Článek
Diváci charismatického herce znají jako Jana Pohana. To ale není jeho skutečné jméno. Narodil se dne 7. prosince 1930 v Drahovicích u Karlových Varů jako Kurt Ferdinand Jüstl. Jeho otec, obchodník s látkami, byl Němec a matka byla napůl Angličanka, napůl Češka. V rodině kromě budoucího herce byly ještě další tři děti, dvě sestry a bratr. Čekalo na ně strašlivé dětství. Když byly malému Kurtovi tři roky, rodina se přestěhovala do Prahy. Krátce na to tatínek zastřelil maminku a poté obrátil hlaveň proti sobě. Děti skončily v sirotčinci a po nějaké době šly do adopce, nikoliv však společně. Fritz a Marie skončili v Německu, k dívce navíc osud nebyl ani trochu příznivý a brzy zemřela, Markéta a Kurt zůstali v Československu. Kurta si osvojil podplukovník František Pohan a dal mu jméno Jan.
Poslali jej na převýchovu
Útrapy tím ale bohužel neskončily. Otčím se v roce 1943 ocitl před říšským soudem v Berlíně. Jako svědek se naštěstí dostavil Fritz Jüstl, který obžalovaného obhajoval tím, že se v Praze ujal jeho bratra, tedy poloněmeckého dítěte. Podplukovník Pohan díky tomuto svědectví unikl trestu smrti a dostal pouhé doživotí. Z Jana se ale úřady rozhodly udělat dítě celoněmecké. Bylo mu třináct let, když putoval do dětského domova pro německé děti. Tam mu nadávali do českých sviní. Když se po válce konečně shledal se svými adoptivními rodiči, byl mu okolím pro změnu vyčítán německý původ.
K herectví se Jan Pohan poprvé dostal během své základní vojenské služby, kdy byl konferenciérem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. V roce 1955 se stal členem zájezdového Vesnického divadla, odkud v roce 1960 přešel do hereckého souboru Filmového studia Barrandov. Na stříbrném plátně debutoval v roce 1958 epizodní rolí milence nevěrné manželky v Krškově psychologickém dramatu Zde jsou lvi. Do konce dekády se stačil objevit ještě v dalších čtyřech filmech.
Poté, co vstoupil do barrandovského hereckého souboru, šel již doslova z role do role. Byly mu ale souzeny spíše role vedlejší a malé. Nejčastěji se objevoval ve vojenské nebo policejní uniformě. Esesákem byl ve sci-fi Zítra vstanu a opařím se čajem, vojákem v historických filmech Hvězda zvaná Pelyněk, Markéta Lazarová nebo Čest a sláva, poručíkem VB v krimifilmu Bílá spona. Uniformu, byť mysliveckou, oblékl i v trilogii Václava Gajera Pod Jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem, v níž exceloval v hlavní roli Tomáš Holý. Jan Pohan zde ztvárnil hajného Antoše.
Zastřelil národu majora Hradce
Od počátku šedesátých let spolupracoval hojně také s televizí a zahrál si v řadě inscenací i seriálů. Objevil se v seriálech jako Sňatky z rozumu, Pan Tau, Chalupáři, Synové a dcery Jakuba Skláře či Sanitka. Dokonce ve třech rozličných rolích se divákům představil v seriálu Třicet případů majora Zemana. K vidění byl v epizodách Kleště, Vrah se skrývá v poli a Rukojmí v Bella Vista. Účast na poslední jmenované mu ale rozhodně žádné sympatie nepřinesla. Hrál zde totiž roli Spellmana, který zastřelil oblíbeného majora Jirku Hradce. Jiří Sequens natočil dvě epizody, které se vztahovaly k posledním dnům života majora Jirky Hradce a to Rukojmí v Bella Vista a Poselství z neznámé země. Natáčelo se na Kubě a v Trinidadu za těžkých a náročných klimatických podmínek. Herci to tak rozhodně neměli snadné.
Díky velmi dobré znalosti němčiny, což byla vlastně hercova mateřština, vystupoval Jan Pohan často i v zahraničních filmech. Byl také velmi dobrým a známým dabingovým hercem, namluvil například právníka Matlocka a komisaře Navarra. Zcela po právu v roce 2001 za toto své celoživotní mistrovství dostal Cenu Františka Filipovského.
Vztahy se mu rozpadaly, navíc mu do života zasáhl pád letadla
Zatímco profesně se mu dařilo více než dobře, v osobním životě to neměl lehké ani jako dospělý muž. Poprvé se ženil velmi mladý. Manželům se narodil syn Jan. Chlapce si ale příliš neužil, neboť se záhy rozvedl. Podruhé vstoupil do stavu manželského s letuškou a na svět svět přišla dcera Kačenka. Ani toto manželství ale nevydrželo. A pak navíc do Pohanova života vstoupila opět tragédie. Když byly Kačence pouhé tři roky, maminka zahynula při leteckém neštěstí v Kanadě a on se měl co otáčet, aby měla hezké dětství.
Volný čas s oblibou trávil na Šumavě. Na konci šedesátých let si na Kvildě koupil chalupu a zvelebil si ji vlastníma rukama tak, že by mohla být prezentována v katalogu. Obzvlášť miloval květiny. „Říkával, že pořádek může být i na smetišti. Jeho skalka je pověstná, zahrada patří k nejupravenějším ze všech,“ vzpomínali na slavného herce sousedé.
Rád na Šumavě i točil. Vznikala tu například již zmiňovaná trilogie s Tomášem Holým. A v milovaném kraji si střihl i svoji úplně poslední roli. V seriálu Policie Modrava hrál bývalého velitele služebny v Kašperských Horách. Zemřel dva týdny před premiérou seriálu. Stalo se tak 13. února 2015 v Praze. Bylo mu osmdesát čtyři let. „Odešel jeden ze šumavských patriotů. Nikdy nám neodmítl žádnou pomoc. Namluvil komentář k dokumentu o Kvildě.
Když jsme připravili výstavu o historii obce a filmech, které se tu natáčely, měl s hercem Ivanem Palúchem průvodní řeč,“ připomněl po jeho smrti starosta Kvildy Václav Vostradovský.
Zdroje:
