Článek
Předlohou k českému filmovému dramatu Divá Bára byla povídka Boženy Němcové. Romantický příběh vypravuje o odvážné, samorostlé dívce, opovrhované dceři obecního pastýře, která se ničeno nebojí, ani noci, ani vody. Vesničané ale trpí předsudky a pověrami a vypravují si o ní řadu podivných věcí, dokonce hledají spojení s pekelnými mocnostmi. Nebojácná dívka hloupost svých sousedů málem zaplatí životem.
Film nadprůměrných kvalit
Film v roce 1949 natočil režisér Vladimír Čech podle svého vlastního scénáře, který se s literární předlohou místy rozcházel. To je případ i úvodní scény s porodem, který povídce vůbec neodpovídá. Vladimír Čech začínal jako herec. V době gymnaziálních studií si jej na základě konkurzu vybrali oba režiséři Vladislav Vančura a Svatopluk Innemann pro úlohu studenta Čermáka v dramatu Před maturitou. Divá Bára byla teprve jeho druhým režijním počinem, přesto se jedná o mimořádně silné a v mnohém stále aktuální dílo. V režisérově rozsáhlé filmografii ční nad všechny ostatní, z velké části již zapomenuté filmy. K těm známým patří například ještě kriminální filmy 105 % alibi, Kde alibi nestačí a Alibi na vodě. Film Divá Bára ale vyniká i v rámci československé kinematografie jako celku. Dramat s takto hutnou atmosférou se u nás moc nenatočilo.
Mimořádné jsou i herecké výkony. Pro překrásnou Vlastu Fialovou to byla její úplně první filmová role. A opět se jedná o roli v její kariéře zcela zásadní. Smlouvu za ni přitom musel podepsat její otec, protože v té době nebyla ještě plnoletá. Vybrána byla na základě konkurzu mimo jiné i pro své plavecké dovednosti. Báru zahrála výborně a po většinu děje strhávala veškerou pozornost na sebe. Pozadu nezůstávají ale ani ostatní herci. Kupříkladu Jana Dítětová v roli Bářiny kamarádky Elišky, charismatický Robert Vrchota coby myslivec nebo Jan Pivec, na nějž připadla úloha panského správce Slámy.
Kulisy poskytly opuštěné vesnice
Další podstatnou složkou filmu je kamera Václava Hanuše. Film je plný nádherných poetických záběrů. Natáčelo se na Šumavě, v obci Stará Hůrka, kterou těsně před tím opustilo vysídlené německé obyvatelstvo. Škaredý jezero je ve skutečnosti jezerem Laka. Některé záběry byly pořízeny také v další vysídlené a posléze zaniklé obci Vchynice – Tetov.
Hlavním dějištěm filmu byla již zmíněná zaniklá sklářská osada Stará Hůrka. Ta byla součástí vsi Hůrka a nachází se přibližně sedm kilometrů od Železné Rudy, v blízkosti jezera Laka. Dnes spadá Hůrka pod obec Prášily. První část vesnice, později nazývaná právě Stará Hůrka, byla založena v roce 1766 při sklářské huti Hafenbrädlů. Roku 1766 byla nedaleko založena nová sklárna, které se začalo říkat Nová Hůrka. Od roku 1869 do roku 1949, tedy do doby natáčení filmu, byla vesnice osadou tehdejší obce Stodůlky.
Původní německé obyvatelstvo bylo po druhé světové válce odsunuto, nějakou dobu ještě fungoval hotel U jezera Laka, v roce 1947 však vyhořel. Krátce poté, co vesnice posloužila jako kulisa filmu, stala se díky své blízkosti k Německu součástí zakázané zóny hraničního pásma a později se navíc dostala do těsné blízkosti vojenského újezdu Dobrá Voda. Všechny budovy někdejší Staré Hůrky srovnal komunistický režim se zemí, dochovala se pouze pohřební kaple sklářských podnikatelů Hafenbrädlů a Ábelů. Do konce režimu přežila značně zpustošená. Vojákům prý sloužila jako pozorovatelna. Dnes je již opravena a znovu vysvěcena. Dnes jsou již odkryty i základy kostela a v okolí bylo umístěno několik starých nalezených náhrobků ze zaniklého hřbitova.
Film Divá Bára se prodal do celé řady zemí světa. Byl prvním československým hraným filmem, který se promítal v Austrálii. V Japonsku byla Vlasta Fialová zvolená za nejkrásnější filmovou herečku roku a také v Latinské Americe dlouho patřila k obdivovaným filmovým divám.
Zdroje: