Článek
„Jednou Indián, provždy Indián,“ přiznal před časem pohledný Srb. Byli to právě Indiáni, kteří snědého herce proslavili nejvíce. Měl přezdívku Chefindianer der DEFA nebo taky Nejslavnější indián východní Evropy. Hercem se přitom vůbec stát nechtěl. Narodil se dne 13. června 1940 do venkovské zemědělské rodiny nedaleko jihosrbského města Leskovac, v tehdejším jugoslávském království. Jeho otec Živojin se účastnil osvobozeneckého boje jugoslávských partyzánů a Gojko proto společně s bratrem Draganem vyrůstal u prarodičů. Po maturitě se přihlásil na Sportovní univerzitu v Bělehradě a chtěl se stát učitelem tělocviku. V té době se v Jugoslávii produkovalo mnoho mezinárodních filmů a v komparzu našla uplatnění řada studentů této školy. Gojko nebyl výjimkou. Podobně jako jeho spolužáci si i on začal přivydělávat při natáčení italských a anglických filmů. Statoval, dělal kaskadéra nebo dubléra. Jeho vůbec první role byla jezdec v těžkém brnění v jednom anglickém rytířském filmu. V pozdějším rozhovoru vzpomínal, že to pořádně chrastilo.
Herec v roce 1969
Indiáni mu sedli
Od maličkých úložek se krok po krůčku propracovával k větším. Byl třeba atentátníkem na Abrahama Lincolna, více ale zaujal ve filmech o Vinnetouovi ze západoněmecké produkce. Vidět ho můžeme ve vedlejších rolích slavné vinnetouovské trilogie podle knih Karla Maye, stejně jako ve dvou méně úspěšných mayovkách Old Shatterhand a Mezi supy.
Momentka z roku 1978
Opravdový zlom v jeho kariéře nastal v roce 1966. Tehdy byl na základě konkurzu obsazen do hlavní indiánské role ve východoněmeckém westernu Synové Velké medvědice. Film dosáhl ohromného úspěchu. V následujících dvanácti letech zazářil ve dvanácti dobrodružných snímcích o osudech původních obyvatel Ameriky. Jednalo se o filmy jako Náčelník Velký had, Zlato v Black Hills, Bílí vlci, Statečný Osceola, Ulzana, Odvážný Severino a další. Všechny tyto filmy byly ve své době kasovními trháky. „Do Berlína jsem přišel jako neznámý herec z východu, ale měl jsem štěstí,“ vzpomínal na začátky své hvězdné kariéry. Vzhledem ke svému přízvuku byl pokaždé dabován. Nikdy své slávě nepodlehl a nepotrpěl si na výstřelky. Zabydlel se v Berlíně a soukromý život si až žárlivě střežil. Ví se pouze to, že v letech 1974 až 1976 žil s herečkou Renate Blume, se kterou se seznámil při natáčení filmu Ulzana. Z pozdějšího vztahu má dceru, která se narodila v roce 1992. Gojko prý hovoří všemi slovanskými jazyky, německy, trochu italsky a anglicky.
Gojko v roce 1984
Až dlouho po natáčení svých indiánek navštívil dvakrát i Ameriku a původní obyvatele Ameriky, nikoliv však Apače, ale indiány ze severozápadu Spojených států. Ti po zhlédnutí jeho filmů oceňovali snahu o realističnost i samotné hercovy výkony, a dokonce Gojka přijali mezi sebe do kmene. Jeho indiánské jméno zní Vlk.
Indiáni se stali jeho osudem
V pozdějších letech již Gojko Mitić nechtěl být spojován pouze s Indiány a snažil se proto uplatnit i v jiném žánru. Objevil se v jedné epizodě německého seriálu pro mládež Schloss Einstein a také uváděl několik televizních show. Image Indiána se však nezbavil. V roce 1992 vystřídal Pierra Brice v postavě náčelníka Vinnetoua v každoroční open-air show Karl-May-Festspiele v Bad Segebergu u Hamburku. Účinkování ukončil až v roce 2006. Objevil se i v nové adaptaci Vinnetoua, televizní minisérii z roku 2016, v roli náčelníka Inču-čuny.
Gojko Mitić
Ani slavnému herci, který prožil většinu svého života za hranicemi Jugoslávie, se ale nevyhnuly následky rozpadu rodné země. Od šedesátých let svobodně cestoval na jugoslávský pas. V devadesátých letech se situace změnila. S jugoslávskými doklady náhle potřeboval vízum téměř všude. Ještě za časů rozděleného Německa ovšem získal nárok na občanství, a tak v roce 2000 požádal o německý pas. I díky tomu tak byl o tři roky později nominován do německé verze soutěže o největší historickou osobnost a následně byl zařazen do seznamu tři sta nejvýznamnějších osob Německa. „Je to pro mě velká čest, ocitnout se ve společnosti německých velikánů. Byl bych ale příliš pyšný, kdybych se chtěl srovnávat s lidmi jako Beethoven nebo Goethe,“ poznamenal tehdy Mitić. V roce 2013 po něm byla pojmenována planetka č. 147595 Gojkomitić. Žije v Berlíně-Köpenicku.
Zdroje:
