Článek
Na svět přišla dne 6. října 1942 ve švédském Stocholmu. Její skutečné jméno znělo Britt-Marie Eklund. Zatímco její matka Maj pracovala jako sekretářka, otec Sven provozoval luxusní obchod s oblečením a byl kapitánem švédského národního curlingového týmu a čtyřnásobným národním šampionem. Britt vyrůstala společně se třemi mladšími bratry a jak před časem přiznala, rozhodně nebyla štíhlou dívenkou. Naopak, v dětství trpěla nadváhou: „Byla jsem velmi těžká. Bože, vypadala jsem brutálně. Vždycky jsem se snažila být vtipná, abych si vynahradila to, že jsem tlustá a ošklivá.“
Z ošklivého kačátka nádhernou labutí
Britt navzdory pochybnostem o svém vzhledu zatoužila stát se herečkou, navštěvovala proto školu dramatu a po čase se přidala ke kočovné divadelní společnosti a cestovala s ní po Evropě. Po obezitě již v té době nebylo ani stopy a z Britt se stala nádherná dívka. Krása jí brzy otevřela dveře k filmu. V jedné italské kavárně ji zahlédl lovec talentů a poslal ji do Londýna na filmový konkurz.

Britský komik Peter Sellers opouští po infarktu nemocnici v doprovodu své manželky
Poprvé se před kameru postavila v roce 1962 v malé roli ve filmu Krátké tělo. První výraznější role na ni čekala ve westernové komedii Hrdinové bez kalhot. To se již psal rok 1964, který se v jejím životě stal přelomovým. Jednoho dne toho roku spatřil její fotografii v novinách britský komik Peter Sellers a poslal k ní svého komorníka s žádostí o schůzku. Britt souhlasila a Sellers jí pouhé dva dny po prvním rande zavolal a sdělil jí, že řekl tisku, že se vezmou. Vzali se skutečně asi o tři týdny později. Vztah byl ale od počátku velmi bouřlivý a rovněž poznamenaný Sellersovým špatným zdravotním stavem. První infarkt dostal údajně již o svatební noci. Podle Britt trpěl patrně i bipolární poruchou, která jej ničila. Diktoval jí, co si má vzít na sebe, nakoupil pro ni celý šatník, aniž by se s ní na čemkoliv poradil. Neustále jí vyhrožoval rozvodem, jak sama řekla, bylo to „každý pátek večer – a v pondělí již byl oběd nebo dárek s kosmetikou.“ Sellers narušoval i její natáčení, byl natolik paranoidní, že každou noc telefonoval a ptal se na její scény a na to, s kým byla. Nakonec to vedlo k tomu, že Britt rozdělanou práci raději opustila a vrátila se k němu. Společně ovšem natočili několik filmů, včetně krimikomedie Hon na lišku. V roce 1965 se páru narodila společná dcera Victorie. Manželství přesto nakonec v prosinci 1968 skončilo rozvodem.

Britt Ekland v roce 1973
Stala se sexuálním symbolem
V roce 1973 Britt porodila syna Nicolaie, jehož otcem byl hudební producent Lou Adler. O rok později získala svoji životní roli Mary Goodnight v bondovce Muž se zlatou zbraní. Recenze sice nebyly příliš dobré, snímek ale podpořil hereččin status sexuálního symbolu. Patřila v té době k nejfotografovanějším a nejdiskutovanějším celebritám.

Britt Ekland
Následně Britt prožila mediálně hodně přetřásaný románek s rockovou hvězdou Rodem Stewartem. V roce 1975 je seznámila Joan Collins a žili spolu něco přes dva roky, během kterých se Britt vzdala kariéry a soustředila se pouze na vztah. Když se pak Stewart přiznal nevěře, došlo k hlučném rozchodu a Britt po něm požadovala přes dvanáct miliónů dolarů odškodného jako náhradu za ušlou kariéru. Soud její požadavek ale neuznal.

Britt v roce 1992
Po rozchodu se Stewartem si Britt zahrála v dobrodružném dramatu Otrokáři a o mužskou přízeň nadále neměla nouzi. V letech 1979 až 1981 chodila se zpěvákem Philem Lewisem, dokonce se zasnoubili, ale ani tento vztah nakonec nedopadl. V roce 1984 se provdala za bubeníka Slima Jima Phantona. Zatímco jí bylo již čtyřicet dva let, nový manžel oslavil teprve dvacáté třetí narozeniny. To ovšem nebránilo tomu, že v roce 1988 přivítali na světě syna Thomase. Rozvod tentokráte následoval v roce 1992.

Britt Ekland
Britt Ekland se v poslední době objevuje již pouze v dokumentech. Po pádu v roce 2004, ke kterému došlo během předávání hudebních cen v Londýně, si zlomila zápěstí a kotník a byla jí diagnostikována osteoporóza. Tato skutečnost a fakt, že její matka zemřela na Alzheimerovu chorobu, přivedly někdejší filmovou krásku k spolupráci s organizacemi zabývajícími se těmito chorobami.
.
Zdroje: