťanech se věnoval ladění plochodrážních motorek, posléze se stal manažerem pražského Olympu na Markétě v pražském Břevnově. Ale jen na pár měsíců. Nikdo z těch, co ho znali, netušil, že jeho život bude tak krátký.
Na počátku roku 2006 Antonína Kaspera začala bolet záda a ukázalo se, že příčinou je zhoubný nádor na ledvině. Postižený orgán mu sice odebrali, zachránit jej ale nedokázali. Někdejší špičkový závodník svůj boj se zákeřnou nemocí prohrál v motolské nemocnici dne 30. července 2006 ve věku pouhých čtyřiceti tří let. V Břevnovském klášteře se za něj sloužila mše, pak byl již bez obřadu pohřben v Praze na Hanspaulce. Zůstala po něm manželka Iveta a dvě dcery, Denisa a Gabriela. Na stadionu v polském Hnězdně, za které dlouhá léta závodil, mu v roce 2007 odhalili pomník.
Zdroje:
