Článek
Oldo Hlaváček byl doslova pojem. V průběhu svého života působil jako komik, bavič, herec i moderátor, známý svým laskavým lidovým humorem. Těšil se velké popularitě i mezi lidmi, kteří příliš neholdovali intelektuálnímu humoru, jehož nositelem byl kupříkladu Milan Lasica.
Hodil dopis do schránky a putoval do vězení
Herec se narodil dne 26. ledna 1934 v Bratislavě. Divadlo si poprvé vyzkoušel již v první třídě základní školy. Ve hře Brouci představoval Ferdu Mravence na koloběžce. Poté pokračoval v ochotnickém souboru v Žilině a v gymnaziálním divadelním kroužku. Po maturitě v roce 1954 začal herectví studovat na vysoké škole. Pak však nastal v jeho životě nečekaný zvrat. V roce 1957 ho zavřeli za pobuřování a podrývání republiky na rok natvrdo. „Byl jsem označený jako protistátní živel. Seděl jsem za věci, které jsem napsal mamince do dopisu,“ prozradil kdysi Oldo. Jen vhodil psaní do schránky a za dvě hodiny na to ho zatkli. Po propuštění měl problém najít práci a skončil jako řidič parního válce. Naštěstí to netrvalo dlouho. O nadějného mladého herce projevilo zájem Divadlo Jonáše Záborského v Prešově. Členem zdejší činohry zůstal až do roku 1963. V té době se mu podařilo dokončit přerušená studia na Vysoké škole múzických umění a následně po něm sáhlo Slovenské národní divadlo v Bratislavě. Zde pak již setrval až do odchodu na odpočinek.
Na prknech, co znamenají svět ztvárnil celou řadu nezapomenutelných rolí. Mimo jiné po řadu let oblékal masku čerta v muzikálu Na skle malované. Účinkoval také ve slovenských uvedeních her Václava Havla. Patřil spíše k hercům malých rolí. Převtělil se v nespočet sluhů, ale také aristokratů, řidičů, domovníků, úředníků či zdegenerovaných šviháků. Cizí mu nebyl ani svět filmu. V roce 1966 se objevil ve filmu Tango pro medvěda, kde ztvárnil jednu ze svých prvních filmových rolí. Tento snímek mu otevřel dveře k dalším podobným příležitostem. Zahrál si také ve válečném dramatu natočeném v roce 1972 v koprodukci se Sovětským svazem Zítra bude pozdě. V roce 1973 se představil v hlavní roli bankovního úředníka Bedřicha Hrocha ve filmu Hroch. Tato postava mu umožnila naplno využít svůj komediální talent a získat si širší diváckou oblibu.
Stal se králem televizní zábavy
Kromě stříbrného plátna se stal Oldo Hlaváček častým hostem i na televizních obrazovkách. Účinkoval v mnoha televizních inscenacích a seriálech, často byl k vidění v populárních Bakalářích. Největší Hlaváčkovou doménou se ale nakonec stala televizní zábava. Především v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století účinkoval v řadě zábavných pořadů včetně silvestrovských. Legendární dvojici vytvořil s Ivanem Krajíčkem. Poznali se již v době, kdy si oba odbývali prezenční vojenskou sužbu. Ivan tehdy připravoval zábavný program, do kterého potřeboval scénář. Dostal tip na Olda Hlaváčka, který byl na vojně v Mikulově. Odcestoval za ním a ten mu scénář programu napsal. Později společně začali vystupovat v kabaretech, v rozhlase i v televizi. Jejich nejznámějším programem byl Hostinec Pod gaštanom, v němž vytvořili dva nezapomenutelné hostinské.
Raketový vzestup popularity přinesl Hlaváčkovi především veleúspěšný pořad Vtipnější vyhrává, který uváděl a pro který psal scénáře v letech 1971 až 1987. Známí herci v této televizní soutěži vyprávěli vtipy a jejich úspěch měřil „potleskoměr“. Herectví se Hlaváček nevzdával až do pokročilého věku. Naposledy stál na jevišti v roce 2021, kdy mu již bylo přes osmdesát let. Poté kariéru ukončil.
Smrt manželky jej zdrtila
Osudným se mu stal lockdown v době covidu. Najednou vypadl z rytmu a začal mít potíže s pamětí. A do toho mu po více než šedesáti letech společného života zemřela manželka Boženka. To, že se spolu kdysi dali dohromady, vždy považoval za největší úspěch svého života. „Na prvním místě je setkání s mojí manželkou Božkou. Pro mě byla, je a navždy zůstane největším vzorem. Často mi pomáhala s psaním i při interpretaci, to jsou ty nejcennější domácí úspěchy, které řadím nad všechny ostatní,“ svěřil se při příležitosti svých devadesátin.
Boženka pracovala v televizi, takže měla pro muže velké pochopení. Oldo se s ní seznámil jako třiadvacetiletý mladík a od té doby prý na žádnou jinou nepomyslel. „Bylo to v někdejší Zahradě umělců, dnešní Umělce. Byl jsem tam s kamarádem a vzpomínám si, že ten den tam hrál Orchestr Gustava Broma, který byl už tehdy slavný. O přestávce prošla Boženka po parketu a já jsem hned věděl, že bude moje,“ popisoval osudové okamžiky. I když se v jejich vztahu vyskytly sem tam i nějaké problémy, vždy je dokázali překonat. „Snažili jsme se spolu trávit co nejvíce času a debatovat. Než jsme začali nový den, dali jsme si pusu. Během dne kávička, nakupování nebo setkání se s přáteli nebo našimi syny,“ popisoval vztah s milovanou manželkou herec.
Žili společně ve velkém domě, v němž se po manželčině smrti herec ocitl zcela sám. „Bez Boženky to tady není ono. Teď jsem odkázán na samoobsluhu. S vypětím všech sil, hořko těžko najdu košili. Ani jsem netušil, kde doma máme příbor. Vždy jsem všechno našel u prostřeného stolu s jídlem. Teď jsem tady úplně sám. Sedím doma na zadku a nemám co dělat,“ konstatoval ovdovělý Hlaváček. Pravidelně za ním naštěstí chodila rodina a se vším mu pomáhala. Herec měl dva syny a šest vnoučat. Byl již i hrdým pradědečkem. Jednou z jeho vnuček je i topmodelka Michaela Hlaváčková. Její sestra Lucie Hlaváčková pro změnu působí jako moderátorka.
Oldo Hlaváček zemřel po delší nemoci dne 17. srpna 2025 v jedné z bratislavských nemocnic. Bylo mu devadesát jedna let.
Zdroje:
