Luisa Ferida: Italská hvězda točila s Baarovou, podporovala Mussoliniho, popravili ji bez soudu

Jméno herečky Luisy Feridy dnes asi něco řekne jen skutečným znalcům, přesto to byla ve své době celoevropsky známá osobnost. Její filmy šly i do našich kin a zahrála si i s našimi herci.

Krásná Italka, vlastním jménem Luisa Manfrini Farné, se narodila na severu země dne 18. března 1914 v obci Castel San Pietro u Bologne. Pocházela z chudých poměrů. Na počátku třicátých let začala hrát divadlo po boku Ruggera Ruggeriho a Paoly Borboni, kteří se zaměřovali na moderní domácí repertoár. Luisa neunikla bedlivému oku režiséra Corrada d′Errica. V roce 1935 jí nabídl první nevelkou roli ve filmu Zlatý šíp. Režisér to byl spíše průměrný, jeho filmy byly ale komerčně velice úspěšné. Pohledné mladé ženy si tak povšimli další filmaři. Během druhé poloviny třicátých let se postupně vypracovala v představitelku hlavních rolí. Točila i několik filmů za rok. Kritici i diváci její výkony vynášeli do nebes.

Na přelomu třicátých a čtyřicátých let zářila ve filmech Tajemná maska a Železná koruna. Během natáčení prvního zmíněného filmu se seznámila s hercem Osvaldem Valentim a stali se z nich milenci. Natočili společně i další snímky a v době války byly velice populární dvojicí. Byli mladí, krásní a úspěšní. Itálie jim doslova ležela u nohou. Samotnou Luisu Feridu pak v roce 1942 vyhlásili nejlepší italskou herečkou. Neprožívala v té době ale právě to nejlehčí období. V roce 1941 porodila syna Kima Valentiho, který bohužel po několika dnech zemřel. Luisa smutek zaháněla prací. V roce 1942 natočila rovných osm filmů. Vzhledem k poměrům, které tou dobou vládly Evropě, byly její filmy známy i v Němci ovládaných zemích. V kině tak běželi i u nás. Luisa Farida se v té době před kamerou setkala i s Rolfem Wankou, zahráli si společně ve filmu Krvavý obzor, a také s Lídou Baarovou. Snímek Půvab ale potkal osud celé řady dalších filmů, točených v neklidných válečných časech, nikdy nebyl dokončen.

V roce 1943 se Luisa Ferida s Valentim přestěhovali kvůli postupující frontě a omezení práce v římských filmových ateliérech do severoitalských Benátek a o rok později se přesunuli pro změnu do Milána. Právě v této chvíli začali veřejně podporovat Mussoliniho režim, který se na severu držel pouze díky podpoře německých vojsk. V okolí Milána vznikla tak zvaná sociální republika coby poslední záchvěv fašistické moci. Osvaldo Valenti vstoupil jako poručík do polovojenské organizace Pietra Kocha, která proslula ultrafašistickými názory a pronásledováním partyzánů. Co v té době dělala Luisa, není známo. Některá nikdy nepotvrzená svědectví z pozdější doby uváděla, že se podílela na mučení zajatých partyzánů. Oba partneři i v omezených podmínkách nadále filmovali. Jejich posledním filmem byl Pravdivý příběh. V kinech jej ale spatřilo již jen velmi málo diváků ze severu země.

V dubnu 1945 se sociální republika zhroutila. Benito Mussolini byl zavražděn dne 28. dubna v Miláně i se svojí milenkou. Zastřelili ho, pomočili a pověsili. V následujících dnech došlo i na další diktátorovi stoupence. V noci 30. dubna byli Luisa Ferida a Osvald Valenti bez soudu zastřeleni. Jedenatřicetiletá herečka byla tehdy znovu těhotná. Bezprostředně po ukončení války byl její případ vyšetřován a hlavní iniciátor popravy Giuseppe Marozin přiznal, že se ve skutečnosti ničím neprovinila. Stala se obětí nenávisti vůči jejímu milenci Valentimu. Milánský soud vynesl verdikt, že střelbu z kulometu do těhotné ženy na veřejném prostranství nelze považovat za legální exekuci. V roce 1952 požádala Luisina matka o revizi procesu. Rozhodnutím soudu jí byl vyplacen Luisin důchod zpětně od roku 1945.

Hrob Luisy Feridy se nachází na centrálním hřbitově v Miláně. Na prostém náhrobku má uvedeno své rodné jméno Luisa Manfrini. Její tragický příběh se stal inspirací pro několikeré umělecké zpracování. Nejznámější je film Zběsilá krev s Monikou Bellucci v hlavní roli. V roce 2011 byla v milánské ulici Via Poliziano, kde byla Luisa zastřelena, odhalena pamětní deska. O památník se vedly ostré spory a diskuze neutichly dodnes.

Zdroje:

Luisa Ferida | Biografie | ČSFD.cz

Luisa Ferida – Wikipedie