Článek
Hanka byla plzeňskou rodačkou. V západočeské metropoli přišla na svět dne 9. června 1946. Odmalička projevovala pohybové nadání a již v pěti letech začala chodit do baletu. Jako dětská tanečnice vystupovala i v plzeňském Divadle J. K. Tyla. Ve čtrnácti letech zamířila na pražskou taneční konzervatoř, kde se mimo jiné sešla s Vlastimilem Harapesem a Ivankou Kubicovou. Studium na konzervatoři zvládala díky výborným fyzickým dispozicím velmi dobře. Neměla problém na sobě tvrdě pracovat.
Hanka z chmelových starců
Bylo jí pouhých sedmnáct let a stále ještě studovala, když si ji režisér Ladislav Rychman vybral do role Hanky v muzikálu Starci na chmelu. Konkurz tehdy suverénně vyhrála nejen díky tomu, jak skvěle tancovala, plusové body jí přinesla i její nádherná fotogenická tvář. Ona sama o sobě ale pochybovala. „Nevěděla jsem co je muzikál, neznala jsem West Side Story a v životě jsem nehrála před kamerou,“ vzpomínala později. Z natáčení měla obrovský strach, nevěřila, že roli zvládne. Natáčelo se na chmelnicích na Žatecku a v obci Lounky na Litoměřicku poblíž Roudnice nad Labem, kde dnes nezůstal prakticky kámen na kameni, neboť spoustu zdejších malebných krás opakovaně zpustošila velká voda. Hančiny obavy se nakonec ukázaly jako zbytečné. Uspěla a stala se ze dne na den populární osobností. Lidé si ji s postavou Hanky ztotožňovali ještě řadu dalších let a běžně ji oslovovali „Haničko“. Ivaně se na celém natáčení prý nejvíce líbil tanec Bosa Nova, jehož kroky nezapomněla ani po desítkách let.
V posledním ročníku konzervatoře přijala angažmá v divadle Balet Praha, s nímž následující čtyři roky jezdila po světě. V souboru se poznala i se svým budoucím manželem, režisérem Pavlem Hoblem. Spolupracovala s ním na televizních pořadech Autorevue nebo Revue Vltava. Znovu se pracovně sešla i s režisérem Rychmanem. Natočila s ním několik prvních televizních klipů. z nichž neúspěšnější byly písničky Dominiku a Moje střevíčky. Ivana ale ve skutečnosti nezpívala, pouze tancovala a otevírala pusu. Hlas patřil Editě Štaubertové. Menší roličku získala také v rodinném hudebním snímku Když má svátek Dominika.
Osudná kulisa
Snímek přišel do kin na jaře 1967. Ve stejném roce se Ivaně život obrátil vzhůru nohama. Před premiérou na ni v divadle spadla kulisa. Jednalo se o obrovský železný žebřík. Ivana utrpěla těžké zranění hlavy a páteře. Byla odvezena do Krče, kde dostala sádrový korzet od krku do pasu, v němž musela setrvat šest týdnů. Bohužel jí byla tehdy zrentgenována pouze páteř, ale nikoliv hlava, což se později po letech ukázalo jako zcela zásadní. Když poúrazové ochrnutí pominulo, mohla se vrátit ke své práci. Začala působit již jen jako externí tanečnice a asistentka choreografa v pražském divadle E. F. Buriana. Její život ale navždy poznamenaly komplikace, které byly lékaři diagnostikovány jako poúrazová epilepsie. Po překročení třicítky se začaly u Ivany objevovat stavy malátnosti, měla problém s udržením rovnováhy, často padala, nečekaně ji postihovaly křeče a ztráty vědomí. Nakonec se proto rozhodla taneční a divadelní svět nadobro opustit a odejít do ústraní. ,,Byla jako Greta Garbo. Z ničeho nic zmizela, nedala nikomu vědět a nikdo, kromě jejího muže o ní nic nevěděl. Jakoby zmizela z povrchu zemského,“ vzpomínal na její náhlý odchod bývalý spolužák Vlastimil Harapes.
Mladá a krásná žena se stala invalidní důchodkyní, ženou v domácnosti. Dle jejích vlastních slov byly nejhorší první tři roky po odchodu z divadla, kdy ztratila zájem o cokoliv. Postupně se začala s osudem srovnávat a našla smysl života v péči o dům a manžela Pavla Hobla. Ten jí byl po celá léta velkou oporou a Ivana ho velmi milovala. „Toho, že jsem se vzdala divadla a tance nelituji. Udělala jsem to dobrovolně a z vlastní vůle. Naučila jsem se mít ráda jiné věci, které se staly náplní mého života. Prožila jsem pěkný život a znovu opakuji, že ničeho nelituji“, říkala po letech. Pavel Hobl bohužel zemřel v roce 2007 a od té chvíle byla Ivana na vše sama. Jejím partnerem byl pouze její jezevčík Bobina, se kterým chodila, kamkoli se vydala. Svého manžela nakonec přežila o šestnáct let. Zemřela 2. září 2023 ve věku sedmdesáti sedmi let.
Zdroje:
