Článek
Jméno herečky Marie Novákové, provdané Koptové, dnes už asi příliš známo není, přesto její tvář můžete spatřit v několika dobových filmech. Nejvíc se ale patrně zapsala do povědomí svou účastní na vrcholném díle stalinské propagandy, filmu Pád Berlína.
Byla dokonalou Evou Braunovou
Marie Nováková se narodila dne 26. dubna 1924 v Praze. Hlavnímu městu zůstala věrná po celý svůj dlouhý život. Vyrostla tu, studovala i pracovala. Po skončení druhé světové války si doplnila herecké vzdělání na pražské Státní konzervatoři. Poté začala vystupovat v divadelních hrách, kabaretních pořadech a varietních show na různých pražských scénách. Její doménou byl operetní zpěv.
Filmaři si mladé půvabné dívky poprvé povšimli v roce 1948. Režisér Karel Steklý Marii obsadil do jedné z vedlejších rolí poúnorového dramatu Kariéra. O dva roky později se stala jedním z českých herců, kteří byli přizváni k natáčení sovětského velkofilmu Pád Berlína. Film, rozdělený na dvě části na způsob seriálu, vznikl v produkci studia Mosfilm. Ve svém zobrazení historie druhé světové války vyzdvihuje roli sovětského vůdce Josifa Stalina. Ostatně vznikl u příležitosti jeho sedmdesátin. Sám Stalin byl dílem nadšen a na premiéře při závěrečné scéně plakal. Snímek je dodnes považován za jeden z nejdůležitějších projevů Stalinova kultu osobnosti a za nejprestižnější projekt pozdně stalinské kinematografie. Po destalinizaci byl ve východním bloku na čas zakázán.
Marie Nováková a Bohumil Švarc natáčejí v rozhlase na zvukový pás
Ve filmu si mělo možnost zahrát hned několik Čechů. Jednalo se především o Jana Wericha, který svoji tvář propůjčil nacistickému vůdci Hermannu Göringovi. Miroslav Homola si zahrál důstojníka a Jaroslav Mareš německého vojáka. Na krásnou Marii Novákovou připadla výrazná role milenky Adolfa Hitlera Evy Braunové. Nalíčená a učesaná byla této nechvalně proslulé ženě velmi podobná.
Naposledy hrála ve Švejkovi
Na další film si Marie Nováková musela opět dva roky počkat. V roce 1952 ztvárnila zpěvačku a klavíristku Bortlíkovou v dramatu Anna Proletářka. Znovu se tak ocitla pod režisérskou taktovkou Karla Steklého. O rok později ji Karel Vlček angažoval do role slečny Žužu v dramatu na motivy povídky Ivana Olbrachta Komedianti. S filmovým plátnem se herečka rozloučila více než důstojně. V roce 1956 ztvárnila slečnu Lotte ve Steklého slavné komedii Dobrý voják Švejk. Více příležitostí jí československá kinematografie již nenabídla.
Spolupracovala ale rovněž z rozhlasem a ojedinělé nabídky dostala i z televize. Zahrála si v televizní inscenaci Kremelský orloj a v seriálu Nejmladší z rodu Hamrů. Poté se již věnovala pouze divadlu.
Hereččiným manželem byl o tři roky mladší básník, překladatel a textař Petr Kopta. Kopta byl synem spisovatele a legionáře Josefa Kopty. V roce 1949 byl po prověrkách vyloučen z pražské filozofické fakulty a o dva roky později zatčen a odsouzen na šest let odnětí svobody za pokus o opuštění republiky. Propuštěn však nakonec byl již po čtrnácti měsících. Živil se poté coby obsluha čerpadla u podniku Stavební geologie. V roce 1977 byl jedním ze signatářů Charty 77. Zemřel dne 4. července 1983 ve věku pouhých padesáti šesti let. Synovcem Petra Kopty je známý herec Václav Kopta.
Marie svého manžela přežila o dlouhá léta. Dožila se úctyhodného věku osmdesáti sedmi let a zesnula dne 25. června 2011. Pochována byla po Petrově boku na Šáreckém hřbitově v Praze.
Zdroje:
