Článek
Herečka Miroslava Pleštilová se narodila dne 27. ledna 1966 v Liberci do rodiny zaměstnanců vratislavického pivovaru. Již v dětství projevovala umělecké sklony. Od druhé třídy základní školy navštěvovala balet a hodiny klavíru. Později si přibrala ještě společenský tanec.
Divákům se představila coby budoucí archeoložka
O divadlo se začala zajímat během studia na frýdlantském gymnáziu. Nikdy ale nenavštěvovala dramatický kroužek, ani nikde veřejně nevystupovala. Po maturitě se přihlásila na DAMU a u talentových zkoušek uspěla hned napoprvé. Již během prvního ročníku si vyzkoušela práci před televizní kamerou. Režisér Jiří Adamec jí svěřil roli studentky archeologie Elišky Žitné v seriálu z vysokoškolského prostředí Bylo nás šest. Seriál vznikl v roce 1986 a hned v následujícím roce mohli diváci Miroslavu Pleštilovou spatřit rovnou v několika dalších rolích. Objevila se jako dcera hajného Alenka v hudební komedii Poslední leč Alfonse Karáska nebo jako princova sestra v pohádce O nejchytřejší princezně. Odbyla si také svůj debut na stříbrném plátně. Ve filmu Kam, pánové, kam jdete? režiséra Karla Kachyni ztvárnila postavu kresličky Elišky Roubové. Pomalu a jistě se stala idolem mladých mužů té doby.
Po úspěšném ukončení studia herectví na DAMU v roce 1988 nastoupila do Divadla S. K. Neumanna, dnešního Divadla pod Palmovkou, kde působila až do roku 2012. Hostovala také v Divadle na Vinohradech a v Divadle Na zábradlí. Nadále hrála ve filmu i televizi. Připomenout lze její roli studentky textilní školy Zuzky Řeháčkové ve filmu Čekání Patrika nebo neprůbojnou učitelku Plecitou ze Svěrákovy Obecné školy. V seriálu Případy poručíka Haniky si zahrála Sabinu, přítelkyni titulního hrdiny v podání Vladimíra Dlouhého. S Dlouhým se pak znovu sešla i v seriálu Hříchy pro pátera Knoxe, tentokráte coby striptérka Zuzana. V průběhu devadesátých let začalo ale jejích filmových a televizních rolí pomalu ubývat. Důvodem nebylo, že by na ni režiséři zanevřeli, jen dala přednost rodině a naplno se věnovala dětem.
Mladě působící paní učitelka
Již v prvním ročníku na DAMU se seznámila s hercem a dabérem Alešem Procházkou, který chodil o dva ročníky výše. Byla to prý láska jako trám. Po škole se vzali a narodili se jim dva synové, Aleš a o dva roky později Zdeněk. Aleš Procházka se stal tím přísnějším rodičem. Miroslava naopak byla údajně jemnou maminkou, která se snažila vždycky všechno řešit v klidu a domluvou. Mateřství pro ni bylo na prvním místě, svoji kariéru upozadila a pomalu a jistě se vytratila z diváckého povědomí. Svého rozhodnutí ale nikdy nelitovala. „Každá herečka stojí v životě před různými dilematy. Třeba kdy vlastně mít dítě. Neváhala jsem ale ani chvíli. Když to přišlo, mělo divadlo smůlu. I když ho mám ráda, na prvním místě je rodina,“ řekla před časem v jednom z rozhovorů.
Po mateřské dovolené zatoužila vrátit se k tanci, přihlásila se proto na roční kurz muzikálového tance, který absolvovala pod vedením anglického učitele tance Jamese T. V roce 2006 začala vyučovat na katedře činoherního divadla na DAMU, kde předává své zkušenosti mladým adeptům herectví. Jako pedagožka je známá svým profesionálním přístupem a hlubokými znalostmi oboru. Stále působí mladistvým dojmem, což je prý při výuce spíše na škodu. „Nechci být pro studenty něco jako kamarádka, to většinou nedělá dobrotu. Navíc jsem už ve věku jejich rodičů, i když na to nevypadám – už dvakrát se mi stalo, že po mně chtěli zaměstnanci DAMU ukázat index,“ svěřila se před časem novinářům.
Kromě výuky se věnuje také dabingu. Jejím hlasem promlouvá kupříkladu postava Bellatrix Lestrangeové v sérii Harry Potter nebo hrošice Gloria v animovaném filmu Madagaskar.
Čas od času se Miroslava Pleštilová připomene i divákům. K vidění byla kupříkladu v seriálech Vyprávěj nebo Svatby v Benátkách, kde ztvárnila postavu Mariky Drozdové. Nadále se objevuje také v divadle, mimo jiné v představeních Divadla na Jezerce.
Zdroje:
