Článek
Bude asi jen málo českých diváků, kteří by alespoň jednou neshlédli filmovou prvotinu známého režiséra z roku 1983. Příběh o krádeži stříbrných kozaček zvaných Zlaté Hromnice se odehrává na pražské základní škole v Bítovské ulici a dodnes patří mezi nejoblíbenější české filmy. Není v něm nouze o zábavu a spousty úsměvných příhod ze života prvňáčků i pubertálních osmáků a deváťáků, kteří zažívají své první lásky. Ve filmu se vedle již zkušených herců postavila i řada nováčků, někteří příležitost chytli za pačesy, pro jiné to byla první a poslední herecká zkušenost. Představitelé ústřední dvojice se na filmovém place pohybují dodnes, i když každý z nich na jiné straně.
Regina Řandová se světu kamer již nevzdálila
Hlavní dívčí roli, Jolanku Ludvíkovou, zamilovanou a se svým šatníkem věčně nespokojenou žákyni osmé třídy, si zahrála Regina Řandová, rozená Zahradníková. Přestože hrála osmačku, bylo jí v té době již sedmnáct let. Narodila se 21. září 1967 v Praze a ač pochází z rodiny neherců, od čtyř let chodila na balet, zpívala ve sboru a navštěvovala dramatický kroužek. Jolanka se sice stala její nejvýraznější rolí, Regina ale již u herectví zůstala. Objevila se v mnoha filmech a seriálech. Mezi nejznámější patří My všichni školou povinní, Dobrodružství kriminalistiky či Vyprávěj. Věnuje se i dabingu. Jejím hlasem promluvila Angelina Jolie nebo Demi Moore.
Regina Řandová v roce 2024
V osobním životě ji dlouho provázela smůla. „Takové ty úplně první lásky byly právě na natáčeních úplně na začátku kariéry. Ale moje první velká láska, kluk, se kterým jsem opravdu chodila, byl malej Péťa Janda, syn Petra Jandy z Olympiku. Chodili jsme spolu na konzervatoři pár měsíců. Pak jsem měla spoustu dalších lásek a pak jsem se v Divadle na Kladně zamilovala do svého prvního muže. To manželství nedopadlo dobře, ale vždycky říkám, že díky tomu svazku mám úžasnýho syna a dnes už i dva vnuky,“ řekla Regina v jednom z rozhovorů. Oním zmiňovaným mužem byl Čestmír Řanda mladší, syn v té době již nežijícího herce. Stal se otcem hereččina syna Čestmíra, vyklubal se z něj ale notorický nevěrník a tyran. „Vyhrožoval mi, když nebylo po jeho. Byl hodně dětinský a teatrální. Jeden příklad za všechny: V noci ve dvě hodiny mě vzbudil, popadl malého syna do náruče, vzal čtyři zbraně, vytrhl telefon ze zásuvky, zamkl mě doma a řekl, že si to jde vyřídit s celou mou rodinou, a až se vrátí, promluvíme si, co dál. Po dvou hodinách se vrátil a řekl, že si to rozmyslel a dnes mi ještě dává šanci,“ vzpomínala Řandová na děsivé chvíle soužití s exmanželem v pořadu 13. komnata. Roky hledala sílu k rozvodu, když ji konečně našla, Řanda pro změnu neplatil alimenty. Dnes je již po smrti a herečka našla štěstí v novém manželství. „Když jsme se seznámili s mým druhým mužem, už jsem byla se jménem Řandová, které jsem si po svatbě změnila z rodného Zahradníková, zapsaná. Byla to pro mě značka. Chtěla jsem si ho nechat i kvůli synovi, který měl v době našeho rozchodu ještě před základní školou. Byl hodně malý a já chtěla, aby věděl, že i když se rodiče rozešli, nic se nemění a jsme pořád jeho součástí,“ vysvětlila, proč používá stále příjmení připomínající nešťastný svazek.
Z dětského herce producentem
Pohledného deváťáka Radima Dochlebu, který získá Jolančino srdce a zároveň pomůže dopadnout skutečnou zlodějku bot a dětského oblečení, si zahrál David Rauch. Byla to jeho první, zároveň i nejvýraznější filmová role. Narodil se dne 19. července 1966 v Praze, dětství ale prožil na vzdálené Kubě. Také on tedy byl starší, když si jej Zdeněk Troška vyhlédl do role žáka deváté třídy. Role kluka, co si rád střílí ze svého okolí, mu ale padla jako ulitá. Po právu za ni obdržel cenu Zlatý dudek za nejlepší chlapecký herecký výkon. K podivení mnohých ale již žádnou další podobně výraznou roli nedostal. Zahrál si ještě drobnou úlohu německého vojáka ve válečném dramatu …nebo být zabit a pak vystudoval biologii na Karlově univerzitě. Láska k filmu jej ale neopustila a k natáčení se vrátil. Postavil se ale na druhou stranu kamery. Stal se z něj asistent režie a výkonný producent. Před kameru se opětovně postavil již jen v bezvýznamných epizodních úlohách. Z dětského herce se tak stal profesionálem, který svým talentem přispěl k úspěchu nejednoho filmového díla.
Martin Šotola se dal na ekologii
Do role Jolančina bratra, prvňáčka Honzíka, jenž chce propadnout do školky, obsadil režisér Martina Šotolu. Ten byl kupodivu zkušeným dětským hercem. Filmaři jej objevili již v kolébce. V seriálu Nemocnice na kraji města se objevil jako novorozený syn primáře Blažeje a sestřičky Iny. Na svět přišel totiž dne 19. dubna 1976 v Praze. S televizí spolupracoval i v osmdesátých letech, kdy si zahrál kupříkladu v Bakalářích, v seriálech Dynastie Nováků, Pihulka a Kaňka, Bambinot, Rozpaky kuchaře Svatopluka nebo televizních filmech Začalo to karafiátem či Propast. V roce 1983 se objevil i na stříbrném plátně a rovnou v několika filmech. Největší příležitost mu poskytl právě režisér Zděněk Troška, který jej nejprve obsadil do role již zmiňovaného prvnáčka, záhy mu ale svěřil úlohu Jirky Škopka v komedii Slunce, seno, jahody. Ta se pro Martina stala rolí životní. Objevil se i v následujících dvou filmech – Slunce, seno a pár facek a Slunce, seno, erotika.
Kromě Troškových filmů si Martin zahrál ještě v pohádce O zatoulané princezně, v Chobotnicích z II. patra nebo ve filmu Veselé Vánoce vám přejí chobotnice. Nadále spolupracoval i s televizí. Profesionálním hercem se ale stát nechtěl. Miloval přírodu a po škole se našel v ekologii. Stal se výkonným ředitelem ve spolku AutoMat, jenž prosazuje lepší prostředí pro život ve městě.
O mnohých není nic známo
Atraktivní Michaelu Lamkovou, majitelku ztracených bot, ztvárnila Milada Štýbrová. Také ona měla k žákyni deváté třídy na hony daleko. Narodila se totiž již v roce 1965. Třídní kráskou ale byla dokonalou. Není divu, že si Zdeněk troška vybral právě ji. V castingu se utkala s Veronikou Kánskou a Petrou Pyšovou, které ovšem prohry nakonec litovat nemusely, o půl roku později se objevily ve filmu Slunce, seno, jahody a zahrály si i v obou navazujících filmech. To Milada se nakonec stala herečkou jedné jediné role, kromě mondénní Lamkové se totiž již pouze mihla coby dlouhovlasá tenistka jedoucí na kole v Menzelově snímku Slavnosti sněženek. Dnes se o ní ví pouze to, že se jmenuje Gazarová.
Dochlebova kamaráda Bakulu si zahrál Tomáš Růžička, který se pak objevil ještě v roli Mirka ve filmu o dospívající mládeži Horká kaše, od té doby o něm nejsou vůbec žádné zprávy. To o představitelce Jolančiny zamilované kamarádky Radky, Michaele Krešlové, toho víme daleko více. Objevila se v dalších dvou filmech, ale ani ona se v dospělosti herectví již nevěnovala. Vrhla se na podnikání a dnes vlastní společnost Targo Promotion Group a patří ji salóny La Fayette. Jejím manželem byl exředitel Pražského dopravního podniku a televize Prima Martin Dvořák, se kterým zažila složitý rozvod a přetahování o syna Matyáše.
A zapomenout nesmíme ani na Nosála. Postavu prvňačky Janičky, přezdívané Nosál, která ráčkuje a sedí v lavici vedle hlavního hrdiny Honzíka Ludvíka, ztvárnila Magdalena Ledvinková, která byla ve skutečnosti žákyní II.B na Základní škole Bítovská v Praze 4, kde celý film vznikal. Magdalena se ale neocitla před kamerou poprvé. Debut si odbyla v roce 1980, kdy se objevila v televizním filmu Pleš z oblíbeného cyklu Bakaláři. V Troškově filmu byla perfektní a svým přirozeným projevem výrazně přispěla k popularitě filmu. Žádnou jinou roli ale již nikdy nedostala a o jejím dalším profesním směřování a životních krocích po skončení herecké kariéry nejsou veřejně dostupné informace.
Dcera politika i učitelka režisérů
V Troškově filmu ale nezářili jen herci v dětských rolích, do paměti se nesmazatelně zapsaly i představitelky dvou učitelek. Tou první z nich je Eva Salzmannová, která svoji tvář propůjčila mladičké učitelce Adamové, kterou si neznalí žáci pletou se studentkou. Eva se narodila dne 8. října 1958 v Karlových Varech a pochází z rodiny významného bankéře, finančníka a politika Richarda Salzmanna. Po maturitě na gymnáziu vystudovala herectví na pražské DAMU a následně až působila až do roku 1988 na malé scéně alternativního a experimentálního Divadla na okraji v pražském Klubu Rubín na Malostranském náměstí. Na počátku devadesátých let prošla činohrou Národního divadla, Divadlem Labyrint, tři roky hrála v Divadle Na zábradlí a hostovala v Divadle na Vinohradech. Od roku 1994 do roku 2018 byla opět v angažmá v pražském Národním divadle. Své herectví předvádí i v různých alternativních prostorách, třeba v bývalé hale ČKD v Karlíně nebo v holešovické La fabrice. Na divadle je velmi populární, film jí ale mnoho příležitostí neposkytl. Významnou součástí její práce je pedagogická činnost. Od roku 1996 vyučuje herectví na katedře činoherního divadla DAMU. Je potřetí vdaná, jejím prvním manželem byl divadelním herec Ladislav Matějček, podruhé se provdala za herce Ondřeje Pavelku, se kterým si shodou náhod zahrála v Teorii tygra rozvedené manžele. Jejím současným manželem je dramatik a publicista Karel Steigerwald.
Eva Salzmannová
Přísnou a neúprosnou fyzikářku si v Botě jménem Melichar zahrála Alena Karešová, která sama učila na FAMU, na katedře režie, psala skripta a překládala z němčiny. Alena Karešová se narodila jako Engelmannová dne 27. ledna 1927 v Praze. Příjmení Karešová byl její umělecký pseudonym. Herectví absolvovala na DAMU v roce 1950. Během studií pohostinsky vystupovala v Národním divadle, jakmile ale školu ukončila, divadelnímu herectví se již nevěnovala a namísto toho začala učit budoucí režiséry. Filmování se ovšem nebránila a před kamerou debutovala již v roce 1954. Kromě učitelek hrávala často i zdravotní sestřičky, vždy ale nekompromisní ženy. Do paměti diváků se vryl i její hlas, který provázel seriál Arabela a Létající Čestmír. Na konci života se cítila osamělá a opuštěná. Byla dvakrát vdaná, ale první manželství se nepovedlo a skončilo rozvodem, druhé ukončila smrt manžela. Děti herečka neměla.
Zdroje:
