Článek
Snad neexistuje člověk narozený ve druhé polovině minulého století, který by v dětství nedržel v ruce knížku slavné spisovatelky Astrid Lindgren. Ať již to byly Děti z Bullerbynu, Karkulín ze střechy nebo Ronja – dcera loupežníka. Nejslavnější autorčina postava, Pipi Dlouhá punčocha, vznikla z příběhů, které vyprávěla své dceři před spaním. Kniha o pihovaté zrzavé holčičce s odstávajícími copy, její ochočené opičce a puntíkatém koníkovi se stala velmi rychle úspěšnou a z Astrid udělala mezinárodně známou autorku.
Na roli Pipi se dokonale hodila
Chtěla učit malé děti, film točila bez nároku na honorář
Snad jediný, kdo knížku nikdy nečetl, byla Inger Nilsson. Budoucí filmová Pipi přišla na svět dne 4. května 1959 v ani ne čtyřtisícovém městečku Kisa na jihu Švédska. Tady také vyrůstala a prožívala úplně normální dětství. Školačka byla šikovná, dobře se učila a měla velmi ráda svoji paní učitelku. Chtěla být jednou jako ona a stát se rovněž učitelkou. Osud tomu ale chtěl jinak. Sotva malá Inger oslavila své osmé narozeniny, její tatínek se dozvěděl o konkurzu na roli Pipi. Pomyslel si, že jeho dcerka by mohla být ta pravá a přihlásil ji. Filmový štáb si vybíral z osmi tisíc uchazeček. Volba nakonec padla právě na Inger. Ta všechny okamžitě zaujala svou svérázností a temperamentem. Nechyběl jí ani přirozený talent a osobní kouzlo. Sama nazpívala i úvodní písničku. Coby Pipi si rázem podmanila celý svět. Ikonickou postavu si zahrála v seriálu i několika celovečerních filmech. Kdo by si ale myslel, že malá herečka získala balík peněz, ten by se škaredě pletl. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, kdy se příběhy o Pipi točily, děti ve Švédsku nesměly dostávat honorář. Točily tak zcela zadarmo.
Role jí přinesla obrovskou popularitu
Natáčení navíc jednoho dne skončilo a tehdy již jedenáctiletá Inger rychle začala poznávat i odvrácenou stranu slávy. Pro všechny byla jen a jen Pipi. Děti jí neustále volaly domů, chtěly mluvit se svou oblíbenou hrdinkou, ale když slyšely její dospívající hlas, neskrývaly zklamání. Jeden takový telefonát se dokonce neobešel bez pláče a výčitek rozhořčené matky volajícího dítěte. „V reálu jsem byla úplně jiná než Pipi,“ vysvětluje Inger.
Chodit s Pipi nebyl žádný med
Inger to neměla jednoduché ani co se týče vztahů s muži. Bylo pro ni těžké najít někoho, kdo by v ní viděl skutečnou osobu. Každý hledal jen onu nezkrotnou divošku Pipi, záhy však zjistil, že Inger taková není. Navíc musel čelit nevybíravým vtipům svého okolí. „Když si se mnou v mládí někdo vyšel, hned si ho ostatní kluci dobírali: ‚Ty chodíš s Pipi?‘, říkali. Jako muž musíte mít dostatek sebevědomí, abyste se mnou mohli chodit a zvládnout to, že se na vás lidé dívají a ukazují si na vás,“ svěřila se před časem v jednom z rozhovorů Inger. Její vztahy tak nikdy neměly dlouhého trvání a nakonec zůstala svobodná a bezdětná. „Samozřejmě bych ráda měla muže a děti, ale nemohla jsem najít toho pravého. Moje vztahy byly vždy příliš krátké a často jsem se musela sama sebe ptát, jestli ty muže zajímám já, nebo Pipi,“ uzavřela tuto životní kapitolu herečka.
Inger v roce 2015
Pipi jí zkomplikovala ale i profesní život. Nové role již nedostávala, pro režiséry byla natolik spjata s postavou, že by na plátně působila rušivě. Navzdory tomu všemu Inger na Pipi nezanevřela, zbožňovala ji a dokonce si na památku ponechala zrzavou paruku s odstávajícími copy. Nezanevřela ani na herectví. Vystudovala sice gymnázium a našla si práci sekretářky v lékařské ordinaci ve Stockholmu, nadále se ale věnovala i divadlu. Bez většího úspěchu natočila také desku. Teprve v roce 2000 dostala menší roli v koprodukčním dramatu Gripsholm. O sedm let později se proměnila v soudní patoložku Ewu v německém krimiseriálu Der Kommisar und das Meer, kde působila až do roku 2020. Kromě toho dostala i několik dalších vedlejších filmových rolí a nadále se věnovala i divadlu. Na filmovém plátně se naposledy objevila v minulém roce. Malou Pipi v ní ale lidé prý vidí dodnes.
Zdroje:
