Článek
Rodinný snímek Metráček přišel do kin na jaře roku 1972. Natočil jej režisér Josef Pinkava na základě povídky populárního autora dívčích románků Stanislava Rudolfa. Film vypráví příběh obézní dospívající dívky Jitky Pažoutové, která se jen těžko vyrovnává se svou tloušťkou a nemotorností a především s posměšky spolužáků. Trpí především v hodinách tělocviku, vedených sympatickým tělocvikářem přezdívaným Bohoušek. Jediným světlým momentem je vybíjená, kdy její střely lítají jak z děla a jsou nechytatelné. Potají trénuje doma ve sklepě, kde se trefuje míčem do zdi, na níž je napsáno Bohouškovo jméno. Obrat v jejím životě přinese zápas ve vybíjené, který Jitčino družstvo vyhraje právě díky ní. Hned na počátku zápasu ji jeden kluk z publika počastuje pohrdlivou přezdívkou Metráček, což ji naštve natolik, že do hry vloží všechen svůj vztek a zaslouží se tak o vítězství. Posměváček se jí po zápase omluví a přivede ji do do atletického oddílu, kde se Jitka začne věnovat vrhu koulí a prožije tam svou první lásku.
Kvůli roli záměrně ztloustla
Oplácanou Jitku ztvárnila Markéta Světlíková. Budoucí herečka přišla na svět dne 16. ledna 1955 v Kolíně. Jejím otcem byl překladatel a spisovatel Eduard Světlík. On i Markétina matka pomáhali v místním divadle, díky čemuž nasměrovali svoji dceru k zájmu o umění. Není proto divu, že se rozhodla pro studium Státní konzervatoře v Praze. Když se ve svých šestnácti letech dozvěděla o konkurzu na hlavní roli ve filmu Metráček, nezaváhala ani na okamžik a rozhodla se zkusit štěstí i přesto, že role vyžadovala ztvárnit žákyni základní školy. Uspěla. Porotu okouzlila přirozeným talentem a bezprostředností. Nikdo nepochyboval, že právě ona je pro úlohu Jitky jako stvořená. Markéta se nebála a rozhodla se pro roli udělat doslova cokoliv. Záměrně tak přibrala na váze. Uvědomovala si, že jedině s pár kily navíc dokáže skutečně pravdivě ztvárnit dospívající děvče trpící nadváhou, pocity méněcennosti a posměšky a šikanou svých vrstevníků.
Diváci byli Markétiným výkonem doslova ohromeni, v jejich srdcích zanechal hlubokou stopu. Ocenění Malé zlaté slunce, které za úlohu Jitky Pažoutové získala, potvrdilo, že se v české kinematografii zrodila nová hvězda. Po úspěchu filmu všichni očekávali, že Markéta Světlíková půjde z role do role. Nestalo se tak. Namísto velkých příležitostí dostala jen pár drobných epizodních úloh. Objevila se kupříkladu ve vedlejší roli servírky Boženky v kriminální komedii Juraje Herze Holka na zabití. V roce 1976 ztvárnila postavu sekretářky v hornické komedii Hynka Bočana Parta hic. O dva roky později si opětovně zahrála sportovkyni ve filmu Dívka světových parametrů. V roce 1987 se objevila coby zdravotní sestra v Kachyňově komedii Kam pánové, kam jdete?, v roce 1990 se připomněla rolí uklízečky Boháčkové v rodinné komedii Čarodějky z předměstí. Úplně naposledy se před filmovou kameru postavila v televizním snímku Dámě kord nesluší?, poté svět filmu definitivně opustila.
Začala herecké umění předávat mladé generaci
Na svět umění ale nezanevřela. Vedle toho filmového se vždy věnovala i divadelnímu herectví. Po absolvování Státní konzervatoře v Praze v roce 1978 vystřídala angažmá v oblastních divadlech v Hradci Králové, Příbrami a Kolíně, ale také v pražském Semaforu. V devadesátých letech založila a vedla Divadlo dětí na Malé Straně v Praze a začala se specializovat na práci s mladými hereckými talenty. Poté rok učila na české škole naše krajany v Rumunsku. V roce 1997 vystudovala výchovnou dramatiku na DAMU a začala se věnovat pedagogické činnosti. V roce 2001 začala učit dramatické umění na ZUŠ v Ústí nad Orlicí a Gymnáziu Jana Keplera v Praze. Někdejší Jitku Pažoutovou by v ní ale dnes již hledal málokdo. Díky pevné vůli, zdravému životnímu stylu a pravidelnému cvičení shodila všechna přebytečná kila a získala přímo ukázkovou postavu. Na veřejnosti se ale příliš často neukazuje.
Zdroje:
