Článek
Jméno herce Miroslava Homoly je dnes již trochu pozapomenuto. Milovníci pamětnických filmů ale jeho tvář dozajista znají. Homola totiž hrál opravdu hodně. Začínal v němém filmu a skončil až nedlouho před smrtí na počátku osmdesátých let.
Prošel řadou scén a byl i dobrý zpěvák
Hercovo celé jméno znělo Miroslav Dušan Homola. Narodil se dne 25. listopadu 1909 v Praze do rodiny sekretáře Osvětového svazu Jaroslava Homoly a jeho ženy Terezie. Měl ještě dva sourozence, bratra a sestru. Jeho cesta k herectví byla poměrně přímá. V roce 1934 absolvoval pražskou Státní konzervatoř a již během studií hrál v avantgardním Divadle mladých a statoval v Národním divadle. Následně postupně hrál na různých menších pražských i mimopražských scénách. Prošel kupříkladu divadly v Plzni, Košicích, na Kladně a od čtyřicátých let působil v pražském Vinohradském divadle. Na počátku padesátých let se stal na třicet let stálým členem hereckého souboru Městských divadel pražských. Hostoval ale také v Činoherním klubu a Divadle Za branou. Homola byl rovněž skvělým zpěvákem a svoje umění předvedl v řadě různých operet.
Hrál milovníky z vyšší společnosti
Na počátku své kariéry patřil Miroslav Homola k typickým představitelům milovníků. Filmaři jej objevili již v éře němého filmu. Před kamerou tak poprvé stál v dnes již bohužel nedochovaném filmu Džungle velkoměsta v roce 1929. Jednalo se však jen o epizodní roli a navíc na dlouhou dobu poslední. Po zbytek první republiky filmový svět Miroslava Homolu přehlížel. Zlom nastal až roku 1940. Miroslav Homola dostal hned tři příležitosti najednou. Ve filmech představoval inteligentní muže a společníky z vyšší společnosti. V hudební komedii Miroslava Cikána Štěstí pro dva na něj připadla role inženýra Jareše. Během natáčení se setkal s takovými stálicemi filmového nebe, jako byl Jan Pivec a Hana Vítová. V komedii Konečně sami mu již připadla hlavní mužská úloha lékaře a novomanžela Petra Dvořáka. Partnerkou mu byla nádherná Nataša Gollová.
Homola v komedii Konečně sami
Film, za jehož vznikem stál opět režisér Miroslav Cikán, popisuje trampoty mladého manželského páru, kterému do života vstupuje přepečlivá matinka a tchyně. Mladý lékař Petr si bere sympatickou Martu. Jejich svatební cestu do Itálie však nečekaně zkomplikuje Martina matka, bohatá a roztržitá dáma. Nejprve jsou zadrženi na hranicích, neboť nepřihlásili k proclení věci, které jim tajně přibalila na cestu a vzápětí stráví noc za mřížemi, jelikož tchyně tyto věci ve své roztržitosti nahlásí jako ukradené, poté co ve svém domě přistihne dvojici lupičů. Hlavní roli popletené matinky sehrála Růžena Nasková.
Životní dvojrole
Režisér Cikán Miroslavu Homolovi svěřil v roce 1940 ještě jednu, hlavní, a zároveň životní roli. Vlastně to byla rovnou dvojrole. V kriminální komedii Pelikán má alibi si zahrál mladíka, který je omylem považován za pachatele krádeže, ale zároveň ztvárnil i skutečného lupiče. Film vypravuje o dvojici pouličních fotografů, kteří se nechtěně připletou ke krádeži v klenotnictví a úplnou náhodou vyfotí jednoho z pachatelů. Lump je k nerozeznání podobný zakřiknutému knihkupci Karlu Pelikánovi. Na toho čekají krušné momenty. Zajímá se o něj jak policie, tak partička kriminálníků, kteří mu omylem podstrčili lístek z nádražní úschovny, ve které skrývají lup. Karlovi věří pouze jeho teta a zamilovaná přítelkyně Jarmila. V divácky vděčné komedii jsou vedle představitele hlavního hrdiny ke spatření takové hvězdy, jako Jaroslav Marvan, Jindřich Plachta, Stanislav Neumann či Marie Glázrová.
Stal se z něj komik
Podobně velkou úlohu ve filmu již Miroslav Homola nedostal. Na nezájem filmařů si stěžovat ale nemohl a šel již doslova z role do role. Do konce války se ještě stačil objevit ve filmech Advokát chudých, Bláhový sen, Paklíč či Neviděli jste Bobíka?. Po okupaci na něj již zbývaly jen různé epizodní postavy v desítkách filmů. Postupně se přehrával do rolí charakterních a především komediálních herců. Diváci si jej mohou pamatovat coby Kurta Sowaka z válečného dramatu V horách duní, jako aktuára Podraského z Průlomu, Sopka z filmu Nikola Šuhaj, číšníka Aloise v Nejlepším člověku, sluhu Kunerta z komedie Poslušně hlásím, zástupce ředitele z krimifilmu Vražda v hotelu Excelsior či vyvolávače kondiciogramu v nesmrtelné komedii Jáchyme, hoď ho do stroje!. Tři poslední filmy, a sice Anděl s ďáblem v těle, Oči pro pláč a Radikální řez, šly do kin již po hercově smrti.
Tvořil komickou dvojici s Lipským
Mnoho příležitostí Miroslavu Homolovi nabídla také televize. Účinkoval v inscenacích jako Zvony pana Mlácena, Bohoušův syn, Babička je ráda či v seriálech Hříšní lidé města pražského, Pan Tau, Žena za pultem, Dnes v jednom domě, Arabela či Létající Čestmír. Jeho kvalit využíval i rozhlas a dabing.
Nevídanou popularitu mu přinesla estrádní vystoupení, ve kterých s Lubomírem Lipským vytvořili komickou dvojici. Homola byl Lipskému protihráčem k postavě jeho popleteného občana Hlustvisiháka. S těmito scénkami vystupovali oba páni herci i v televizi a rozhlase.
Miroslav Homola byl ženatý s baletkou Národního divadla a měl dceru Danu, která šla v jeho šlépějích a je rovněž herečkou. Talentovaný umělec trpěl na samém závěru svého plodného života těžkou sklerózou. Zemřel v Praze dne 24. října 1983 ve věku sedmdesáti čtyř let.
Zdroje:
