Článek
Vysoký modrooký blonďák se nejvíce proslavil ztvárněním císaře Františka Josefa v pompézní filmové sérii o rakouském dvoře. Odzbrojujícím způsobem dokázal však zahrát i psychopatického vraha.
Syn slavného otce
Karlheinz Böhm se narodil dne 16. března 1928 v německém Darmstadtu, po otci měl ale rakouské kořeny. Karl Böhm starší byl považován za jednoho z největších dirigentů své generace. Matka, Thea Linhard, byla německá sopranistka. Jedináček Karlhheinz vyrůstal na různých místech Německa. Díky aktuálnímu působišti svých rodičů tak poznal Drážďany i Hamburk. V druhém jmenovaném městě navštěvoval základní školu. Rodiče jej od útlého dětství učili hrát na klavír, ukázalo se ale, že výrazný hudební talent nepodědil.
S rodiči v jejich vídeňském bytě
Na počátku války získali rodiče falešné potvrzení, že jejich syn trpí plicní chorobou, což jim umožnilo získat povolení k ozdravnému pobytu ve švýcarských Alpách. Tady začal Karlheinz navštěvovat internátní Lyceum Alpinum Zuoz. V roce 1946 se s rodinou přesunul do Štýrského Hradce, kde ještě téhož roku odmaturoval. Přitahovalo jej herectví, otec ale naléhal, aby studoval anglický a německý jazyk a literární vědu. Karlheinz se podvolil a následně odešel ještě na jeden semestr do Říma studovat dějiny umění. Po návratu do Rakouska začal navštěvovat hodiny herectví ve Vídni.
Osudová Sissi
Před filmovou kamerou se poprvé ocitnul v roce 1948. Větší příležitost dostal ale až ve filmu Dům života, jenž šel na plátna kin v roce 1952. Záhy se vypracoval v představitele velkých romantických hrdinů. Mezinárodní hvězdu z něj vytvořil režisér Ernst Marischka, který jej obsadil do již zmíněné role mladého rakouského císaře po boku přenádherné Romy Schneider ve filmu Sissi. Barevný velkolepý film měl premiéru v Rakousku a v Německu těsně před Vánocemi roku 1955. Okamžitě zaznamenal naprosto fenomenální úspěch a do své distribuce jej již v následujícím roce převzala většina západoevropských zemí. Dva navazující díly, Sissi, mladá císařovna a Sissi – osudová léta císařovny, na sebe nenechaly dlouho čekat.
Romy Schneider v roli Sissi
Již v roce 1954 se Karlheinz Böhm poprvé oženil. Jeho vyvolenou se stala letuška Elisabeth Zonewa. Prvorozená dcera dostala nepřekvapivé jméno Sissi. Manželství ale již v roce 1957 skončilo rozvodem a hvězdný herec o pouhý rok později pojal za manželku německou herečku Gudulu Blau. Žil s ní sice jen čtyři roky, žena mu však stačila povít rovnou tři děti. Od roku 1963 byla jeho třetí zákonitou manželkou původem polská herečka Barbara Lass-Kwiatkowska. Ta přivedla na svět jednu dceru a s manželem vydržela až do roku 1980.
Vrah mu poškodil kariéru v Německu
Böhm se díky Sissi dlouho nedokázal vymanit ze škatulky romantických milovníků, v níž ale rozhodně setrvat nehodlal. Toužil po náročnější roli. Dočkal se jí v roce 1960, ovšem v anglicky mluveném filmu. Režisér Michael Powell mu v britském thrilleru Šmírák svěřil hlavní roli vyšinutého vraha Marka Lewise. Jeho Mark je zaměstnancem filmového studia, ale rovněž voyerem, posedlým touhou zabíjet a zachytit okamžik smrti na filmový pás. Byť je film dnes považován za mistrovské dílo, ve své době čelil smrtící kritice a zničil kariéru nejen samotného režiséra, ale svým způsobem i Böhma. V romantických limonádách si již nezahrál a německy mluvená kinematografie se k němu v šedesátých letech obrátila zády. Několik zajímavých filmů natočil ale v Británii a Francii a především o něj projevili zájem Američané. Získal smlouvu s MGM a pracoval i pro televizi. Ztvárnil kupříkladu Jacoba Grimma ve velkolepém filmu The Wonderful World of the Brothers Grimm.
V roli Jacoba Grimma
Po vypršení smlouvy se v druhé polovině šesté dekády vrátil do Evropy a hrál především divadlo. Teprve v polovině sedmdesátých let se opětovně začal objevovat v německých filmech. Hrál ve filmu Martha, Pěstní právo svobody a mihnul se i v několika seriálech. Věnoval se rovněž dabingu.
Dal přednost boji s bídou
V osmdesátých letech minulého století však svoji kariéru náhle změnil. V roce 1976 Böhm onemocněl zánětem průdušek a odjel se léčit do Keni. Byl šokován zdejší chudobou, a když v roce 1981 hostoval v německém zábavním pořadu Wetten, das.. ?, byl vyzván, aby uzavřel sázku. „Vsadím se, že ani jedna třetina diváků by nedala jednu německou marku, jeden švýcarský frank, sedm rakouských šilinků za lidi trpící v oblasti Sahelu,“ řekl s odkazem na oblast Afriky, která je náchylná k suchu.
V roce 2009
Pesimismus byl neopodstatněný. Sázka údajně vynesla stovky tisíc dolarů a přivedla Böhma k založení organizace Menschen für Menschen, kterou vedl od roku 1981 do roku 2011. Charita se sídlem v Etiopii financovala rozvoj nemocnic, škol a školicích středisek, dohlížela na kopání studní a pomáhala ženám stát se soběstačnými prostřednictvím kreditního systému. Do dnešních dnů tak vzniklo více než čtyři sta škol, dva tisíce studní a z práce charity má prospěch více než pět milionů lidí. Karlheinz Böhm měl tuto svoji činnost na prvním místě a na herectví v podstatě rezignoval. Na dotaz, co ho ke změně života přivedlo, kdysi odpověděl: „Když se zamyslíte nad tím, kolik životů byste mohli zachránit, jeden je důležitější než největší úspěch, jaký jste kdy mohli na jevišti zažít.“
Za svoji práci na poli charity byl velice ceněn. V roce 2003 obdržel etiopské občanství a roku 2011 mu byla v Addis Abebě odhalena socha. S Etiopií se pojí i jeho poslední manželství. V roce 1991 si vzal zdejší rodačku Almaz. Ta mu porodila další dvě děti a byla to také ona, kdo po jeho smrti převzal řízení charity.
V únoru roku 2013 bylo oznámeno, že herec trpí Alzheimerovou chorobou. Poslední dny života trávil ve svém domě v Grödigu u Salcburku, kde také dne 29. května 2014 vydechl naposledy. Bylo mu osmdesát šest let.
Zdroje:
