Článek
Marie Laforetová se narodila dne 5. října 1939 v Soulacu u Bordeaux do rodiny továrníka. Později se s rodiči přestěhovala do Paříže. V dětství přemýšlela o životě v klášteře. V době studií na lyceu ji ale zaujalo dramatické herectví, které považovala za velmi blahodárné na lidskou psychiku. Začala proto společně se sestrou navštěvovat herecké kurzy. Ráda ale také zpívala, a tak svoji kariéru zahájila vítězstvím v soutěži „Zrození hvězdy“ soukromé rozhlasové stanice v Cannes.
Svého prvního filmu litovala
Krátce po dvacátých narozeninách, v době, kdy už měla na kontě několik úspěšných písniček, jí byla nabídnuta role Marge ve francouzském kriminálním dramatu „V plném slunci“, kde se jejími hereckými partnery stali Alain Delon a Maurice Ronet. Čeští diváci budou asi spíše znát americký remake tohoto filmu, který se u nás vysílal pod názvem „Talentovaný pan Ripley“. Marie Laforet v jednom z rozhovorů v roce 1966 řekla, že velmi lituje přijetí této role. Připadala si tehdy velmi mladá, nechala se ovlivnit mnoha okolnostmi a nepředvedla se tak, jak by si přála. Přesto tento filmový debut nastartoval její hereckou kariéru. Stále ale zůstávala věrná i zpěvu. Ke svému druhému filmu z roku 1961 „Saint Tropez Blues“ nazpívala titulní píseň. Vyšlo jí také několik singlů, které čerpaly z exotického folkloru. Pohybovala se mezi folkem, rockem a popem.
V roce 1961 se provdala za režiséra Jeana-Gabriela Albicocca, který ji následně obsadil do několika svých filmů, jako byl kupříkladu snímek „Dívka se zlatýma očima“, natočený podle stejnojmenné novely Honoré de Balzaca. Film z roku 1961 si vysloužil Stříbrného lva na festivalu v Benátkách a Marie přezdívku „dívka se zlatýma očima“.
Odešla do Švýcarska, vedla galerii a hrála s Belmondem
Během sedmdesátých let rezignovala na rozvoj hudební kariéry, poslední album vydala v roce 1976, pak už jen několik singlů. Roku 1978 se přestěhovala do Švýcarska, kde přijala občanství, psala knihy a vedla galerii. Na film ale nezanevřela. V roce 1979 se po boku Belmonda představila jako madam Edmonde Puget-Rostandová. Jméno její postava získala podle autora „Cyrana z Bergeracu“ Edmonda Rostanda. S Belmondem se opět potkala o pět let později v kultovním snímku „Veselé Velikonoce“, tentokráte v úloze jeho věčně podváděné manželky. Ve stejném roce si spolu zahráli ještě ve filmu „Mrchožrouti“.
Marie Laforet natáčela filmy až do poloviny devadesátých let, ke konci kariéry ovšem již jen jednou za čas.
V osobním životě se jí nevedlo
Za svůj život se pětkrát vdala a rozvedla. Jejím prvním manželem byl již zmíněný režisér Jean-Gabriel Albicocco. Herečka s ním vydržela ale pouhé tři roky a v roce 1965 se provdala za podnikatele marockého původu Judase Azueluse, s nímž měla dvě děti. Ani toto manželství ale nemělo dlouhého trvání a bylo v roce 1967 ukončeno. Třetím manželem v pořadí se stal podnikatel a sběratel umění Alain Kahn-Sriber. Marie si ho vzala v roce 1971 a v roce 1974 se jim narodila dcera. Po opětovném rozvodu a odchodu do Švýcarska si v roce 1980 v Ženevě vzala chirurga Pierra Meyera, rozvod však následoval záhy. Jejím posledním manželem byl makléř Éric de Lavandeyer, s nímž žila téměř osm let. Konec vztahu byl bouřlivý. Herečka v roce 2002 tvrdila v televizním vysílání, že usiluje o její život, je kvůli němu a jemu blízkému politikovi Didieru Schullerovi pronásledována „zločineckou organizací s rozpočtem 255krát větším, než je rozpočet Francie.“ U švýcarských soudů byla následovně žalována pro pomluvu, na svých tvrzeních ale trvala a dožadovala se také o přehodnocení výše výživného, které jí bylo přiznáno v době rozvodu. Nakonec tuto při v roce 2006 vyhrála.
V roce 1998 Marie Laforet přiznala, že v dětství byla opakovaně pohlavně zneužita svým sousedem. Tuto traumatickou vzpomínku pak potlačila na dlouhých čtyřicet let, než se znovu vynořila na povrch. Zemřela ve věku osmdesáti let dne 2. listopadu 2019 ve švýcarském městě Genolier. Pochována je na slavném pařížském hřbitově Père Lachaise.
Zdroje:
