Článek
Kdo by si nepamatoval zápornou postavu vychloubačného premianta Honzy, který se snaží získat atraktivní spolužačku Hanku a bojuje o ni s intelektuálně zaměřeným spolužákem Filipem v podání charismatického Vladimíra Pucholta. Režisér Ladislav Rychman tuto roli svěřil Miloši Zavadilovi.
Uspěl mezi stovkami adeptů
Miloš se narodil jako Miloslav Zavadil dne 11. července 1940 v Praze do rodiny vysokoškolského profesora. Po maturitě na průmyslové škole studoval na Karlově univerzitě geologii, kterou však nakonec nedokončil. Více než neživá příroda jej totiž lákal tanec. Začal vystupovat v několika tanečních souborech a před kamením dal přednost studiu choreografie na taneční konzervatoři. Záhy si vyzkoušel i práci před kamerou. Debut na tomto poli si odbyl již v roce 1961 v televizním filmu Neony režisérského tandemu Kádár-Klos. Na stříbrném plátně se poprvé objevil o rok později v roli tanečníka v dramatu Zbyňka Brynycha Neschovávejte se, když prší. Nejslavnější role na něj ale teprve čekala.
V roce 1964 se režisér Ladislav Rychman rozhodl natočit první český filmový muzikál Starci na chmelu. Jak později vzpomínal, hlavní představitele vybírali velmi, velmi těžce. „Jako základ bylo potřeba sestavit skupinu asi třiceti sedmnáctiletých lidí, od nichž jsme chtěli, aby uměli hrát, zpívat a aby dokonce zvládli nějaký ten tanec,“ řekl Rychman s tím, že to tehdy byl nepředstavitelný úkol. Hledali na školách, jezdili z Prahy do Brna, do Ostravy, do Bratislavy a zase zpátky do Prahy a zjišťovali, že mladí se neumějí pohybovat, neřku-li tančit. O probíhajícím konkurzu se dozvěděl i Miloš Zavadil, zúčastnit se ho sám ale netroufl. Aby si dodal kuráže, přemluvil své spolužáky i z jiných ročníků konzervatoře, ať do toho jdou s ním. Někteří z nich nakonec uspěli a nějakou drobnou roličku dostali. Miloš Zavadil se dostal do užšího výběru a získal roli záporného hrdiny Honzy. „Těch třicet lidí jsme vybrali z asi osmi stovek adeptů a několik studentů pražské taneční konzervatoře tvořilo jakýsi první plán, který obstarával vše, co se dělo v popředí. Hlavní ženskou roli hrála Ivana Pavlová a negativního hrdinu, frajerského Honzu, Miloš Zavadil - oba žáci taneční konzervatoře,“ přibližoval v jednom z rozhovorů Rychman. „Dělali jsme to mladí a s ohromnou chutí,“ vzpomínal pro změnu Zavadil v Květech a zároveň dodal: „Šlo to zkrátka samo. Mám radost, že se ten film lidem dodnes líbí.“ Role Honzy z něj udělala na nějaký čas hvězdu. Objevil se ještě ve dvou filmech Václava Kršky, v televizním filmu Odcházeti s podzimem se stal nadporučíkem Helsnerem a v Poslední růži od Casanovy ztvárnil titulního hrdinu v mladém věku.
Díky Starcům skončil v Rakousku
Po dokončení konzervatoře tančil pohostinsky v činoherních představeních v pražském Národním divadle a vystupoval také v pražské Alhambře. Kromě tance se aktivně věnoval i choreografii. V polovině šedesátých let dostal nabídku na roční hostování ve Vídeňské státní opeře v muzikálu Leonarda Bernsteina West Side Story, o kterém od počátku snil. Měl zde ztvárnit Cliffa. Takovou šanci prostě nemohl odmítnout. Dostal ji díky Starcům na chmelu, protože právě coby brigádník Honza zaujal svým výkonem vídeňské producenty. A tak v roce 1967 odjel do Rakouska. Vídeňské angažmá si zpestřoval drobnými rolemi v zahraničních filmech, čímž se znelíbil komunistickému režimu v Československu. Domů se proto nakonec již nevrátil a rozhodl se pro emigraci.
V Rakousku se ho ujala rodina von Welde, jeho vzdálených příbuzných, která ho adoptovala, aby obdržel rakouské občanství. Získal tak adoptivního bratra Ewalda von Weldeho a baronský titul. Po čase se prostřednictvím filmových rolí dostal ke koním. Tato ušlechtilá zvířata ho naprosto uchvátila. Herecké a taneční kariéře dal sbohem. Choreografie mu však v srdci zůstala a úspěšně ji dokázal skloubit s láskou ke koním. Společně s Ewaldem koupili v městečku Maria-Anzbach usedlost, kde v duchu kladrubské tradice založili hřebčín Gestüt Gschwendthof, který dosáhl mezinárodního věhlasu. Hříbata, která se tam narodila, se dostala i do anglických královských stájí milovnice koní Alžběty II. Oba bratři získali v drezúře koní a vozatajství řadu ocenění. Miloš se navíc stal i celosvětově uznávaným choreografem představení s koňmi. Stihl absolvovat Španělskou jezdeckou školu a vytvořit koňské divadlo. Koně také fotografoval. V České republice se po sametové revoluci v roli choreografa objevil pouze jednou, v roce 1991 na Kladrubských dnech. V roce 1996 získal od tehdejšího ministra Josefa Luxe ocenění za celoživotní propagaci koní, zvláště proto, že se vztahovala k České republice. Ke konci života již do rodné země nezajížděl a zdržoval se pouze na své usedlosti. Potýkal se s rakovinou a po dlouhém boji této chorobě podlehl dne 17. září 2007 ve věku šedesáti sedmi let.
Zdroje:
