Článek
Snad žádný jiný český herec se na stříbrném plátně tak dosyta nevyzpíval. Fanda Mrázek měl pěkný hlas a navíc dokázal písničky i skládat. V meziválečném období díky tomu měl práce dost a dost.
Vyučený tiskař dal přednost divadlu
Narodil se jako František Mrázek dne 22. srpna 1903 na pražském Smíchově. Vyučil se tiskařem a zpočátku toto povolání také vykonával v uměleckém závodě Jana Štence. Táhlo jej to ale k umění a už tehdy při svém zaměstnání amatérsky vystupoval po různých pražských kabaretech. Na počátku dvacátých let se stal profesionálním bavičem. Nejprve krátce působil v Ostravě, pak již natrvalo zakotvil v Praze.
Fanda Mrázek
Vystupoval v kabaretu Montmartre, Tylově divadle, Švandově divadle, smíchovské Aréně, Malé operetě, vlastním kabaretu Modrý velbloud, karlínském Divadle Varieté, až nakonec zakotvil v Tylově divadle v Nuslích, později přejmenovaném na Hudební divadlo v Nuslích. Tomu již zůstal věrný až do svého odchodu na odpočinek.
Ve třicátých letech se stal u publika velmi populárním operetním, kabaretním a estrádním umělcem. Vyznačoval se sklonem k improvizaci, svéráznou jadrnou lidovou mluvou, plebejským humorem. Vystupoval v bulvárně laděných operetách, muzikálových revuích a kabaretních skečích. Často vytvářel různé milovníky či pomatené břídily. Diváci ale nejvíce milovali jeho revuální, kabaretní i estrádní komické kreace. V jeho podání se z řady písní staly dobové šlágry a vyšly na mnoha gramofonových deskách.
Ve filmu zpíval, zpíval a zpíval
Na plátna kin vstoupil na samém konci němé éry. V roce 1930 si zahrál v Krňanského snímku Černý plamen. Film byl dodatečně ozvučen a Fanda si tak ve filmu mohl poprvé zazpívat. Zpíval pak i ve většině dalších filmů, které natočil a že jich bylo nemálo. Objevil se zpravidla rovnou v několika ročně. Mezi jeho největší filmové role patří postava detektiva Ferdinanda Brázdy z hudební komedie Pepina Rejholcová z roku 1932. Další výraznou postavu ztvárnil ve veselohře Strýček z Ameriky. Objevil se i v takových filmech jako Otec Kondelík a ženich Vejvara, Klapzubova jedenáctka či Andula vyhrála.
Fanda Mrázek se objevil jako závodčí na četnické stanici v Putimi ve filmovém Švejkovi
Za protektorátu jeho filmová kariéra ustrnula. Zahrál si jen zcela výjimečně. Diváci jej mohli spatřit v komedii Dva týdny štěstí nebo v krimikomedii Těžký život dobrodruha. Ani po válce to již moc dobré nebylo. Fanda Mrázek byl příliš spjat s veselým třicátých let a začal dostávat již jen podřadné štěky. Přesto je k vidění v dodnes často reprízovaných filmech jako Pytlákova schovanka, Bylo to v máji, Plavecký mariáš, Císařův pekař a Pekařův císař či Byl jednou jeden král. Když se Fanda Mrázek objevil ve slavných filmech Dobrý voják Švejk a Poslušně hlásím nejprve v roli hospodského harmonikáře a pak jako závodčí na četnické stanici v Putimi, vypadalo to na slavný comeback. Ten se však nakonec nekonal. Naposledy si Mrázek zahrál v roce 1959 v povídkovém snímku Pět z milionu. Ve stejném roce se objevil i v prvním československém seriálu Rodina Bláhova, pak se již před kameru nikdy nepostavil.
Fando, ty kluku zlatej
Za svůj život se stačil třikrát oženit. Jeho první manželkou se v roce 1930 stala Anna Chramostová, která mu porodila nejstaršího syna Františka. Druhou jeho ženou se roku 1951 stala Dagmar Jechurová, i ta mu dala syna. Do třetice všeho dobrého vstoupil Fanda Mrázek do svazku manželského s tanečnicí Evou Damajovou. Jeho pozemská pouť se ukončila dne 13. října 1970, bylo mu šedesát sedm let. V roce 2005 mu vyšlo vzpomínkové album jeho hudebních skladeb Fando, ty kluku zlatej.
Jan Werich o něm kdysi řekl: „Fanda Mrázek byl dobrý herec a mohl být daleko lepším, kdyby mu byl osud dal více příležitostí. Jestli si ten osud připravoval sám, nebo jestli si osud připravil jeho, to už nerozřešíme.“
Zdroje:
