Článek
Malý rtuťovitý francouzský komik Louis de Funès se stal již za života legendou. Jeho gesta zlidověla, výroky z jeho filmů si lidé pamatují dodnes. Byť slavný herec zemřel již před více než čtyřiceti lety, jeho filmy fascinují diváky stále a televize je pravidelně zařazují do vysílání. Louis de Funès se zkrátka stal nesmrtelnou postavou kinematografie. A spolu s ním se stali nesmrtelnými i ti, kteří se na jeho filmech podíleli.
Olivier de Funès v roce 1970
Chtěl být závodníkem
Patřil mezi ně i Olivier de Funès, který, jak jméno napovídá, byl synem slavného herce. Louis de Funès měl tři syny. Nejstarší Daniel pocházel z prvního manželství. S druhou ženou Jeanne Augustine Barthelémy de Maupassant – de Funès přivítal na svět Patricka, budoucího lékaře a spisovatele, a nejmladšího Oliviera. Benjamínek rodiny se narodil v Paříži dne 11. srpna 1949. Snil o tom, že se stane závodním jezdcem. V roce 1965 se ale nechal svým otcem přesvědčit, aby si spolu s ním zahrál ve filmu. Ztvárnil roli Michela, mladšího bratra fotografky Heléne, v komedii Fantomas se zlobí. Osvědčil se a zahrál si tak ještě v dalších pěti filmech. V roce 1966 ztvárnil kuchtíka Louise v komedii Grand restaurant pana Septima, o rok později se stal Gérardem Bosquierem v Senzačních prázdninách.
Ve filmu je scéna, v níž mladý Funès hraje na bicí. Hudební sekvence byla Olivierovi šitá na míru. Na bicí totiž hrál i v reálném životě. V Piti Piti Pa pak dokonce společně se svým otcem i zpívá. Zatímco v tomto filmu sehrál Louisova synovce, v Senzačních prázdninách byl stejně jako v reálu jeho synem. Tím byl i ve filmu Hibernatus z roku 1969. Olivier před časem vzpomínal, že při natáčení komedie o rozmrzlém prapředkovi panovala na place velmi uvolněná atmosféra. „Pracovní dny byly dlouhé. Mnohokrát jsme museli přehrát scény přerušené smíchem s Paulem Préboistem nebo proto, že jsme nemohli najít ten správný tón. Můj otec mi dával rady, ale nikdy ke mně nebyl direktivní.“
Točil v čase prázdnin, aby nezameškal školu
Natáčení pro Oliviera nebylo úplně snadným úkolem. Souběžně s filmováním studoval obchodní školu. Natáčel proto pouze o prázdninách a na plac musel chodit každý den. Ve škole se mu navíc kvůli hraní spolužáci smáli.
Olivier s otcem
Olivier postupem času vyměnil touhu závodit za sen o letectví. Kariéra herce by se mu však nakonec přece jenom líbila. „Byla to však příliš nejistá situace. Protože jsem se chtěl stát pilotem už dlouho, jakmile jsem začal studovat, bylo příliš pozdě na to, abych od toho ustoupil,“ vysvětloval své tehdejší pohnutky, které nakonec vedly k ukončení dobře nastartované kariéry.
Olivier se naposledy po boku svého otce postavil ve filmu Na stromě. Úloha mladého stopaře byla jeho největší hereckou příležitostí. Se světem filmu se tak rozloučil více než důstojně. Po ukončení školy sledoval již pouze svůj cíl stát se letcem. Navzdory slavnému jménu byl ale po nějakou dobu nezaměstnaný. „V sedmdesátých letech letecké společnosti nenajímaly zaměstnance a já jsem se pět let trápil, než jsem začal pracovat.“ Nakonec se stal pilotem společnosti Air Inter a posléze Air France. U této společnosti již setrval až do svého odchodu do důchodu v šedesáti pěti letech. Létal na střední vzdálenosti s Airbusem A 320. Oznámení jeho jména v kabině letadla vždy vyvolávalo u cestujících veselí.
Dnešní komici se mu nelíbí
V roce 1977 se oženil v Paříži s Dominique Watrin. Ze svazku přišly na svět tři děti. Dcera Julie a synové, dvojčata, Adrien a Charles. Po smrti otce v roce 1983 začal Olivier s bratrem Patrickem pečovat o památku slavného komika. V roce 2005 napsali biografii Louis de Funès: Ne parlez pas trop de moi, les enfants!. Pravidelně se také objevovali v dokumentech nebo televizních reportážích a jeden čas řídili i první muzeum, které vzniklo na počest Louise v jeho bývalém zámku v Le Cellier. Poté, co nebylo možné nadále prostory pronajímat, vzniklo druhé muzeum v obci Saint-Raphaël.
Olivier de Funès
V roce 2013 se Olivier de Funès podílel na scénáři koprodukčního animovaného filmu Pourquoi j'ai pas mangé mon père, v němž jedna z hlavních postav převzala rysy a charaktery jeho otce. Do kina ale prý moc často nechodí, současné komiky považuje za příliš vulgární.
Zdroje:
