Článek
Dnes již legendární sága byla vyrobena ve Filmovém studiu Barrandov jako zakázka bratislavského studia Československé televize. Natočil ji Miloslav Luther podle námětu Vladimíra Körnera. Autor svůj scénář konzultoval s několika historiky, kteří se specializovali na dobu 17. století. Mimo jiné s Josefem Polišenským. Výběr Jana Jessenia jako ústředního hrdiny příběhu byl velmi šťastný. Ve své době se totiž jednalo o jednu z klíčových postav českých dějin. Na pozadí jeho osudu je tak zachycen zlom historických epoch a zásadní události doby. Čas, kdy renesance pomalu skomírala i se svými humanistickými ideály.
Za scénářem stál Vladimír Körner
Seriál zachytil pitvu i morovou Prahu
Seriál zachycuje Jesseniovu životní pouť od dob studií a prvních úspěchů. V roce 1594 se Jessenius stává profesorem chirurgie a anatomie ve Wittenbergu. Posléze slouží v lazaretu za doby bojů s mohamedány. Při své návštěvě Prahy provede v Rečkově koleji na těle odsouzeného oběšence první veřejnou pitvu. Zatímco odborné kruhy přijímají tuto výukovou metodu s nadšením, veřejnost je pohoršena. Císař Rudolf však projeví přání, aby se Jessenius usadil v Praze. Ten jeho výzvu vyslyší, vydává řadu spisů, přednáší a pro studenty provádí další pitvy. Začíná se ale také zajímat o politiku. Za morové nákazy přichází o manželku. Po Rudolfově smrti nový císař Matyáš lékařovy služby odmítne. Po čase je Jessenius jmenován rektorem pražské univerzity. V zemi se v tom čase začínají bouřit stavy a dojde k defenestraci královských místodržících Slavaty a Martinice. Jessenius po poradě s Kryštofem Harantem a Václavem Budovcem odjíždí coby stavovský delegát do Uher. Jeho mise je však neúspěšná. Především je ale trpký jeho konec. Je jedním ze sedmadvaceti českých pánů popravených v červnu 1621 před pražskou staroměstskou radnicí za účast na povstání. Seriál tak končí na úsvitu třicetileté války.
Jan Jessenius
Čepek mluvil slovensky
Seriál byl postaven nejen na skvělém scénáři a nákladné výpravě, ale také na špičkových výkonech herců. V hlavní roli Jana Jessenia exceloval skvělý Petr Čepek. Seriál byl ale natočen ve slovenském znění, a tak mu svůj hlas propůjčil Milan Kňažko, jemuž zároveň připadla důležitá role kata Mydláře. Aby dvě postavy nemluvily stejným hlasem, Kňažka namluvil pro změnu Igor Čillík. Ve scéně z katovny, kdy lékař přijde pro tělo na pitvu, hraje tak Kňažko vlastně obě postavy. Jedné propůjčil svoji tvář, druhé svůj hlas.
Císaře Rudolfa hrál Rudolf Hrušínský
Císaře Rudolfa hrál Rudolf Hrušínský a mluvil Leopold Haverl. Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic ztvárnil Stano Dančiak, který zároveň mluvil Giordana Bruna, představovaného Ladislavem Mrkvičkou. Mikuláš Huba byl v seriálu Bohuslavem z Michalovic. Jeho syn Martin Huba se proměnil v Johana Keplera a Josef Karlík pro změnu v Tycha Braha. Jana Kačera coby Jáchyma Ondřeje Šlika namluvil Marián Slovák. Jan Kanyza si v úloze Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic jazykově vystačil sám. Dále se zde objevili kupříkladu Leoš Suchařípa, Karel Augusta, Vít Olmer, Miloš Nedbal, Ota Sklenčka, Jiří Bartoška, Andrej Hryc, Lubomír Kostelka, Václav Vydra, Emma Černá, Dana Hlaváčová a mnoho dalších.
Zkrácená verze příliš neuspěla
Kromě původní hudby Svetozára Štúra zazněla v seriálu také díla Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic a dalších renesančních mistrů. Ve své době patřil k největším, nejvýpravnějším a nejnáročnějším projektům. Natáčel se dva roky. Premiéru si v Československé televizi odbyl dne 19. února 1984.
Režisér Miloslav Luther pojal po čase ideu vytvořit z natočeného materiálu zkrácenou verzi pro kina. Vznikl tak celovečerní film Svědek umírajícího času, který je pro změnu v českém znění. Většina českých i slovenských herců své role namluvila znova. Tentokráte už nevadilo, že slovenští herci se namluví do češtiny. Děj filmu byl ale oproti seriálu značně zredukován a jedná se tak spíše o pouhou skládanku dějů. Původní seriál česká televize však příliš často nereprízuje.
Zdroje:
