Článek
Na svět přišel jako Neil Niren Connery dne 16. prosince 1938 ve skotském Edinburghu. Rodina Conneryových byla ale částečně irského původu. Otec Joseph řídil nákladní automobil, matka Euphemia pracovala jako uklízečka. Bratr Thomas byl o sedm let starší. Společně všichni čtyři žili v činžovním domě v zanedbané dělnické čtvrti Fountainbridge. V okolí se nacházely továrny a pivovary a ovzduší bylo neustále plné smogu.
Štukatérem po dědečkovi
Bratři Conneryové prožívali skromné dětství, na prázdniny ale jezdili k dědečkovi a babičce na venkov. Prarodiče Neil a Helen Macleanovi žili v malém domku poblíž Kirkcaldy a chovali hospodářská zvířata. Zatímco Thomas vystřídal různá zaměstnání, než se vydal na cestu, která z něj nakonec učinila mezinárodní filmovou hvězdu Seana Conneryho, Neil se po vzoru dědečka vyučil štukatérem. K filmu jej pak přivedla naprostá náhoda.
Fountainbridge
Někdy okolo roku 1966 mu kdosi zcizil nástroje. Neil na to později vzpomínal: „Dostal jsem se do odborů a oni řekli, jestli by vám nevadilo, kdybychom do toho zapojili žurnalisty, protože se nestává často, aby se skotskému svazu štukatérů dostalo publicity. Řekl jsem, že vůbec ne.“ Domníval se, že se reportáž odvysílá pouze v BBC Radio Scotland, vysílala se ale i v Londýně. Uslyšel ji i režisér prvních bondovek Terence Young, který byl velice překvapen, jak moc se podobá Neilův hlas na hlas jeho staršího bratra.
Parodie na bratrovy filmy
Zpráva se rozšířila rychlostí blesku a dostala se až k italskému filmovému producentovi Dariu Sabatellovi. Ten si zajímavou příležitost nechtěl nechat ujít, odcestoval za Neilem do Edinburghu a po drinku v hotelu Caledonian mu nabídl smlouvu na pět tisíc dolarů za film, který ještě neměl ani scénář. Neil souhlasil a Sabatello přizval Paola Leviho a Franka Walkera, aby napsali scénář ušitý Neilovi přímo na míru. Režií filmu byl následně pověřen Alberto de Martino. Ten již dříve točil film s herci, kteří měli za sebou zkušenosti i s bondovkou, a sice s Danielou Bianchi, Anthonym Dawsonem a Adolfem Celim. Všem třem nabídl role i v tomto svém novém snímku. Film dostal název OK Connery a jednalo se o parodii na bondovku. Neil později vysvětloval, jak k názvu došlo: „Když jsem dělal kamerové zkoušky, řekli mi ‚Ok, Connery, OK‘, takže tak ten film v Itálii nazvali.“ Na trh v anglicky mluvících zemích byl distribuován pod názvem Operation Kid Brother, u nás je známý jako Operace „Mladší bratr“.
Neila nakonec nadabovali
Vzhledem k mezinárodnímu obsazení herci mluvili různými jazyky a film byl následně dabován pro různé trhy. Bohužel, když se Neil vrátil do Skotska, podstoupil operaci slepého střeva. Produkce byla přesvědčena, že nadabovat svůj part nezvládne a nechali jej namluvit neznámým americkým hercem žijícím v Římě. Ironií osudu tak jeho skotský hlas, který jej k filmu přivedl, v něm nakonec vůbec nezazněl. Neil byl zklamaný a posteskl si: „Ten film zabili, protože, jak říkám, můj hlas je velmi, velmi dobrý.“ Jinak měl na natáčení ale moc hezké vzpomínky. Kolegové na něj byli velmi milí. Když si chtěl zapálit cigaretu, Daniela Bianchi mu nabídla svůj zlatý zapalovač a řekla: „Chci, aby sis ho nechal. Ráda jsem s tebou pracovala, víc než s tvým bratrem.“ Operace „Mladší bratr“ se natáčela po dobu dvanácti týdnů, a to v Monaku, Maroku a ve Španělsku. Ve Velké Británii měla premiéru v květnu 1968.
Sean Connery
Mnozí Neilovi tehdy vyčítali, že parodoval filmy svého bratra. Ten se na něj ale vůbec nezlobil, nepovažoval jej za hrozbu a dal mu radu do života: „Soustřeď se, ujisti se, že je vše černé na bílém, než to podepíšeš, a ujisti se, že je to pro tebe výhodné.“
Vrátil se k práci štukatéra
Neil se ale herecké kariéře nikdy naplno věnovat nezačal, dál pracoval jako štukatér. Přesto v průběhu let přišlo několik dalších nabídek. V roce 1969 se objevil v sci-fi filmu Zloději těl a k vidění byl i v jedné z epizod kriminálního seriálu Inspektor Taggart v roce 1989. Bohužel roku 1983 utrpěl autonehodu, po které musel zanechat práce štukatéra. Když zemřel jeho starší bratr Sean, byl již velmi nemocný a jeho smrt ho zlomila. Nakonec jej následoval o pouhých šest měsíců později. Na věčnost se odebral dne 9. května 2021 ve věku osmdesáti dvou let. Zanechal po sobě manželku Eleanor a dvě dcery.
Zdroje:
