Článek
Jan Kotva přišel na svět 28. dubna 1943 v Hradci Králové. V roce 1965 vystudoval pražskou DAMU, poté se vydal na profesionální dráhu. Divadelnímu herectví se věnoval jen krátce. Tři roky působil v pražském divadélku Maringotka a jednu jedinou sezónu pobyl ve Východočeském divadle v Pardubicích. V roce 1970 se rozhodl odejít na volnou nohu a spolupracovat již jen s filmem a televizí.
I v malých rolích nepřehlédnutelný
Patřil mezi vyhledávané charakterní herce a figurkáře české kinematografie. Za svou kariéru vytvořil desítky menších, ale výrazných postav. Diváci jej znali z rolí všelijakých vojáků, strážníků, prodavačů nebo kamelotů. Práci před filmovou kamerou si poprvé vyzkoušel ještě coby student v roce 1961 ve filmu Kotrmelec, v němž představoval havíře v tramvaji. Výraznější roli získal v Juráčkově povídkové komedii Každý mladý muž, v níž se mimo jiné objevil v jedné z epizodních roliček i Václav Havel. Jan Kotva ztvárnil užvaněného a vychloubačného vojína základní služby Balónka, jenž svým druhům během práce v kuchyni barvitě líčí svá milostná dobrodružství. Film vznikl v roce 1965 a byl doma vítán jako antimilitaristický, zatímco západní levice jej kritizovala za oslavu vojenství.
Hned v následujícím roce získal Jan Kotva svoji největší filmovou roli ve filmu Martin a červené sklíčko. Tento dětský detektivní snímek režiséra Milana Vošmika patřil k úspěšným titulům šedesátých let. Detektivky určené dětem slavily v té době značné úspěchy, příběhy kriminalisty Martina se dokonce dočkaly několikerého pokračování.
Martin a červené sklíčko byl třetím v pořadí a jediným, který byl natočen v barvě. V tomto snímku Martin, detektiv z fiktivního dětského oddělení, vyšetřuje záhadný dávný zločin na zámku, který oživil nález jednoho z tehdy zcizených briliantů. Natáčelo se na Červené Lhotě a titulní roli sympatického Martina ztvárnil starší bratr Oldřicha Víznera, Jaroslav. Jeho pomocníkem byl Vladimír Hrubý.
Role zámeckého kastelána připadla Janu Třískovi a jeho zahraničního hosta ztvárnil Allan Laufer, který byl pro změnu bratrem Josefa Laufera. Na mladičkého Jana Kotvu připadla úloha agilního strážmistra Karlíka, který si umí nejen najít bohatou nevěstu, dokáže ale přijít i se zajímavou a podnětnou teorií o propojení dávného zločinu se současným nálezem. Vyšším šaržím je ovšem jen pro smích.
Po roce 1968 odešli do zahraničí jak Jaroslav Vízner, tak Allan Laufer. Později se k nim připojil i Jan tříska. Filmy o detektivu Martinovi se proto přestaly vysílat a pozvolna upadaly do zapomnění.
V uniformě se ocitl opakovaně
Jan Kotva si poté zahrál například postavu Rudolfa v Herzově nezapomenutelném psychologickém dramatu Petrolejové lampy, v komedii Adéla ještě nevečeřela se proměnil v oficírka v šantánu, zároveň ale propůjčil svůj hlas Carterovu asistentovi, jehož hrál Petr Brukner. Opětovně na sebe oblékl uniformu VB. Stalo se tak v krimifilmech Sázka na třináctku, kde se objevil v roli strážmistra, a Zlaté rybky, kde byl pro změnu řidičem VB.
Spolupracoval i s televizí a zahrál si ve známých českých seriálech. K vidění byl v kultovních Chalupářích, kde ztvárnil epizodní roli muže čtoucího noviny. Diváci jej mohli zaznamenat i v Malém pitavalu z velkého města, Dynastii Nováků či jako traktoristu v Nejmladším z rodu Hamrů. Věnoval se rovněž dabingu. Krátce před svou smrtí nadaboval Vočka Szyslaka v první sérii seriálu Simpsonovi.
Jan Kotva zemřel 7. února 1993 v Praze po operaci srdce ve věku nedožitých padesáti let.
Zdroje:
