Článek
Ferdinand Krůta se narodil 6. května 1920 v Praze do zámožné a uměnímilovné rodiny. Jeho matka Katy Kaclová – Vališová byla jednou z prvních filmových hereček a průkopnic českého filmu.
Sportovec milující film
Rodiče ale také rádi sportovali a vedli k tomu i svého syna. Ferdinand, jak o tom svědčí jeho pečlivě vedené deníky, dělil svůj čas mezi amatérský fotbal a jiné sporty v Černošicích, kde měla jeho rodina letní sídlo, zpěv v kostele a po kabaretech. K filmu ho poprvé přivedla symbolicky jeho matka, která vždy tvrdila, že malý Ferdinand si zahrál čertíka v jednom němém snímku. Dodnes však nebylo zjištěno, o jaký titul se jednalo. Film budoucí herec miloval od dětství. V Praze zprvu se svými rodiči, později i s rychle se střídajícími přítelkyněmi, velmi často chodil do biografů, daleko více než do divadel. V dobách okupace začal ochotničit v Malostranské Besedě.
Jeho deníky obsahují jen kusé údaje o tom, čím se v té době živil. Před totálním nasazením ho delší dobu chránila jakási spolupráce s Kuratoriem pro výchovu mládeže. Nakonec mu ale přece jen neunikl a v roce 1946 pracoval v AEG v Berlíně, o rok později byl nasazen v Čechách. Po osvobození byl nějakou dobu zaměstnán v Disbance, v únoru 1948 rozvážel, patrně jako zaměstnanec Melantrichu, dočasně zakázané Svobodné slovo. K roku 1949 se uvádí jeho působení v Městském oblastním divadle v Kolíně. Další zaměstnání mu pak poskytlo zájezdové Vesnické divadlo, v němž dokonce určitý čas byl i vedoucím IV. skupiny a na různých venkovských štacích hrával i titulní role. V roce 1955 získal angažmá v divadle D 34, které se o pět let později proměnilo v Divadlo E. F. Buriana. Této scéně již Ferdinand Krůta zůstal věrný až do svého odchodu na odpočinek v roce 1985.
Ve filmu často nosil uniformy
Na počátku padesátých let Ferdinand Krůta prorazil i u filmu. V roce 1953 se objevil v uniformě průvodčího v dobrodružném špionážním Expresu do Norimberka. O dva roky později byl rekreačním referentem v komedii Hudba z Marsu. Na konci dekády získal první výraznější roli staršího zkušeného strážmistra SNB Lojzíka Hromádky v dnes už kultovním dramatu Král Šumavy. Do uniforem jej režiséři oblékali často. Příslušníkem StB byl v Pátém oddělení, v Oranžovém měsíci hrál pro změnu tramvajáka Ferdu. Krůtův herecký projev se vyznačoval smyslem pro humor, byl střídmý a pravdivý, úsporný v gestech a mimice. Ferdinand se stal skvělým představitelem kladných milých lidových postav. V jeho filmografii šedesátých let se ale objevuje i jedna role z opačného soudku. V Kalašovce z roku 1966 Vrah skrývá tvář ztvárnil vilného vraha Krále, skrývajícího se pod maskou pilného správce zámečku. Ve stejném roce stačil zazářit i jako strýček Noneman v oscarovém snímku Ostře sledované vlaky. V dalším Hrabalovském díle, Skřiváncích na niti, propůjčil svoji tvář bývalému holiči Kudlovi.
V době normalizace se ani on nevyhnul účinkování ve filmech a seriálech poplatných době. Byl k vidění v Třiceti případech majora Zemana, Nejmladším z rodu Hamrů, Muži na radnici, Inženýrské odyssee či ve filmu Dva muži hlásí příchod. Zahrál si ale i v Nemocnici na kraji města, a to rovnou manžela paní zelinářové Dobiášové. Není asi nikoho, kdo by nepamatoval dialog mezi Milošem Kopeckým a Stellou Zázvorkovou, točící se okolo zdravotního stavu pana Dobiáše. Ona slavná Štrosmajerova glosa „vy krávo nebeská“, kterou byl rozhovor ukončen, nebyla ve scénáři. Šlo o soukromou dohodu mezi herci. Členy štábu včetně režiséra to šokovalo. Jaroslavu Dudkovi se v první moment toto zakončení nelíbilo, nicméně nakonec repliku na konci epizody Oponentura vystřihnout nenechal.
V roce 1979 se Ferdinand Krůta objevil v menší, ale významné úloze osídlence Lipára v Soukupově dobrodružném snímku Drsná planina, v němž jako civilista vydatně pomáhal trojici mladých pohraničníků v poválečném pohraničí. V následující dekádě se plynule přehrál do rolí postarších mužů před penzí. Opětovně na něj pamatoval režisér Jaroslav Soukup, který mu již v roce 1982 svěřil roli Brejchy v hořké komedii Vítr v Kapse. O čtyři roky později získal Ferdiand Krůta díky témuž režisérovi svoji patrně největší životní roli. Ve sportovním dramatu zasazeném do dob nastupujícího nacismu Pěsti ve tmě si zahrál trenéra Kadlece, přezdívaného Dědek. V menších rolích se pak objevil ještě kupříkladu ve filmu Anděl svádí ďábla či ve Fontáně pro Zuzanu. Spolupráci s filmem i televizí ukončil v roce 1990. Dne 1. června 1992 se Ferdinand Krůta odebral do hereckého nebe. Zemřel v rodné Praze ve věku sedmdesáti dvou let.
Zdroje:
