Článek
Baculatý Jacques Villeret velmi často hrál průměrné Francouze, milé postavy, hodné naivky, nezřídka ale působící jako osina v zadku. Na svět přišel jako Ahmed Boufroura dne 6. února 1951 v Tours. Jeho otec byl Alžířan žijící ve Francii, francouzská matka, Anette Bonnin, provozovala kadeřnický salon. Manželství ale skončilo rozvodem, když bylo budoucímu herci pouhých devět měsíců. Vychovával jej pak nový manžel jeho matky, Raymond Villeret, jehož příjmení pak běžně používal. Jak se věci ve skutečnosti mají, zjistil až v době středoškolských studií. Villeret se ale oficiálně začal jmenovat až ve čtyřiceti letech, poté, co svého biologického otce konečně našel a došel k závěru, že s ním nechce mít již nadále nic společného.
Za vše mohli skauti
V dětství miloval cirkus. Na škole rád napodoboval učitele a hrál také velice dobře fotbal. Byť by se to z jeho pozdějšího vzezření nezdálo, byl podle svých bývalých spolužáků talentovaný a obratný. Nad sportem ale převážilo herectví. Divadlo objevil ve skautském oddílu a rozhodl se jej studovat. Nejprve navštěvoval konzervatoř v Tours, posléze i tu pařížskou. Stal se součástí hereckých společností a netrvalo dlouho a objevila jej i televize. Odsud to byl již jen malý krůček na plátna kin. S filmem začal koketovat v roce 1973. První výrazné role získal díky Claudu Lelouchovi, který objevil jeho specifické kvality „nevinný, plachý, bláznivý“ a s nímž natočil celkem osm filmů, včetně snímků Dobrák a zlí lidé a Robert et Robert. Za druhý ze zmíněných získal Césara za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli.
Jacques Villeret
Po řadě různých dalších snímků přišla průlomová Zelňačka, díky níž se s konečnou platností prosadil coby mimozemšťan po boku Louise de Funėse a Jeana Carmeta a pod režisérskou taktovkou Jeana Giraulta. Následovala spolupráce s dalšími hvězdnými kolegy. Třikrát si zahrál s Belmondem, v Mrchožroutech, v Bezva fintě a ve snímku Herci. V posledně jmenovaném potkal i Delona.
Ideální blbec k večeři
Další Villeretovou slavnou rolí byl nevlastní bratr Adolfa Hitlera Ludwig von Apfelstrudel ve válečné komedii Děda se dal na odboj. Jeho životní rolí se nakonec stal François Pignon z komedie Blbec k večeři. Ve hře Francise Vebera exceloval kulaťoučký herec nejprve na divadle, když se autor rozhodl adaptovat ji pro kino, byl tedy jasnou volbou. Jeho Pignon je ministerským úředníkem, který má být zlatým hřebem takzvané večeře blbců. Jde o zábavu nakladatele Brochanta a jeho přátel, kteří si jednou týdně vodí co nejvýstřednější hosty. Jednou si Brochant pozve Pignona, který je podle něj jasným adeptem na vítěze. Večer však končí zcela jinak, než si zbohatlík naplánoval.
Herec v roce 1993
Villeret za svého blbce získal svého druhého Césara. Předvedl, že dlouholetý notorický představitel epizodních rolí dokáže utáhnout celý film. Využil toho především režisér Jean Becker, který herce nejprve obsadil do role rezignovaného Ritona ve filmu Děti z Marais, pak z něj udělal prostého venkovana Joja Pytláka, jenž se rozhodne sprovodit ze světa svoji nesnesitelnou manželku v komedii Zločin v ráji, a nakonec mu svěřil roli vojáka v melodramatu Podivné zahrady.
Flirt se smrtí se mu vymstil
Zatímco v profesním životě se Villeretovi dařilo, v tom osobním to tak skvělé již nebylo. V prosinci 1979 se po dvou letech společného života oženil s herečkou a spisovatelkou Irinou Tarasov a vychoval jejího syna Alexandra jako svého vlastního. Vztah byl ale poznamenán hercovým kladným vztahem k alkoholu, který se časem více a více prohluboval. Manželství se nakonec v roce 1998 rozpadlo. Villeret pak potkal Seny, ovdovělou Senegalku, která se k němu po čase vztahu na dálku chtěla nastěhovat natrvalo do Paříže. K tomu ale již nedošlo. Villereta dohnala jeho letitá špatná životospráva – alkoholismus a obžerství. Byl diabetik, měl potíže s játry. Dne 28. ledna 2005 se mu v jeho venkovském domě poblíž francouzského města Evreux udělalo špatně během posezení s přáteli. Zemřel krátce po převozu do místní nemocnice na vnitřní krvácení. Bylo mu pouhých padesát tři let. „Trpěl nemocí zvanou alkoholismus. Věděl, že neustále flirtuje se smrtí,“ řekl po jeho skonu režisér Francis Veber, autor scénáře Blbce k večeři.
Skvělý francouzský herec Jacques Villeret je pohřben v Perrusossonu, vedle své babičky z matčiny strany.
Zdroje:
