Článek
Ve své době často reprízovaný a u části publika i oblíbený, dnes již spíše pozapomenutý seriál vznikl jako příspěvek Československé televize k volbám do zastupitelských sborů v roce 1976. Na jeho vzniku se podílelo již osvědčené duo sestávající ze scénáristy Jaroslava Dietla a režiséra Evžena Sokolovského. Jejich úkolem bylo napsat seriál o životě a práci předsedy městského národního výboru.
Titulním hrdinou předseda MNV
„Chceme vyjádřit, co je lidské štěstí, že ho nelze dosáhnout náhodou nebo zadarmo. Teprve štěstí, k němuž se člověk usilovně dopracuje, má skutečnou hodnotu,“ řekl v době příprav Evžen Sokolovský.
Vznikl tak příběh, který je zasazen do období let 1971 až 1976 a jehož hlavním hrdinou je předseda Městského národního výboru ve Starém Kunštátu František Bavor. Toho si v seriálu zahrál do té doby málo známý herec Zdeněk Buchvaldek. Zvolen nebyl náhodně, jednalo se o významného stranického funkcionáře a pro roli kladného a čestného soudruha byl tedy jako stvořený. Seriál jej samozřejmě velmi proslavil. Bavor je na počátku vypravování poslancem národního výboru a zároveň ještě pracuje jako technik v továrně. Starý Kunštát má v té době řadu nedokončených stavebních projektů, které staré neschopné vedení v čele s předsedou MNV Chovancem v podání Martina Růžka není schopno dotáhnout do konce. Strana si proto žádá změnu. Chovanec odchází na okres a na jeho místo usedá právě energický Bavor.
V seriálu si zahrál Martin Růžek
Dietl nechává svého hrdinu procházet mnoha osobními peripetiemi. Především se ale zaměřuje na jeho každodenní pracovní problémy. Bavor má v plánu zmodernizovat a přestavět město. Projekt nové bytové výstavby je svěřen mladému architektovi Janu Mikolášovi, jehož ztvárnil František Němec. Mikoláš přijde s odvážným řešením, plánuje asanovat velkou část historického jádra a začlenit moderní panelovou výstavbu přímo do centra Kunštátu. Bavor zprvu váhá, ale zejména jeho tajemník Josef Hlavica je naprosto nadšen, staré domy přímo nesnáší. „Půlku města vymeteme buldozerem, všechny ty barabizny, mokrý, vošklivý. Jé, já to tak nenávidím,“ říká v jednom okamžiku ústy svého představitele Josefa Bláhy. Všemi deseti pro je i předseda městského výboru KSČ Václav Brandejs s tváří Jaroslava Moučky. Netrvá dlouho a myšlenku vezme za svoji i samotný Bavor. Čeká jej ale nelehká bitva s rozhořčenými majiteli domů určených k asanaci a samozřejmě také se svými politickými odpůrci. Mezi ně zprvu patří i jeho předchůdce Chovanec. Nakonec však i on prozře, stejně tak jako většina obyvatel, a pochopí, že vše staré musí ustoupit novému. Historické centrum města se musí zbourat, aby místo něj vyrostly moderní panelové domy.
Kromě televizního studia se natáčelo také v Hradci Králové a především v Berouně. Právě toto krásné středočeské město představovalo onen seriálový Starý Kunštát. Beroun byl k natáčení vybrán proto, že tam v té době skutečně probíhala demolice části historického jádra a následná výstavba panelových domů.
Přímo před objektivem televizních kamer tak byla zachycena asanace části starého Berouna. Z filmového seriálu se před časem podařilo sestříhat krátkou černou grotesku, která byla promítána ve zdejším kině a je dostupná i na internetu.
Zdroje:
