Článek
Pina je žena v domácnosti, která se stará o rodinu. Ke svému manželovi Ugovi, v podání samotného autora příběhů Paola Villaggia, cítí více úcty než lásky. Spíše na něj žárlí a přestože bývá srdečná a vstřícná, má tendenci stát se autoritářskou, když je z jejího pohledu něco špatně. Vlastnosti a osobnost Piny se liší v závislosti na herečce, která roli hraje. Zatímco Milena Vukotic je nezávislejší, Liù Bosisio je submisivnější a uctivější. Pro manžela má větší pochopení a možná k němu cítí i lásku. Nelituje ho a neponižuje, naopak obdivuje ve chvílích, kdy se mu podaří prosadit svoji důstojnost tváří tvář svému vedení.
Herečkou se chtěla stát již ve školce
Liù Bosisio si Pinu zahrála v prvních dvou filmech, a sice ve Zrození pana účetního a v Nesnázích pana účetního. O deset let později se k roli ještě vrátila ve snímku Superúčetní, v němž se objevily některé postavy, díky svému odlišnému zaměření se ale k sérii nepočítá.
Liù Bosisio v záběru z filmu Zrození pana účetního
Herečka se narodila jako Louise Bosisio Mauri dne 30. ledna 1936 v Milánu. Touha stát se herečkou se u ní objevila již v útlém dětství. U zrodu této myšlenky stála recitace básničky. „Mám velmi starou vzpomínku. Byla jsem ve školce. Byla jsem uprostřed velkého sálu a recitovala báseň. Všude kolem sedí moji malí společníci, někteří na židlích a někteří na zemi. Mám zmatenou vzpomínku na to, co se stalo dál… Tleskání, smích… a někdo, kdo řekl: ‚Tady je šampion…‘, ale pamatuji si dokonale, co jsem cítila… hrdost, stud, chtěla jsem se schovat před očima a srdcem, které rychle bilo,“ vzpomínala Bosisio po mnoha letech na dávnou událost, kterou uzavřela slovy: „Nikdy jsem nechápala, zda věta, kterou jsem slyšela, a smích byly zadostiučiněním, nebo výsměchem… faktem je, že jsem stále měla chuť to zkusit znovu… Ruka jeptišky, která mě vedla sálem a všem mě ukazovala, ve mně zůstala nesmazatelná.“
Pina byla její největší rolí
Bosisio v šestnácti letech nastoupila na uměleckou akademii ve svém rodném městě. V prvním ročníku ale propadla z důvodu nezralosti. Pak již vše proběhlo bez problému a školu v roce 1955 úspěšně ukončila. Ihned získala nabídku jednoho z milánských divadel a časem začala vystupovat také v kabaretu. Ve filmu debutovala v roce 1962. Když herečka později vzpomínala na tyto své nesmělé začátky, mluvila o své plachosti a o tom, že se velmi styděla. Na roli svého života si musela počkat až do roku 1975. Tehdy ji režisér Luciano Salce obsadil do role Piny v komedii o neúspěšném úředníčkovi Zrození pana účetního.
Italská herečka Liù Bosisio ve scéně z filmu Zrození pana účetního
O rok později se ve stejnou postavu převtělila ještě v Nesnázích pana účetního. Své postavě propůjčila mnoho ze své osobnosti, na rozdíl od přání Villaggia, který by z ní rád udělal více karikovanou postavu. Bosisio se role po prvních dvou dílech vzdala, protože s Pinou nechtěla být ztotožňována. Později se od postavy distancovala a zdráhala se o ní mluvit v rozhovorech. V roce 1986 se ovšem v roli Piny objevila znovu v komedii Superúčetní. Na otázky novinářů, proč svůj názor změnila, odpověděla, že se natáčení zúčastnila pouze proto, aby mohla svému synovi koupit dům. Tímto filmem se však se světem kinematografie v podstatě rozloučila. Před kameru se postavila již jen jednou, v roce 2007 v seriálu Piloti.
Stala se Marge Simpson
Herečka již v roce 1976 vytvořila společně s režisérem Peppinem Venetuccim divadelní adaptaci Dostojevského románu Chudí lidé. Představení sklidilo obrovský úspěch a hra byla převzata i italským rozhlasem.
Bosisio v roce 1964
Bosisio se v Itálii stala rovněž velmi známou dabérkou. Především propůjčila na mnoho sezón svůj hlas Marge Simpson z amerického kresleného seriálu. Nezůstala ale jen u světa filmu a televize. Prosadila se také vytvářením trojrozměrných objektů za pomoci speciální japonské techniky výroby keramiky Raku. V roce 2009 vydala společně s Marinou Thomas autobiografickou knihu Il Carbonio nell´Anima, v níž vzpomíná na svůj život od dětství, přes dospívání až k pozdnímu věku.
Herečka žije na venkově a na jeden z dotazů, čím by chtěla být, kdyby se znovu narodila, odpověděla: „Kdybych mohla začít znovu… no, chtěla bych být reportérem, ale ne o válce… Ráda bych se zabývala zvířaty.“
Zdroje:
