Článek
Karolina Slunéčková patřila mezi naše nejkrásnější herečky. Příjmení k ní dokonale pasovalo. Byla skutečně takovým sluníčkem – milá, usměvavá, energická. Byla skvělá společnice a zazářit dokázala i v těch nejmenších rolích.
Karolina Slunéčková v roce 1966
V roce 1938 nestačila utéct z Ústí
Narodila se dne 8. dubna 1934 jako Karolína Olga Slunéčková na Kladně do rodiny hospodských. Rodina se ale krátce po jejím narození přestěhovala do Ústí nad Labem. Karolina tam vyrůstala nad hlučnou hospodou svých rodičů. Dětství ale nebylo právě idylické. Slunéčkovi se při obsazování pohraničí Němci nestačili včas vystěhovat a na zabraném území již museli zůstat. Karolina proto v době války chodila do německé školy. Byla velmi pohybově talentovaná. Od dětství snila o kariéře herečky, ráda tancovala, věnovala se stepu. Po osvobození začala navštěvovat baletní školu Věry Petákové a recitační soubor při ústeckém rozhlase. Přesto její kroky vedly zprvu na pedagogické gymnázium. Láska k herectví ale nepolevila a proto se již v patnácti letech stala členkou Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, odkud vystudovala DAMU. Ihned po absolutoriu v roce 1956 získala angažmá v Divadle na Vinohradech. Od samého prvopočátku hrála velké role. Jako herečka byla nepřekonatelná, působila neuvěřitelně přirozeně a diváci věřili, že hraje sama sebe. V divadle zářila až do konce svého krátkého života.
mladá Karolina Slunéčková
Film jí tolik příležitostí nenabídl. První malé role sice získala již během studií, vystupovala v nich pod jménem Olga Sluníčková, ale i po škole byla obsazována především do těch vedlejších. Často hrála v kriminálkách, matky a manželky hlavních hrdinů a díky své půvabné tváři i různé milovnice. Výraznější role měla v komedii Ženu ani květinou neuhodíš, v dramatu Pomerančový kluk či komedii Ten svetr si nesvlíkej. Její poslední rolí byla role maminky ve filmu Vítr v kapse. Karolina ale hrála také v televizi. Diváci ji tak především budou znát ze seriálů jako Žena za pultem, Dynastie Nováků či My všichni školou povinní.
Ve městě byla vzorem dámy, na venkově se starala o zahrádku
Karolina byla u kolegou velmi oblíbená, byla vtipná, nezkazila žádnou legraci a byla také upřímná. Když jí někdo házel klacky pod nohy, vždy mu okamžitě řekla, co si o něm myslí. Neměla žádné přehnané cíle, byla spokojená na jevišti i v osobním životě. Svého budoucího manžela Rudolfa Vodrážku poznala během studií na DAMU a po několika letech se za něj provdala. V roce 1960 se jim narodil syn Rudolf. Jejich manželství bylo spořádané, bez skandálů. Společně si pořídili chalupu ve Lnářích. Karolina ráda vařila, milovala cukrovou vatu a o víkendech se starala o svoji zahrádku. V Praze ale byla za dámu. Milovala módu, zvláště šátky, boty a klobouky. Byla jen jedna věc na světě, která ji trápila, a to bylo zdraví. Karolina se strašlivě bála rakoviny plic. Kouřila a nemoc navíc byla v její rodině dědičná. Strašlivě ji proto zlomila smrt její kamarádky Niny Popelíkové, která této chorobě podlehla. Od té chvíle již žila doslova v permanentním strachu.
Karolina Slunéčková
Na premiéře filmu Ten svetr si nesvlíkej se kolegům svěřila se zdravotními problémy. „Řekla, že někde musela strašně nastydnout, že se nemůže zbavit kašle, že ji z toho už bolí i na hrudi,“ vzpomínala na osudové okamžiky Stella Zázvorková. Záhy se ukázalo, že nemoc, které se krásná Karolina tolik bála, se stala realitou. Svoji kamarádku přežila o pouhý jeden jediný rok. Prakticky do konce svého života ale stále natáčela a neztrácela na svém pověstném půvabu. Ještě týden před svou smrtí přišla do divadla natěšená, že bude zase pracovat. Na jeviště se ale již nikdy nepostavila. Zemřela dne 11. června 1983 v pouhých čtyřiceti devíti letech. Pohřbena je na hřbitově ve Lnářích. Svoji poslední práci na televizním filmu Větrná setba již nedokončila. V postsynchronech ji musela propůjčit svůj hlas herečka Eva Jiroušková.
Zdroje:
