Článek
Seriál natáčela Polská televize v letech 1966 až 1970. Předlohou seriálu byl stejnojmenný román polského spisovatele a novináře Janusze Przymanovského. Ten byl společně se svojí manželkou zároveň autorem scénáře. V Polsku se příběh o tankistech poprvé vysílal v roce 1966. Československá televize jej zařadila na obrazovky na počátku sedmdesátých let a znovu v roce 1980. Na konci roku 2006 se k jeho vysílání odhodlala televize Prima. V češtině vyšel i na DVD.
Pes tankové brigády
Seriál humorným způsobem přibližuje příběhy čtyř polských vojáků, tvořících posádku tanku Rudý, kteří se na dlouhé cestě za osvobozením Polska dostanou až do Berlína. Důležitou roli v seriálu hraje německý ovčák Šarik, kterého lze s nadsázkou označit za polského Komisaře Rexe.
Šarik, v originále Szarik, znamená rusky kulička. Janek Kos, pozdější velitel tanku, jej vychoval od štěněte. V prvním díle, který se odehrával mezi lovci na sibiřské řece Ussuri, jej Janek dostal od Jefima Semjonycze. Jedná se o osiřelé štěně, jehož matka Mura byla při lovu smrtelně zraněna divočákem. Již v druhé epizodě, po konfliktu s kuchařem, se plukovník rozhodne zařadit psa na seznam příjemců proviantu. Šarik prokazuje armádě dobré služby, nejednou posádku tanku zachrání a nakonec se z něj proto stane oficiální pes tankové brigády. Praktickou výhodou je, že má nárok na porci jídla z vojenské kuchyně.
Šarik s Jankem
Šarika hrálo několik psů. Ve své mladší verzi je jezevčík nebo kokršpaněl, nikoli německý ovčák. Patrně se zdálo, že to nikomu nevadí. V dospělosti jej ztvárnili tři různí jedinci. Skutečným hercem této role byl ale Trimmer. Druzí dva byli pouhými dubléry.
Trimmer byl mizerným služebním psem, zato vynikajícím hercem
Trimmer byl služební pes milice. Do seriálu se dostal, jelikož neuspěl ve stopařských zkouškách. Měl také příliš mírnou povahu a nízkou míru agresivity. Počítalo se s tím, že bude vyřazen ze služby. Trenér zvířat plukovník Franciszek Szydełko jej nalezl na stanici v Żoliborzi, kde vyrostl a žil. Okamžitě mu padnul do oka. Milice čtyřnohého parťáka bez lítosti předala televizi. Trimmer stanici s radostí opustil, neboť uniformovanou službu opravdu z psí duše nenáviděl.
Šarik a herci seriálu v tankistických uniformách na jevišti Kongresového paláce v roce 1966
Tak se ocitnul na natáčení seriálu a stal se nerozlučným společníkem posádky tanku jménem Rudý. Zpočátku měl s filmováním problémy. Postupem času k štábu přilnul natolik, že bylo někdy těžké, jej z placu odehnat. Byl gurmán a domácí mazlíček. Každý si jej mohl pohladit. Někteří lidé na jeho účet žertovali, že by udělal cokoliv výměnou za kus klobásy nebo nějakého pamlsku. Jako filmový pes byl úžasný. Jak jeho trenér později uvedl, lepšího by těžko sehnal. „Když jsem dorazil na plac, okamžitě vyskočil na tank a čekal na herecké úkoly. Režisér měl občas co dělat, aby zmírnil jeho nadšení: ‚Trimmere, teď nehraješ, přijď sem později.‘ Pracovat s tímto čtyřnohým přítelem bylo potěšením,“ řekl na Trimmerovu adresu Franciszek Szydełko.
Janka ani trochu nemusel
Jediným problémem byla ta skutečnost, že Trimmer neměl rád herce Janusze Gajose, který hrál Janka Kose. V jedné scéně měl svého pána kupříkladu přátelsky olizovat. Trimmer ale tuto scénu vůbec nechtěl zahrát. Teprve když někdo přišel s nápadem, potřít Janusze kogel mogelem, vaječným krémem chuťově podobným vaječnému koňaku, pes na povel uposlechl.
Chlupatá hvězda naopak milovala Wiesława Gołase, který hrál Tomka Čerešňaka. Nastávaly chvíle, kdy se Trimmerovi bez něj ani nechtělo na plac. Umělec jej krmil různými dobrotami a hodně si s ním hrál. Jeho přátelé žertovali, že je to jeho skutečný pes. Franciszek Szydełko vzpomínal, že pes ctil tón hlasu Janusze Gajose a když mu herec něco nařídil, příkaz uposlechl. Jakmile však zmizel z dohledu, Szydełko hned věděl, že je někde s Gołasem.
Szydełkovi utkvěla v paměti i scéna, při které Trimmer málem zahynul. Natáčela se na řece Visle u Toruně. Na obou protilehlých březích řeky byly popadané větve stromů. Na řece byly nastraženy výbušniny, které měly evokovat německé bombardování. Zatímco výbuchy pokračovaly, pes náhle zmizel. Zdálo se, že se utopil. Na place zavládla panika. Po chvíli trenérův asistent Tadeusz, stojící na druhé straně řeky, vykřikl: „Támhle je! Támhle je!“ Ukázalo se, že se pes zachytil o větve padlých stromů. Tadeusz jej s vypětím všech sil vytáhl na břeh. Trimmer těžce oddychoval. Režisér Nałęcki až do odpoledne přerušil natáčení, aby se mohl zotavit.
Trenérovi jeho foto viselo až do konce života na zdi
Trimmer s filmaři pracoval více než dva roky. Chodil i na besedy do továren a do škol. Trenér Szydełko dával k dobrému, že jej všude prosili, aby jim dal alespoň jeden jeho chlup. Kdyby to splnil, Trimmer by byl zcela bez srsti.
Po ukončení natáčení byl osud k Trimmerovi laskavý. Franciszek Szydełko, který si jej sám ponechat nemohl, našel pro psa skutečný domov a milující majitele. Trimmer se dožil šestnácti let. Na konci svého života ztratil zrak, sluch a ochrnul na zadní končetiny. Jeho opatrovníkům bylo nabídnuto, aby psa uspali. Oni ale nesouhlasili a nosili Trimmera na procházky v náručí po celý rok. Zemřel pokojně na konci roku 1979. Dnes stojí vycpaný v muzeu kynologického ústavu v Sułkowicích u Varašavy. Szydełko měl až do konce svého života na zdi obývacího pokoje pověšenu jeho velkou fotografii.
Na filmovém place Trimmera v některých scénách zastupovali další dva psi. Jednalo se především o Ataka. Ten byl silný a vznětlivý, nebál se výstřelů a hodil se do záběrů, které vyžadovaly kondici. Jeho vzhled se ale lišil a musel proto být před natáčením nalíčen. Druhý z dublérů se jmenoval Špik. Ten se vyskytoval pouze v několika scénách, které nebyly akční. Szydełko si na tohoto druhého psa na rozdíl od jiných vůbec nepamatoval. Tvrdil, že byli pouze dva. Trimmer a Atak. Přičemž Atak podle něj hrál v jedné jediné scéně.
Trimmerova sláva přečkala desítky let jeho smrt. Vycpaninu slavné psí hvězdy dodnes navštěvují delegace a zájezdy z celého Polska.
Zdroje:
