Článek
Na konci padesátých let minulého století se na naší filmové scéně objevilo několik oslnivých a talentovaných krásek, které si byly typově podobné. Patřila mezi ně Marie Tomášová, Jana Brejchová, Valentina Thielová a právě Miriam Hynková.
Jediná dcera lékaře
Miriam se narodila dne 11. října 1933 do rodiny lékaře. Otec Rudolf Hynek byl významným zubařem a provozoval svoji praxi v domě na Královských Vinohradech, jenž pro svoji rodinu zakoupil. Měl za sebou poměrně bouřlivé mládí, které procestoval po světě. Usadil se až ve zralém věku. Miriam byla jeho jediným, navíc ještě pozdním dítětem. Snesl by jí modré z nebe.
Studovala na vybraných dívčích školách, od dětství ráda kreslila, recitovala, navštěvovala hodiny zpěvu a baletu. Táhlo ji to i k divadlu, k němuž ostatně neměla daleko. Hned v sousedství se totiž nacházelo amatérské divadlo Máj. A právě na tomto místě se Miriam poprvé postavila na jeviště. Není proto divu, že se po maturitě přihlásila na DAMU. Neuspěla. Točil se tehdy okolo ní jeden filozof, patrně pod jeho vlivem si podala přihlášku na Filozofickou fakultu Univerzity Kalrovy, na obor Divadelní věda. Tentokráte měla štěstí. Ještě stačila oznámit svému otci, který si velmi přál, aby studovala, že ji přijali. Druhý den zemřel na záchvat mrtvice. Miriam ale stále hledala cestu, jak vysněný obor vystudovat. Během školy vystupovala jako konferenciérka a recitátorka Vysokoškolského uměleckého souboru a po roce si přijímačky na DAMU opět zopakovala. Vzali ji. V ročníku se ocitla s Janem Třískou, Libuší Švormovou a Janem Kačerem.
Obrna ji málem zabila
Na Filozofickou fakultu ale zcela nezanevřela, ve zralém věku se ke studiím vrátila a zakončila je doktorátem. Pohledné herečky si již během studií na divadelní fakultě povšimli filmaři. Nabídli jí roli těhotné Lídy Sejkové ve filmu Bomba a především titulní roli princezny Lady v dodnes legendární pohádce Princezna se zlatou hvězdou. Bohužel zasáhl osud. V roce 1957 Miriam zastavil v rozletu virus infekční dětské obrny. Tehdy v Československu proběhla její poslední velká epidemie. Dětská obrna je vysoce nakažlivé virové onemocnění, proti němuž dnes chrání celoplošné očkování. U Miriam nemoc bohužel probíhala hůře než u jiných lidí. Kvůli ochablosti svalů nebyla prakticky schopná pohybu a částečně jí ochrnuly i dýchací svaly. Hrozilo tak, že se udusí. Během pobytu v Janských Lázních si naštěstí vzpomněla na otcovy knihy o józe a jogínském dýchaní a začala podle nich rehabilitovat. Z nemoci se dostala, zůstala jí však částečně ochrnutá noha, což se naučila dovedně skrývat. Následkem nemoci se bohužel uzavřela do sebe a málokoho pustila do svého vnitřního světa.
V herecké kariéře ale již nic nestálo v cestě. V roce 1958 debutovala rolí dívky Karly ve filmu Černý prapor, následovala role Fanči ve filmu Hry a sny. V roce 1959 úspěšně dokončila školu a nastoupila do Městských divadel pražských. Nadále se objevovala i ve filmu. Byla Slávkou ve dramatu První a poslední, novomanželkou Evou Haškovou v povídkovém snímku Pět z milionu, ženou inženýra Hansena v dramatu První parta, Žofkou v Policejní hodině. Výraznou roli neteře Věry Mixové Zuzany ztvárnila v komedii Srpnová neděle.
Kráska a netvor
V roce 1960 se v divadle seznámila s režisérem Evženem Sokolovským. Poznali se během inscenace Příliš štědrý večer. Sokolovský se do ní bláznivě zamiloval a ona jeho city opětovala. Známý režisér přitom nepatřil mezi vyhlášené krasavce, zato byl vyhlášeným hulvátem. Na zkouškách na herce hulákal a řval. Měl ale velké kouzlo osobnosti. Dokázal skvěle bavit a fabulovat, měl originální vidění světa, velké umělecké ambice. To vše dohromady zapůsobilo i na krásnou Miriam. Zatímco on byl její první láskou, ona se stala jeho třetí manželkou. Porodila mu dceru Markétu a v roce 1962 jej následovala do Brna, kde získal angažmá. Novou práci si našla v Mahenově divadle. Ve filmu se odmlčela. Výjimkou byla role vražednice Stankové v slovenském krimifilmu Smrť prichádza v daždi, s Ladislavem Chudíkem v roli vyšetřovatele.
Na divadle Miriam ale čekalo mnoho zajímavých rolí a věnovala se i rodině. Záhy mělo její manželství ale projít první zatěžkávací zkouškou. Sokolovský měl na křižovatce u Devíti křížů těžkou autonehodu. Utrpěl závažná poranění hlavy, museli mu operovat slezinu. Lékaři v brněnské nemocnici dělali, co mohli. On ale ztrácel vůli žít a upadal do depresí. Onen den s ním v autě jel ještě dramatik a scénárista Miloš Rejnuš, který nehodu bohužel nepřežil. Sokolovský si jeho smrt neustále vyčítal, což jeho stav jen a jen zhoršovalo. Miriam jej navštěvovala každý den. Nosila mu kastrůlky s jídlem, na nic neměl chuť. Když jednoho dne nabídla nadívaná holoubata pacientovi na vedlejším lůžku, probudila se v něm ztracená bojovnost. Rozzuřil se, že mu cizí chlap nebude koukat po ženské. Pak se již jeho stav začal zlepšovat.
Manžel podlehl hlubokým očím
V polovině šedesátých let začal Sokolovský spolupracovat s Národním divadlem a Československou televizí a vrátil se do Prahy. Hynková se stala členkou souboru Divadla E. F. Buriana a vzápětí začala dostávat nabídky i z televize. Diváci ji mohli spatřit v seriálech jako Nejmladší z rodu Hamrů, My z konce světa, Muž na radnici, Inženýrská odysea, Okres na severu či Gottwald. V sedmdesátých letech se vrátila i na filmová plátna. V komedii Hop – a je tu lidoop ztvárnila matku Vladimíra Dlouhého, babičku si zahrála ve filmu Copak je to za vojáka a matku Davida Matáska v Čekání na Patrika.
Stárla, přijímala role sekretářek, vrátných a babiček, u nichž nezáleželo na vzhledu. Právě v té době se její muž zakoukal do přenádherných očí Evy Jakoubkové. V roce 1975 manželství s Miriam ukončil. Ta se mu ještě před rozvodem postarala o garsonku v Bohnicích, kde pak s Jakoubkovou žil a později se v ní střídaly různé milenky. Vztah s Jakoubkovou byl velice divoký, absolutně se k sobě nehodili a byli schopní se navzájem uškrtit. Sokolovský novou lásku obsazoval do svých seriálů, nezapomínal ale ani na Miriam. Jednalo se z jeho strany o jakousi formu alimentů. Miriam k němu byla velkorysá, když byl již velmi nemocný a psychicky zlomený člověk, vzala jej zpátky a postarala se o něj až do konce života. Sokolovský zemřel v roce 1998. V té době již Miriam byla sama v důchodu. Odešla do něj v roce 1991. Naposledy si zahrála v seriálu Život na zámku starou paní Mrázovou. Po odchodu na odpočinek využila svých zkušeností a terapeuticky spolupracovala s Jedličkovým ústavem. Zemřela dne 2. prosince 2010 v Praze ve věku sedmdesáti sedmi let.
Zdroje:
