Článek
Poslední díl četnické ságy sice nepatří mezi ty nejlepší, přesto je to stále více než skvělá komedie. Pánové mají navíc na co koukat, neboť četnický sbor byl oživen o čtyři krásné četnice – dvě brunety, blondýnku a černošku.
Ženy místo mimozemšťanů
Po úspěchu filmu Četník a mimozemšťané režisér Jean Girault, scénárista Jacques Vilfrid a Louis de Funès plánovali nový film. Nejprve začali přemýšleli o návratu či pomstě mimozemšťanů nebo o výletu brigády ze Saint-Tropez do vesmíru či o zmizení Cruchota v Bermudském trojúhelníku, a dokonce o cestování četníků v čase. Ti se po výletu v létajícím talíři mimozemšťanů měli ocitnout v roce 1815 u Waterloo a setkat se s císařem Napoleonem. Nakonec se autorské trojici dostal do rukou román Zelňačka od Reného Falleta a rozhodli se jej adaptovat pro film. V roli mimozemšťana exceloval do té doby ještě ne tolik známý Jacques Villeret. Trojice mužů tímto považovala téma mimozemšťanů za vyčerpané a v nové četnické komedii se rozhodla uplatnit jiné téma. Na ospalou četnickou stanici v přímořském Saint-Tropez nakonec dorazila čtveřice četnic. Bylo to zcela v souladu s dobou, neboť právě v té době francouzské četnictvo otevřelo své řady ženám.
Jedno z míst natáčení
Vedle tradičních představitelek Cruchotovy dcery a manželky, manželky velitele Gerbera a potrhlé řádové sestry Clotildy, se tak ve filmu objevily čtyři zbrusu nové herečky. Vybrány byly opravdu pečlivě, tak, aby si svou favoritku mohl vybrat každý. Četnice ztvárnily Babeth Étienne, Catherine Serre, Nicaise Jean-Louis a Sophie Michaud.
Známá díky manželovi
Z nich byla v tom čase patrně nejznámější Babeth Etienne, které bylo v době uvedení filmu dvacet pět let. Nebylo to kvůli nějakému oslnivému dřívějšímu úspěchu, četnice Marianne Bonnet byla první a téměř jediná role v její jepičí kariéře, ale kvůli krátkému bouřlivému manželství se známým zpěvákem Johnnym Hallydayem. Tento muž se v roce 1980 rozvedl se svojí první manželkou Sylvií Vartan, poté, co se o několik měsíců dříve na svatbě svého přítele seznámil s půvabnou tmavovláskou Babeth. Nově vzniklý pár se vzal dne 1. prosince 1981 během několikaminutového obřadu v Los Angeles, rozešel se ale již o dva měsíce později, jak bylo oznámeno dne 3. února 1982. Navzdory tomu Johnny na adresu své někdejší lásky nikdy neřekl křivého slova. Naopak! Měl pro ni jen ta nejsladší slova, popisoval ji jako „příliš milou dívku v těle femme fatale“. Kariéra ženy, která v roce 1981 vydala desku s názvem Bébé reggae, nebyla o moc delší než její manželství. Získala již jen dvě role a v roce 1995 se sci-fi snímkem Město ztracených dětí se světem kinematografie definitivně rozloučila.
Žádná se nestala slavnou
Další dvě četnice, Catherine Serre a Nicaise Jean-Louis, přišly na natáčení s jistou hereckou pověstí. Hrály již ve francouzsko-britském velkofilmu Moonraker, jedenáctém dílu série filmů o Jamesi Bondovi, kde ztvárnily dvě dokonalé ženy Huga Draxe. Představitelka četnice Christiny Rocourt, Catherine Serre, měla za sebou ještě několik dalších vedlejších rolí. Ani jí filmoví Četníci kariéru ale rozjet nedokázali, získala již jen dvě televizní role a v roce 1984 se s filmováním rozloučila i ona a začala se věnovat již pouze divadlu.
Sophie Michaud se stala uměleckou agantkou
Herečka černé pleti, Nicaise Jean-Louis, ztvárňující četnici Jo Makumbo, v žádném dalším filmu již nehrála. Poslední ze čtveřice roztomilých četnic, plavovláska Sophie Michaud, filmová Isabella Leroy, také nově nabytou slávu neproměnila, i když pozorný divák ji mohl spatřit ve filmech Rodinná rada a La Rumba, a ještě v několika dalších televizních filmech a seriálech. Sophie se v roce 1988 stala uměleckou agentkou a nabídky na role od té chvíle přijímala jen velmi zřídka.
Film Četník a četnice byl definitivně posledním z řady úspěšných četnických komedií. Během jeho natáčení zemřel režisér Jean Girault a ikonický herec Louis de Funès jej na věčnost následoval jen o málo později.
Zdroje:
