Článek
Budoucí Bondova dívka se narodila poslední lednový den roku 1942 v Římě jako jediné dítě armádního plukovníka. Milovala balet a všechny udivovala mimořádnou krásou. Neunikla tak bedlivému oku filmařů a již jako šestnáctiletá středoškolačka získala první malou roličku ve filmu V případě neštěstí. Ocitla se tak po boku takových hvězd, jako byli Jean Gabin a Brigitte Bardot.
Modelka a korunkami krásy se stala Bondovou přítelkyní
Ve stejné době se Daniela začala prosazovat i v modelingu. V roce 1960 se přihlásila do soutěže krásy a téhož roku byla korunována jako Miss Itálie. Následně se stala i první vicemiss v soutěži Miss Universe a odvezla si odsud i dílčí trofej Miss Photogenic, udělovanou novináři. Jako modelka získala práci až v Moskvě a zároveň na ni čekaly i další drobné role ve filmu. Stále se jednalo ale spíše o komparz. Zlom nastal až v roce 1963, kdy získala svoji životní roli ruské písařky Tatiany v bondovce Srdečné pozdravy z Ruska.
Daniela Bianchi
O prestižní roli se ucházelo přes dvě stě hereček z celého světa, ale nakonec ji získala právě Daniela. Byl to doslova zázrak. Začínající herečka se prvního konkurzu vůbec nezúčastnila, zabránila jí v tom nemoc. Režisér Terence Young si ji ale vybral na základě fotografie. Domluvil si s ní schůzku u ní doma a, jak se traduje, Daniela svůj první text odříkala v posteli. Režisér byl spokojen a pozval ji na další konkurz do Londýna, aby se ukázala i producentům. To se také stalo a výběr byl poté již zúžen na pouhé tři uchazečky. Bianchi vzpomínala: „Během prvního týdne čekání jsem byla tak nadšená, že jsem nemohla spát. Pak, když uplynuly dva, tři týdny, jsem začala ztrácet naději, ale když mě zavolali zpět do Londýna na další testy s novým make-upem a účesem, moje nálada se znovu zlepšila.“
Daniela v době natáčení bondovky
Natáčení se jí ale málem stalo osudným. S automobilem se skutálela z pětimetrového srázu. Měla ale štěstí a vyvázla jen se škrábanci a modřinami. Musel se pouze změnit harmonogram natáčecích dnů, aby se šrámy mohly zahojit.
Světová sláva jí příliš nepomohla
Daniela Bianchi ve filmu nepodala nijak excelentní herecký výkon, navíc kvůli neznalosti angličtiny musela být předabována, diváky po celém světě však oslnila svou smyslnou krásou a stala se pojmem. Mnozí ji dodnes považují za tu nejpřitažlivější ze všech dívek, co se kdy ocitly po boku Jamese Bonda. Bohužel se jednalo o první a zároveň polední epizodu hereččiny kariéry na poli prestižní mezinárodní kinematografie. Následně již hrála jen v méně známých, především italských a francouzských filmech, případně ojediněle spolupracovala i s televizí.
Za zmínku stojí kupříkladu její účast na špionážním snímku Tygr má rád syrové maso. V italském filmu inspirovaném bondovkami Zvláštní mise Lady Chaplinové si zahrála pro změnu zápornou postavu. Další film, který nesl název Operace „Mladší bratr“, měl být parodií na bondovky. Hlavní roli v něm získal skutečný bratr tehdejšího filmového Bonda Seana Conneryho Neil. Film se točil v angličtině a Daniela musela být opět nadabována, žádná velká sláva se pro tentokráte ovšem nekonala.
Daniela v roce 1966
Naposledy se filmoví diváci mohli Danielinými půvaby pokochat v roce 1968 v italském špionážním filmu Poslední šance, poté svět filmu definitivně opustila. Čekala ji zářivější budoucnost. Seznámila se s bohatým majitelem loděnic v Janově Albertem Camelim a v roce 1970 se za něj provdala. Porodila mu syna Filippa a stáhla se do soukromí. Manželství ukončila až rejdařova smrt v roce 2018.
Daniela Bianchi se po svém sňatku filmovým fanouškům připomněla již jen zcela výjimečně v několika dokumentech o Jamesi Bondovi, přesto na ni nezapomněli a zůstává dodnes v obecném povědomí diváků na celém světě.
Zdroje:
