Článek
Narodila se jako Eugenie Marie Grosupová dne 22. ledna 1914, říkali jí ale Nina. Žila ve Vídni se svou matkou Marií a se svým poručníkem doktorem Leonem Pistolem. Byla nemanželským dítětem, jejím otcem byl bohatý maďarský hrabě Karátsonyi.
Kytice od mahárádži
Nina byla vysoká a krásná žena se široce postavenýma očima. Oplývala rovněž mnoha talenty, krásně zpívala, tančila. Stala se herečkou a tanečnicí a podepsala tříletou smlouvu s nejslavnější vídeňskou scénou Burgtheatrem. Publikum si svým uměním rychle získala. Dobový tisk pěl ódy na její krásu, ženskost a tanec. V roce 1935 získala významnou roli Anitry v dramatu Peer Gynt norského dramatika Henrika Ibsena. O rok později ji ze své lóže obdivoval i samotný mahárádža z Kapúrthaly. Po představení jí zaslal obrovskou kytici růží.
Máhárádža z Kapúrthaly
Mahárádža Jagatjit Singh z Kapúrthaly, jehož celé jméno znělo generálmajor Jeho Výsost Farzand-i-Dilband Rasikh-al-Iqtidad-i-Daulat-i-Inglishia, Raja-i-Rajagan, Mahárádža Sir Jagatjit Singh Sahib Bahadur, mahárádža z Kapúrthaly, se narodil dne 24. listopadu 1872. V pouhých pěti letech vystřídal svého otce Rádžu Kharraha Singha, který byl do té doby panovníkem knížecího státu Kapúrthala v Britském impériu Indie. Dnes je toto území součástí v indického svazového státu Paňdžáb. Když dosáhl Jagatjita osmnácti let, stal se plnohodnotným mahárádžou. Patřil mezi velké obdivovatele evropské kultury a mluvil plynně nejen anglicky, ale rovněž francouzsky. Francouzskou kulturu a kuchyni velmi navíc podporoval.
Nečekaná nabídka
Když poznal Ninu, bylo mu již šedesát tři let a měl za sebou již pět manželství. S pátou manželkou Anitou pocházející ze Španělska se rozvedl před osmi lety. Ninou byl ale natolik uchvácen, že okamžitě uvažoval o dalším, již šestém sňatku. Okamžitě po představení nabídl Nině i její matce, že je odveze s sebou do Indie. Poručník Pistol byl ale zásadně proti a poukazoval na hereččinu smlouvu s Burgtheatrem. To ale pro mahárádžu nepředstavovalo žádnou překážku, nabídl že Ninu ze smlouvy vykoupí za dvacet tisíc dolarů. Nakonec dosáhl svého a v roce 1948 jej Nina, její matka a služebná Antonia Kaura následovaly do Paříže, Londýna a nakonec do Indie.
Palác v Kapúrthale
Ve chvíli, kdy vypukla druhá světová válka, pobývala trojice žen již v mahárádžově paláci v Kapúrthale. Jagatjit Ninu zahrnoval drahými dary, manželé ale ještě nebyli. Když v únoru roku 1940 požádala britská vláda knížecí státy, aby předložily seznamy „nepřátelských poddaných“ pobývajících na jejich území, bylo potvrzeno, že ženy jsou hosty Jeho Výsosti mahárádži z Kapúrthaly. Čechy byly v té době již okupovány Německem.
Nešťastný svazek
Sňatek Jagatjita a Niny se nakonec konal podle sikhských zvyklostí v roce 1942 a poté přijala Nina indické jméno Tara Devi. Ze slečny Grosupové se stala paní Rání Tara Devi a pod tímto jménem získala britský pas. Mahárádža byl v Evropě i Americe velmi známý a oblíbený, tisk pravidelně přinášel zprávy z jeho života, o novém sňatku se však nezmínil, což bylo zvláštní. Pozornost tisku sice zaměstnávala válka, ale přesto ignorování tohoto faktu bylo podivné. Je možné, že své šesté manželství se snažil udržet v tajnosti sám mahárádža.
Manželství nebylo ani trochu šťastné. Nina měla zcela jinou povahu než Španělka Anita. Nedokázala si na život v Indii zvyknout, neuměla se pohybovat ve zdejší společnosti, působila zakřiknutě a plaše. Chyběla jí Evropa a ani velký věkový rozdíl k pohodě nepřispíval. Manželé se od sebe postupně vzdalovali, až se v roce 1945 zcela oddělili. Toho roku ale došlo k první tragické a nikdy zcela neobjasněné události. Náhle zemřela Marie Grosupová, která žila společně s dcerou v jednom křídle mahárádžova paláce. Smrt navíc dostihla i služebnou. Nina začala být paranoidní. Nabyla přesvědčení, že její matku kdosi otrávil a usiluje i o její život. Cítila se osamělá, začala mít psychické problémy. Chtěla opustit Indii a usadit se ve Spojených státech, kde žil její jediný příbuzný. Požádala již dokonce Pistola, aby pro ni zakoupil dům poblíž New Yorku.
Nečinné úřady a záhadný konec
Nina asi měsíc pobývala v luxusním hotelu Maidens ve starém Dillí, aby si zde vyřídila všechna potřebná povolení na vycestování ze země. Britské úřady ale vše komplikovaly. Poválečná situace nebyla jednoduchá, problémy nastávaly nejen ohledně víza, ale i při výměně měny. Vše se podepisovalo na ženině již tak křehké psychice. Nezbývalo jí ale nic jiného než čekat. Čas si mezitím krátila procházkami po okolí, na které brala i své dva psíky.
Dne 9. prosince 1946 se vydala společně s personálem navštívit romantické zříceniny okolo nejvyššího minaretu v Indii Qutub Minaru vysokého téměř sedmdesát tři metrů. Předala kabelku svému řidiči a vydala se se svými psími miláčky na obchůzku. Náhle se rozhodla vylézt na Qutub Minar. Pomalu vystoupala až nahoru a z vrcholu skočila dolů. Na místě byla mrtvá i s oběma psíky. Pohřbena byla na nejstarším křesťanském hřbitově Nicholson Christian cemetery poblíž Kašmírské brány ve starém Dillí, který spravoval anglikánský kostel St. James Church. Zprávu o její smrti přinesl zahraniční tisk, domácí jí ale příliš pozornosti nevěnoval. Madráské vydání novin ji umístilo na druhou stranu až pod zprávy o odloženém veslařském závodě a stávce dělníků.
Qutub Minar
Když se o smrti manželky dozvěděl mahárádža, zhroutil se. Zasypal britské úřady dopisy a přímo je obvinil, že způsobily zoufalství jeho ženě a popoháněl je k odpovědnosti. Dostalo se mu však odpovědi podepsané tajemníkem J. H. Thompsonem: „Pokud existuje nějaká odpovědnost za smrt Tary Devi, je to jen Vaše odpovědnost. Byl bych ve své povinnosti nedbalý, kdybych nepřipomněl Vaší Výsosti, že když si muž ve Vašem věku vezme cizí ženu a když je tato cizí žena o čtyřicet let mladší než její manžel, vystavuje se vážnému riziku. Toto riziko, které Vaše Výsost podstoupila, mělo nešťastný a tragický konec. A za to nemůžete vinit Politický Department.“
Přetrvávající pochybnosti
Poměry v Indii se v tom čase rychle měnily. Země se vydala na cestu k nezávislosti. Mahátmá Gándhí a Džaváharlál Nehrú nasměrovali zemi k demokratické federaci. Pro prince nastaly těžké časy, nedokázaly udělat skok ze středověku do dvacátého století. Britové je ponechali svému osudu. Mahárádža Jagatjit Singh Sahib Bahadur zemřel dne 19. června 1949 ve věku sedmdesáti šesti let.
Se smrtí krásné Niny se však nadále nedokázal smířit její poručník doktor Pistol. Byl přesvědčený, že se nejednalo o sebevraždu. Tvrdil, že byla nervózní od smrti své matky a měsíc před svou smrtí mu napsala. „Každý den, když jdu ven se svými psy, se mě někdo ptá na otázky a sleduje mě. Nevím, co chce. Myslím, že je to někdo – detektiv. Ale nebojte se.“ V roce 1948 proto podal podnět k přešetření její smrti. „Neustanu, dokud nebude jasné, zda matka a vychovatelka zemřely přirozenou smrtí a zda mahárání spáchala sebevraždu, anebo zda byly všechny tři zavražděny.“ Podobnou žádost odeslal ještě o čtyři roky později, a sice v roce 1952, rovněž indickému ministerskému předsedovi Nehrúovi. V té době byl ale mahárádža již po smrti a jeho poslední manželka, která nebyla v Indii příliš známou osobností, odpočívala na hřbitově zcela zapomenuta.
Hrob Niny Grosupové
Na sklonku roku 2021, u příležitosti sedmdesátého pátého výročí Nininy smrti, podnikli pracovníci našeho velvyslanectví v Dillí pátrání po jejím hrobě. Nalézt jej nebylo jednoduché. Na hřbitově jsou tisíce hrobů, které navíc pokrývá tráva a spadané listí. Vzhledem ke skutečnosti, že většina hrobů patří Britům a dalším Evropanům, není hřbitov navštěvovaný a je zpustlý. Navíc neexistuje ani žádný plán tohoto pohřebiště. Nakonec byli Češi úspěšní. Hrob se nachází téměř až na samém konci hřbitova v pravém rohu nedaleko hřbitovní zdi, hned vedle hrobu Anthonyho Augustina, vyrobeného z černého mramoru. Ninin náhrobek je prostý a nese francouzský nápis, který v češtině zní:
Zde odpočívá Eugenie Grosup
Narozena 22. ledna 1914
Zemřela 8. prosince 1946
Manželka jeho Výsosti
Máhárádži Jagatjita Singha z Kapúrthaly
Škoda jejího tak nečekaného konce
Ať Bůh dá odpočinku její duši
Tak skončil příběh Niny Grosupové, české herečky a tanečnice, manželky indického mahárádži.
Zdroje:
