Článek
Československé televizní seriály z období normalizace byly více či méně ideologické. Měly ale jednoho společného jmenovatele, a tím byla divácká obliba. Převážná většina z nich dosahovala sledovanosti osmdesát až devadesát procent celé populace. V době televizních premiér se dokonce vylidňovaly ulice i hospody. Na popularitě seriálům neubírala ani skutečnost, že se velice často točily u příležitosti nějakého výročí za účelem komunistické propagandy. S oblibou seriálů souviselo i jejich časté reprízování. Ale jsou i výjimky, které jak známo potvrzují pravidlo. Mezi ně patří mimo jiné devítidílný seriál Matka, který byl na obrazovky Československé televize premiérově uvedený v roce 1976. Od té doby se po něm slehla země.
Seriál mapoval socialistické dělnické hnutí
Hlavním tématem seriálu bylo dle anotace: „Devět dramatických zastavení revoluční cesty našich předchůdců, z jejichž bojů vyrůstala historická vítězství i úspěchy pracujícího lidu. Seriál o začátcích dělnického hnutí v Čechách.“ Příběh sleduje životní osudy tří generací proletářské rodiny Davidů od přelomu devatenáctého a dvacátého století až do konce druhé světové války. Životní peripetie jednotlivých členů rodiny se prolínají s historickými událostmi, především mapují obraz socialistického dělnického hnutí u nás. Autoři se soustředili především na postavu proletářské ženy a matky Marty Davidové.
Seriál měl cestičku k realizaci dobře umetenou. Ideologicky byl naprosto vyhovující, vznikl dokonce na zakázku u příležitosti XV. sjezdu Komunistické strany Československa, který byl naplánovaný na rok 1976. Navíc scénář napsal společně s Jaroslavem Klímou i Antonín Dvořák, v době vzniku seriálu vlivný funkcionář Československé televize.
Herecké obsazení bylo více než kvalitní. Diváci se mohli těšit na populární herce a herečky, mezi nimiž nechyběli Petr Kostka, Naďa Konvalinková, Jaroslav Moučka, Jana a Viktor Preissovi, Libuše Šafránková nebo Jaromír Hanzlík. Na režisérskou stoličku usedl vynikající Antonín Moskalyk.
Volba herečky se vymykala logice
Přesto se Matka záhy stala jedním z největších seriálových průšvihů předrevoluční éry. Po celkem slibném začátku seriál neodepsali pouze diváci, ale i dobová kritika a vedení Československé televize muselo vyvodit patřičné důsledky. Na vině bylo především spárování Petra Kostky s Antonií Hegerlíkovou v hlavních rolích manželského páru. V úvodních epizodách hrála hlavní hrdinku Martu Naďa Konvalinková. Dlouhý časový úsek seriálu ale vyžadoval pro titulní roli dvě herečky. Přeobsazení však z nepochopitelných důvodů proběhlo předčasně. Hlavní hrdinka tak zestárla v rozmezí roků 1914 až 1916 přinejmenším o dvacet let. Zatímco podle scénáře mělo v té chvíli Martě být osmadvacet, Hegerlíkové bylo již dvaapadesát. Mimochodem svoji snad nejznámější roli matky F. L. Věka ztvárnila o pět let dříve. Pro diváky to byl šok. Herečka navíc v jednom z dílů dokonce kojila své seriálové dítě. V tu chvíli ji ale prý před kamerou zastoupila dublérka.
Za nelogickou výměnou možná stála Jiřina Švorcová
Co k předčasnému a naprosto nesmyslnému přeobsazení vedlo si hlavní aktéři vzali patrně navěky do hrobu. Uvádí se tak kupříkladu, že za výměnou hereček stála vlivná komunistka Jiřina Švorcová, které ztvárňovala starší verzi Martiny sestry a vecpala se tak spolu s Hegerlíkovou do seriálu o jeden díl dříve, než bylo původně v plánu. V úvahu připadá i možnost, že se tímto způsobem chtěl Antonín Moskalyk vyhnout podobným projektům. Zda tak šlo o produkt nezměrné komunistické tuposti, anebo se jednalo o důmyslnou sabotáž, kterou bdělí cenzoři nerozpoznali včas, tak není známo.
Moskalyka to málem stálo kariéru
Diváci si ze seriálu utahovali, kudy chodili. Dokonce vznikla posměšná básnička: „Kostka přijel na opušťák, hledá svého Martínka, do náruče mu však padá čísi stará maminka. Nervově to nevydrží, dezertuje z vojny hned, vždyť po válce Martínkovi bude nejmíň dvě stě let.“ Martínkem nazýval seriálový manžel právě Martu v podání Antonie Hegerlíkové.
Antonie Hegerlíková vypadala vždy starší, proto hrála především matky, nikoliv novomanželky
Nejenom, že se to nelíbilo divákům, zdrcující byla i kritika a zděšení byli i televizní soudruzi. Nechybělo málo a talentovaný Moskalyk by si už nic nenatočil. Byl pozván na kobereček k vedení Československé televize, kde dostal výpověď. Jen díky pohotovosti vedoucího odboru zahraničního vysílání byl nakonec na nějakou dobu odsunut do Belgie, kde režíroval tři televizní adaptace a po návratu se na výpověď již zapomnělo.
Seriál putoval do televizního archivu odsouzen k věčnému zapomenutí. Původně se přitom počítalo s tím, že bude mít pokračování. Další řada měla nést název Syn a měla se odehrávat v rozmezí let 1946 až 1948. Vzhledem ke katastrofickému přijetí seriálu Matka však z příprav sešlo a dochovalo se pouze několik scénářů.
Zdroje:
Gabriela Gregorová: Matka - televizní seriál, který se nepovedl. Diplomová práce Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd,2020.
