Článek
Miloš Steimar přišel na svět 28. března roku 1922 v Praze. Čáp jej nedonesl do jen tak ledajaké kolébky. Miloš se stal členem jednoho z nejslavnějších českých hereckých rodů. Jeho otcem byl herec Jiří Steimar a matkou divadelní, operetní a filmová herečka Anna Steimarová, rozená Budilová. Dědečkem byl slavný herec, režisér, divadelní ředitel, pedagog a historik, publicista a překladatel Vendelín Budil, babičkou byla operní a operetní zpěvačka Krescencie Králová. Pradědeček z matčiny strany působil jako plzeňský kapelník. Milošovou sestrou byla herečka Jiřina Steimarová, provdaná Kodetová, později Juhanová. Díky této ženě přišel na svět další slavný herec, a sice Jiří Kodet, a rovněž herečka Evelyna Steimarová. Do rodiny patří ještě herečky Bára Kodetová a Anna Polívková a tanečnice Vendula Rytířová. Kromě divadelníků se to v Milošově příbuzenstvu hemžilo i dalšími slavnými osobnostmi. Prvním manželem jeho sestry Jiřiny byl sochař Jan Kodet, druhým pro změnu automobilový závodník a obchodník Jaroslav Juhan.
Vyučil se číšníkem v rodinném hotýlku
U Miloše se umělecké sklony projevily velmi brzy. Již jako malý chlapec vystupoval v divadelních představeních provozovaných v rodinném hotýlku v Černošicích. Jeho otec Jiří Steimar nebyl totiž jen hercem a režisérem. Proslul také jako výborný kuchař. Za honoráře si zakoupil velký pozemek v Černošicích včetně půlky ostrova na Berounce a postavil si tu nejprve dřevěnou chalupu, kam se s celou rodinou přestěhoval. Později tuto nemovitost přestavěl v rozlehlý penzion, o který se staral jako hoteliér. Miloš se ostatně u otce vyučil číšníkem. K herectví měl ale daleko blíže, a tak již na počátku okupace v roce 1939 nastoupil do divadla Uranie v pražských Holešovicích.
Obrázek bývá označován jako portrét Miloše Steimara. Je ale možné, že ve skutečnosti jde o fotografii jeho otce Jiřího.
Po čtyřech sezónách zde strávených přešel do brněnského Českého lidového divadla, po osvobození se stal členem souboru Slováckého divadla v Uherském Hradišti a v roce 1947 se vrátil opět do Brna, kde spolu s dalšími začínajícími umělci našel angažmá ve Svobodném divadle. Miloš Steimar disponoval vysokou postavou, pohlednou podlouhlou atraktivní tváří, příjemným hlasovým projevem, vrozenou dobrosrdečností, sytou radostí ze života a veselostí. Začínal rolemi mladíků a milovníků v klasickém a moderním českém i světovém repertoáru.
Hlavní role v osvětovém snímku
Před filmovou kameru se postavil pouze dvakrát. Poprvé byl navíc ještě dítětem. V roce 1933 se jako jedenáctiletý chlapec představil v melodramatu Karla Lamače Jindra, hraběnka Ostrovínová, natočeném na základě předlohy Ivana Klicpery. Miloš zde propůjčil svoji tvářičku bratrovi hlavní hrdinky, Oskarovi Jarýnovi. O dvanáct let později získal již hlavní roli prodavače Karla Pince v krátkém snímku Bořivoje Zemana Tři knoflíky. Jednalo se o osvětový, komediálně laděný film, natočený ve zlínských filmových ateliérech, který byl určen jen pro uzavřená představení podniků Baťa. Snímek upozorňuje, jak je důležité, aby prodavači i ve volném čase ctili dobrou pověst svého obchodu, a to i když se vrací z flámu v pozdních nočních hodinách. Hlavní hrdina Karel se vrací opilý domů z nočního tahu. Ještě později se objevuje i jeho spolubydlící, muzikant Ferda. Vzájemně se baví vzpomínkou na pana radu, kterému Karel tajně odřízl tři knoflíky z kabátu. Karel je prodavačem v obchodě s pánskou konfekcí a ráno se do práce nedostaví ve formě, sebevědomí mu ale nechybí. Svému vedoucímu Tlapákovi sdělí, že jednou převezme jeho obchod. Nadřízený jej však upozorní na vše, co se ještě bude muset naučit.
Na námětu a scénáři k tomuto snímku se krom režiséra Zemana podílel také tehdy začínající filmař Elmar Klos a svůj filmový debut si tu odbyl Josef Beyvl. Pro tohoto herce se film stal odrazovým můstkem k dalším rolím. V případě Miloše Steimara se tak bohužel nestalo. Jeho nadějnou hereckou budoucnost uťala tragická smrt. Miloš se 15. února roku 1949 v Brně otrávil oxidem uhelnatým ze špatně spalujících kamen. Nedožil se tak ani sedmadvaceti let. Místo svého posledního odpočinku našel na Olšanských hřbitovech v Praze.
Svět divadla i filmu tak přišel o talentovaného mladého herce, což pro něj znamenalo velkou ztrátu. Milošova smrt ale obzvláště těžce dolehla na jeho matku a připravila ji o zdraví, což později vedlo k jejímu skonu. Syna přežila o celých třináct let.
Zdroje:
