Článek
V roce 1959 natočil režisér Martin Frič pohádku Princezna se zlatou hvězdou s půvabnou Marií Kyselkovou v titulní roli. Film se dnes řadí do zlatého fondu naší kinematografie a patří k těm nejoblíbenějším a pravidelně reprízovaným pohádkám. Málokdo ví, že o deset let později vznikla na stejné motivy ještě jedna, tentokráte černobílá studiová pohádka, kde se role princezny Lady zhostila Jana Preissová, v té době ještě Drchalová.
Pohádku natočila Věra Jordánová
Televizní pohádka Princezna Lada vznikla pod taktovkou režisérky Věry Jordánové. Jordánová začínala jako herečka, koncem padesátých let nastoupila do televize jako asistentka režie a zároveň studovala dálkově filmovou režii na FAMU. V roce 1959 se stala součástí Redakce pro děti a mládež Československé televize, kde působila bezmála čtyřicet let. Těžištěm její tvorby byly především pohádky, na počátku své kariéry zrealizovala ale i několik hodnotných přepisů literárních děl. Značné oblibě se dodnes těší čtyřdílná adaptace britské románové předlohy Jana Eyrová, kde se v hlavních rolích představili Jan Kačer a Marta Vančurová. Z bohaté tvorby pro děti je třeba připomenout především večerníčkový seriál Krkonošské pohádky. Věra Jordánová točila až do konce devadesátých let, zemřela v roce 2022 v požehnaných devadesáti čtyřech letech.
Krále Bořitele si zahrál Eduard Kohout
V její režii vzniklo zpravidla několik pohádek ročně. V roce 1969, tedy v době, kdy natočila Princeznu Ladu, jich bylo rovných sedm. Jednalo se zpravidla a nenáročné studiové pohádky s minimem kulis. Taková je právě i Princezna Lada. Televizní adaptace se od své slavnější filmové verze hodně liší. Vystupuje zde sice rovněž princezna Lada, nemá ale ani zlatou hvězdu na čele, ani myší kožíšek, ani dobrotivou chůvu. Šaty si převléká za pomoci kouzelné studánky. Ale i ona se musí vypořádat s nechtěným nápadníkem, který se namísto Kazisvěta jmenuje Bořitel III. Se souhlasem rodičů před ním utíká do sousedního království a tady se již shodně se starší pohádkou nechává zaměstnat v kuchyni, tajně navštěvuje ples a zaujme prince, protentokrát pojmenovaného Vítězslav.
Krásná princezna
V princeznu Ladu se převtělila krásná Jana Preissová, kterou má většina diváků spojenou především s postavou maminky malého Vaška z komedií Marie Poledňákové. Herečka byla ale na počátku své kariéry častou představitelkou pohádkových princezen, především právě v černobílých televizních inscenacích. Přestože tyto pohádky se dnes již tak často nereprízují, patří Jana Preissová beze sporu k těm nejkrásnějším princeznám, které se kdy na televizní obrazovce objevily. Její princezna Lada je nádherná, přirozená a vtipná.
Jana Preissová bývala v mládí častou představitelkou princezen
Prince Vítězslava si zahrál Petr Oliva, zlého krále Bořitele stařičký Eduard Kohout, hlavního kuchaře, dříve generála, hrál Jiří Pleskot, kuchtíka předčasně zemřelý Milan Miroslav Livora a druhého kuchtíka pro změnu mladičký Vítězslav Jandák.
Incestní motiv Boženy Němcové
Předlouhou inscenace je pohádka Boženy Němcové o Princezně se zlatou hvězdou na čele. V jejím podání krásná Lada neutíká před zlým králem, ale před svým vlastním otcem, který si ji chce vzít za ženu po smrti její stejně krásné matky. Božena Němcová ale rozhodně nebyla první, kdo příběh o princezně se zlatou hvězdou zpracoval. O něco dříve ji písemně zaznamenal František Alexandr Heber. Tento v Praze žijící český Němec je autorem rozsáhlého díla o českých hradech. Dílo bohužel kvůli předčasné smrti nedokončil, stal se ale vzorem pro Augusta Sedláčka. A právě z tohoto jeho díla čerpala i Božena Němcová. Pohádka o princezně se zlatou hvězdou se váže k tvrzi Kašovice, která se nachází nedaleko Sušice, v okrese Klatovy. Heberova princezna se jmenuje Božena a za ženu si ji chce vzít nevlastní otec. Incestní motiv tedy patrně v původním lidovém podání přítomen nebyl a přidala jej tam až Božena Němcová.
František Alexandr Heber
Podobná pohádka pochází ale i z pera bratří Grimmů a nese název Prinzessin Mäusehaut. V myším kožíšku se v této verzi ukrývá nejmladší královská dcera se zlatými vlasy, která ohodnotí lásku ke králi cenou soli stejně jako je tomu v české pohádce Sůl nad Zlato.
Zdroje:
