Článek
Na svět přišla dne 14. října 1926 v ostravských Mariánských Horách. Řadí se tak ke generaci, jejíž mládí poznamenala válka. Ihned po osvobození se Štěpánka stala jednou ze zakládajících osobností divadla Kytice, později přejmenovaného na Divadlo mladých a Divadlo Petra Bezruče. Jeho členkou byla s přestávkami od roku 1945 až do roku 1987. Na sklonku kariéry hostovala rovněž v činohře Národního divadla moravskoslezského.
Divadelní hvězda v televizi zazářila až v sedmdesátých letech
Na počátku své herecké dráhy ztvárnila celou řadu postav mladých dívek v české klasice i ve hrách pro děti a mládež. Když v roce 1959 přišel do Ostravy režisér Jan Kačer, znamenalo to pro ni jedno z vrcholných období. Zahrála si tehdy Tylovu titulní Tvrdohlavou ženu, Stellu v Tramvaji do stanice touha nebo Matku Kuráž. Velké a výrazné role dostávala i v dalších letech, kdy byla Kostelničkou či paní Dulskou.
Od mládí spolupracovala i s ostravským rozhlasem a po vzniku regionálního studia Československé televize také s ním. Debut před kamerou si odbyla v roce 1964 v televizním filmu Apolo z Belacu. Na prahu čtyřicítky se objevila v Čechově válečném dramatu Sedm havranů. Daleko výrazněji začala ale s ostravským studiem spolupracovat až v sedmdesátých letech, kdy se divákům představila v několika seriálech, v nichž často ztvárňovala rázné a nekompromisní ženy. Hned v roce 1971 se objevila po boku Josefa Kobra v Dispečerovi, o dva roky později hrála Franckovu matku v seriálu Haldy.
Vdova Poštulková na scéně
Životní rolí se pro ni před televizní kamerou stala tvrdá a nemilosrdná vdova Poštulková, lpící na staletých tradicích v seriálu Kamenný řád. Šestidílný seriál z roku 1975, který je považován za jedno z vrcholných děl ostravské televize, zachycuje osudy selského rodu v období od dvacátých let až po druhou světovou válku. Vypráví o životních radostech i tragédiích poštulkovského rodu, jemuž vládne železnou rukou právě Štěpánka Ranošová coby matka Poštulková. Seriál vznikl na základě předlohy Vojtěcha Martínka a natáčel se na Mutinově statku, který se nacházel při cestě z Příboru na Nový Jičín.
Výrazně se do povědomí diváků herečka zapsala rovněž rolí Hančí Plánkové v seriálu Bez ženské a bez tabáku. Čtyřdílná komedie s Josefem Kronerem v hlavní roli patří mezi ty často reprízované.
Držitelka řady cen žije v domově pro seniory
V průběhu sedmdesátých let se Štěpánka Ranošová stačila ještě objevit v Olbrachtově dramatu Nikola Šuhaj loupežník či ve filmu Ohrožené město. Další desetiletí jí nabídlo již spíše menší role. Objevila se v populárních Bakalářích, zahrála si postavu Špačkové v seriálu Stavy rachotí, menší úlohy měla ve filmech Hrom do kapelníka či Křivda. V roce 1997 se s televizní kamerou definitivně rozloučila malou roličkou v třídílném televizním filmu Arrowsmith.
Dnes žije v Domově pro seniory Kamenec a v rámci svých zdravotních možností se stále účastní různých kulturních akcí v Moravskoslezském regionu. Je rovněž držitelkou řadu ocenění. Ještě za bývalého režimu obdržela čestný titul zasloužilá umělkyně i Řád práce. V roce 1996 získala od Nadace Život umělce ocenění Senior Prix a v roce 2024 převzala z rukou primátora Jana Dohnala Cenu města Ostravy. „Narodila jsem se v Ostravě. Dneska mám všelijaké možné ceny, mám zasloužilou umělkyni a já nevím co všecko, ale Cena města Ostravy.....to je vlastně můj domov,“ řekla tehdy novinářům. Ve stejném roce pak obdržela i Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra.
Zdroje:
