Hlavní obsah
Umění a zábava

Renáta Dočolomanská: Krásná sestra slavného Michala Dočolomanského byla herečkou a hlasatelkou

Foto: Ing.Mgr. Jozef Kotulič/Wikimedia Commons/CC BY-SA 4.0

Rudolf Dočolomanský (vpravo) učil v Rumunsku a byl otcem několika herců, včetně Renáty.

Michal Dočolomanský měl deset sourozenců a nebyl v rodině jediným hercem. Pro stejné povolání se rozhodly i jeho sestry Lucie, Petronela a nejstarší Renáta. Ta se do srdcí diváků zapsala díky komedii Šťastie príde v nedeľu.

Článek

Michal Dočolomanský je pro Slováky tím, kým je pro Francouze Gérard Philipe. Mimořádně populární byl i u nás. Představovat jej jistě není třeba. Co ale patrně není příliš známo, je skutečnost, že nebyl jediným z rodiny, kdo si vybral herecké povolání. Herečkami byly i tři jeho sestry, z nichž nejkrásnější byla Renáta.

Kráska s rumunskými kořeny

Rodina Dočolomanských byla velmi početná. Otec Rudolf působil jako učitel mezi rumunskými Slováky v Sedmihradsku. Zde se seznámil s Floriannou Bodea, o šestnáct let mladší kráskou. Naučil ji slovenštinu a pojal ji za manželku. Sám v té době za sebou již jedno manželství měl a měl z něj i syna Jána. Dne 4. dubna roku 1936 přibyla do rodiny dcera Renáta. Stalo se tak v rumunském městě Săcălaz. Postupem času k Dočolomanským zaletěl čáp ještě devětkrát.

Foto: TakeiteasyTN/Wikimedia Commons/CC0

Renáta Dočolomanská

To již ale nežili v Rumunsku. V roce 1942 se přestěhovali do spišské obce Nedeca, dnešní Niedzice. Právě tady se narodil slavný Michal. Po válce se Nedeca stala součástí Polska a rodina Dočolomanských byla vyhnána, přemístila se proto do Mlynčekov u Kežmaroku. Poslední učitelskou zastávkou Rudolfa Dočolomanského se stala obec Nebojsa. Tady v roce 1954 ve svých padesáti pěti letech zemřel na selhání srdce. Rodina bez otce se usadila v jeho rodišti, vinařské vesnici Svätý Jur, který byl od nepaměti sídlem rodiny Dočolomanských. Jméno prý vzniklo z názvu lokality Dačov lom v bratislavské Rači.

Nejkrásnější ze všech dětí

Paní Florianna vedla od té chvíle rodinu pevnou rukou. Děti ji ale milovaly a snažily se pomáhat, kde se jen dalo. Nejstarší dcera Renáta se záhy rozhodla pro kariéru herečky. Angažmá našla v Dedinském divadle v Trnavě. Renáta byla opravdu krásná, nejkrásnější ze všech sourozenců Dočolomanských. Velmi se prý podobala na svoji matku, která byla rovněž vyhlášenou krasavicí. Není tedy divu, že ji jednoho dne oslovili s nabídkou filmaři. Stalo se tak v roce 1958, když jí bylo pouhých dvacet dva let. Získala hlavní ženskou úlohu Evy Dvorčíkové v dodnes velmi populární komedii o sázení sportky Šťastie príde v nedeľu. Její postava učarovala rovnou třem mladíkům v podání Ivana Mistríka, Mariána Kleista a Antona Mrvečky. Ti se v jeden moment rozhodli, že budou losovat o to, kdo se o ni bude ucházet. Vše se ale samozřejmě nakonec vyvinulo zcela jinak.

Komedie se natáčela v letní Bratislavě a v jejím okolí a je tak dnes svým způsobem i dokumentem zachycujícím dobu a mnohá dnes již neexistující zákoutí staré Bratislavy. Eva na natáčení a spolupráci s režisérem Jánem Lackem vzpomínala velmi ráda: „Bylo to nádherné. I práce s celým štábem, kameramany a maskéry byla velmi příjemná. Pro mě mělo filmování silnou dovolenkovou atmosféru. Řada lidí se na nás v době natáčení chodila dívat. Jako to vždy bývá při filmování, všude nás obklopoval dav zvědavců.“

Natáčení ale brala velmi vážně. „K natáčení jsem musela přistupovat zodpovědně, neboť jsem vlastně dělala svůj vůbec první film. A ten se samozřejmě natáčí na přeskáčku po jednotlivých záběrech a nikoliv chronologicky. V tom to bylo pro mě nové. Nemohla jsem být kontinuálně zapojená do děje, musela jsem se připravovat na každý záběr. Měli jsme, ale vše dopředu odzkoušené, s režisérem jsme si svoje úlohy dopředu prošli a mohli jsme jet ‚ostrou‘.“

Oblíbená hlasatelka a dramaturgyně

Navzdory pozitivní zkušenosti Renáta se k filmování znovu již nevrátila. Dala přednost divadlu a posléze začala pracovat i jako externí hlasatelka v Slovenské televizi. Mezi diváky byla velmi oblíbená a rády ji měly i kolegyně. Říkaly o ní, že nezkazila žádnou legraci. Později, když z televizní obrazovky odešla, začala se věnovat dramaturgii v literárně-dramatické redakci Slovenské televize.

Poprvé byla provdána jako Tesárková. Stejně jako mnohým jiným, ani jí to na první pokus nevyšlo. Legendární byl ale způsob, jak přešla z prvního manželství do druhého. Manžel pro ni jednoho dne po službě v televizi přijel, myslela si, že ji zaveze domů, on ji ale i s kufry vyložil před úplně jiným domem. V něm žil muž, za něhož se po rozvodu znovu provdala a s nímž žila šťastně až do konce. Přijala rovněž jeho jméno a vystupovala jako Kazíková. Děti spolu neměli, ale hodně cestovali, neboť Renátin manžel působil v diplomatických službách, mimo jiné v Indii a Egyptě. Renáta zemřela dne 2. května 2013 ve věku sedmdesáti sedmi let v Bratislavě.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz