Článek
Představitelku Evy hledal režisér Soukup v Čechách marně, do oka mu ale padla blonďatá Slovenka. Mariana přišla na svět dne 19. května 1971 v Bratislavě. Ve dvanácti letech byla objevena na teenagerské diskotéce, která začínala v sedm hodin večer. Tam jednoho dne zavítala dramaturgyně Ninka Zemanová z Bílého divadla, která po podobných klubech a diskotékách vybírala mladé lidi, tedy spíše ještě děti, které by mohla připravovat na herectví. Mariana se učila stepovat a tančit. Velkou podporu ve svých aktivitách našla u maminky. Po čase se začala věnovat i modelingu. Zúčastnila se konkurzu v redakci časopisu Dievča, uspěla a začala fotit módu pro mladé.
Od Elánu k Discopříběhu
V Bílém divadle ji pro změnu spatřil vyhlášený slovenský choreograf Ivo Ladižinský a spolu se dvěma dalšími dívkami ji pozval do televize v Mlynské Dolině na natáčení videoklipů. Mariana točila například s Marikou Gombitovou nebo se skupinou Elán. V klipu Elánu měla rozcuchané vlasy a Jožo Ráž vedle ní s kytarou zpíval: „Chcem ťa pozvať na večeru, kde na to však vziať?“ A právě tam ji měl spatřit režisér Soukup a říci si, že to je Eva. „Nejprve probíhal výběr na Slovensku s nějakými modelkami, které byly krásné, vysoké. Já byla malá, tehdy taková šedá myška. Tam bylo asi deset modelek. Ty si režisér nafotil a pak pozval na konkurz do Prahy mě, nemodelku, kde bylo dalších sto děvčat,“ vzpomínala na okolnosti vzniku kultovního filmu Mariana v pořadu Show Jana Krause. Na zkouškách byl tehdy také jeden chlapec, který studoval herectví a mladé Slovence se velmi zalíbil. Povídali si spolu tak dlouho, až jí uletělo letadlo a domů se musela vracet vlakem. Vše pro ni ale dobře dopadlo a roli filmové potvory získala. V podstatě tím ale skončilo její působení v Bílém divadle, neboť dramaturgyně byla proti tomu, aby ve filmu hrála.
Na natáčení dodnes vzpomíná ráda. Bylo jí tehdy pouhých patnáct let a v Plzni se poprvé zamilovala. S Rudolfem Hrušínským a dalšími mladými herci si zašla do baru na náměstí, který se jmenoval Kufr. „A tam byl jeden chlapec - bílá košile, dlouhé vlasy, romantický typ. Byl sebevědomý a to my ženy máme rády. Od první chvíle to bylo jasné - pohled, oči, střetli jsme se. No a byli jsme spolu čtyři roky,“ popisovala osudové chvíle Mariana v jednom z rozhovorů. Její milý ji pak navštěvoval na hotelu, kde bydlela i s maminkou. V těch časech ještě fungoval Tuzex a on nosil její mamince různá fáčka, mýdla, květiny a dárkové koše. Jenže to začalo vadit režiséru Sukupovi, který dotyčného chlapce znal, nedůvěřoval mu a o Marianu se bál. Zakázal mu do hotelu chodit. Mladík to ale s krásnou Slovenkou myslel vážně a chodil s ní další čtyři roky.
Škola další filmování zarazila
Ve škole jí filmování dávali pořádně sežrat. Studovala tehdy první ročník střední ekonomické školy v Bratislavě a byl zázrak, že jí natáčení vůbec dovolili, točilo se ale naštěstí o prázdninách, jinak by jí to škola zakázala, byť se učila velmi dobře. I to byl důvod, proč se po svém úspěšném debutu filmování již nevěnovala. Mohla točit, měla nabídku na role princezen hned ve třech pohádkách, ale režiséři volali do školy a ta to nepodpořila. Později se sice objevila ve dvou drobných úlohách, tím pro ni filmová kariéra bohužel zcela skončila. Mariana ale nesvěsila hlavu a soustředila se na modeling. Dostala se až k agentuře Madison models z Paříže. Byť byla na modelku poměrně malá, měřila pouhých 168 centimetrů, dali jí šanci. Řekli, že na předvádění spodního prádla by to šlo. Dostala pozvánku a letenku do Paříže, kam se měla vypravit s Evou Herzigovou a několika dalšími Slovenkami. Nakonec neodletěla, mezitím se totiž znovu zamilovala. Dodnes neví, co by ji v Paříži čekalo. Jediný, kdo se tam uchytil, byla Eva Herzigová, Slovenky se brzy vrátily zpět domů, aniž by čehokoliv dosáhly.
Mariana dala přednost lásce, která jí záhy převrátila život na ruby. Její milý byl fotograf a rozhodl se zkusit štěstí v cizině. Namísto toho, aby šla studovat herectví nebo rozvíjela svoji kariéru modelky, se tak krátce po maturitě sebrala a odešla pryč. Bylo sice těsně po převratu, ale pořád se jednalo spíš o emigraci. Na Silvestra roku 1989 si sbalila malou tašku na dva dny, jakoby na focení, a vystoupila v německém Stuttgartu, tam již na ni čekal její přítel, se kterým pak v zahraničí žila další čtyři roky. Po čase se přesunula do Švýcarska a jednoho dne poznala bohatého Švýcara, se kterým se její osud spojil na dalších šest let.
Nakonec našla štěstí na rodném Slovensku
Byl o celých dvacet čtyři let starší a měl za sebou velkou tragédii. V autě se mu zabila manželka, syn a dcera. Zůstala mu pouze ta starší. Pracoval jako filmový producent, právník a developer. S Marianou se potkal ve fitness centru rok po té nehodě, když byl psychicky stále ještě úplně na dně. Potřeboval vedle sebe někoho mladého, energického, kdo by mu pomohl překlenout smutek. Nechtěl ale žít se ženou, která by hrála. Marianě tak k filmu nepomohl. Chtěl ji mít u sebe a cestovat. Za dobu, co spolu byli, projeli Afriku, navštívili řadu ostrovů, plavili se na lodích. Zaplatil Marianě také jazykové školy, studovala němčinu, francouzštinu a později ještě na Floridě angličtinu.
Vztah ale jednoho dne skončil a Mariana se v roce 1999 vrátila na rodné Slovensko. Zakrátko poznala uznávaného ortopeda Martina Konečného a porodila mu dceru Ninu. Řadu let žili jako druh a družka, vzali se až v roce 2012 a z Mariany Slovákové se stala Mariana Konečná. Nějaký čas po návratu domů se věnovala golfu, pak provozovala obchod zabývající se vířivkami, saunami a bazény. Dnes žije poklidným životem v luxusní vile v bratislavské prominentní čtvrti Koliba a je snad ještě krásnější, než byla ve své slavné roli.
Zdroje:
