Článek
Markéta je rodačkou z Havířova. Na svět přišla dne 5. března roku 1971 do rodiny známého skladatele, zpěváka a vydavatele Jiřího Zmožka, populárního především jako interpreta hitu Už mi lásko není dvacet let, ale také autora stovky písní jako například Meteor lásky, To musím zvládnout sám nebo Tam u nebeských bran. Hudebníkem je i Markétin bratr Marcel.
Filmování bylo jejím snem
Ona sama již od pěti let chodila na hodiny klavíru a ve škole pravidelně recitovala na různých akcích. Ve třinácti se s rodiči a bratrem přestěhovala do Prahy a brzy se jí splnil dětský sen, zahrála si v několika filmových rolích. Nejprve si ji vybral gottwaldovský režisér Josef Pinkava jako představitelku sólistky dětského pěveckého sboru Gábiny Šámalové do dětského příběhu Pohlaď kočce uši. Poté sehrála malou roličku v lyrické komedii Vladimíra Drhy Do zubů a do srdíčka. Markétě se filmování zalíbilo a chtěla se stát profesionální herečkou. „Ve třinácti letech jsem natočila první film Pohlaď kočce uši. Tehdy jsem zatoužila, že bych chtěla být herečkou. Dělala jsem talentovky na konzervatoř a nevzali mě. Říkali, že by chtěli do ročníku hezký holky, princezny. A já byla klučičí typ. Nevzali nás tehdy s Rudolfem Hrušínským a pamatuju si, jak děda Hrušínský přemlouval mého otce, že musí podat odvolání a půjdou bušit na vrata ministerstva. Táta na to rezignoval. Řekl, ať si udělám klasický vzdělání a já šla na střední ekonomickou školu,“ vzpomínala Markéta v jednom z rozhovorů.
Na škole se jí nelíbilo, doslova tam trpěla. Matematika a účetnictví ji nebavily, ve škole byly navíc samé holky. V prváku tak měla asi devět čtyřek. Pak si ji ale vyhlédl režisér Karel Smyczek a obsadil ji do filmu o agresivním chování fotbalových fanoušků Proč? „Bylo mi patnáct, věděla jsem, že je to brutální, jsou tam sexuální věci, ale tehdy jsem nedovedla ani odhadnout, do čeho jdu,“ řekla Markéta. Otec Jiří jí filmování málem nepovolil. „Karel s Radkem Johnem, který napsal scénář, chodili k nám, několikrát ho museli přemlouvat. Nejdřív řekl: To v žádným případě! Pak se přimluvila máma, protože věděla, že bych chtěla točit. Klečeli na něm dlouho, než povolil. Smyczek slíbil, že tam nebude nic vidět, což vlastně dodržel, když nepočítám holý zadek. Ale surovost a zpracování, to udělalo daleko víc, než kdybych tam nahá běhala po louce.“
Stala se sparťanskou ikonou
Markéta byla v roli servírky Anči Bečvářové opravdu přesvědčivá a její výkon přispěl k autenticitě snímku a zanechal výrazný dojem. Jejího přítele Jirku Stupku tehdy ztvárňoval Jiří Langmajer a každý si jistě vybaví, že byl vskutku velkorysý, o Anču se neváhal podělit, hlavně že byl první. Film díky na svou dobu velice odvážným scénám získal značnou pozornost veřejnosti. „Když byla premiéra v kině Blaník na Václaváku, volali anonymně sparťani, že tam dali bombu. Karel Smyczek potom říkal, že se daleko víc než bomby od sparťanů bál mýho otce! Traduje se historka, jak jsem běžela průchodem, táta za mnou a chtěl mě zabít. Není to pravda, bylo to obráceně. Otec šel mlčky z kina ve svém bílém obleku a my za ním s mámou cupitaly. Dlouho potom nemluvil. Ale i mě čekaly nepříjemný situace. Šla jsem po ulici s klukem a oni na něj pokřikovali: Stejně budeš druhej! A pak se na film vydala celá naše škola! Já málem chodila kanály a učitelé mi říkali: Zmožková, vy neodmaturujete!,“ popisovala dopad své nejslavnější role Markéta.
Na několik dalších let se pak stala ikonou sparťanských fanoušků. Další velkou roli ale již nedostala. Na televizní obrazovce se ještě představila v pohádce Kalhoty od krejčího ze Lhoty, pak ale svět kinematografie na dobro opustila. Prošla si řadou profesí. Nějaký čas působila na pozici produkční ve společnosti Jakubisko film a poté udělala kariéru v mediální agentuře Medea jako šéfka společností Médea Promotion a Médea Creativity.
Z Markéty Zmožkové se mezitím stala Zahradníková a narodil se jí syn. Po čtyřicítce zatoužila být spisovatelkou. Její prvotina, knižní rozhovor s knězem Zbigniewem Czendlikem, nazvaná Postel hospoda kostel, sklidila velký úspěch a otevřela jí cestu na pulty knihkupectví. Následovaly tak další tituly, Od hospody k hospodě s Jaroslavem Sapíkem a Už mi lásko není dvacet let s jejím otcem. Markéta se tak rozhodně neztratila ani poté, co opustila zářivý svět kamer.
Zdroje:
